Kdo bude mít navrch?

07. ledna 2010, 11:36 - Mgr. Pavel Pokorný
07. ledna 2010, 11:36

Šanghaj má být do deseti let světovou finanční metropolí...

Celý podtitul: Šanghaj má být do deseti let světovou finanční metropolí a Hongkong se obává, že přijde o své výsadní postavení

Čína je globální velmocí, která diktuje své podmínky a nemusí se ohlížet na námitky druhých. V obchodě, klimatu nebo v mezinárodních vztazích. V čerstvé paměti máme zkrachovalou konferenci o klimatických změnách v Kodani, z níž snad jen zástupci „Říše středu“ odjížděli spokojeni. Nebo zvěsti, jak se Barack Obama při návštěvě Číny klaněl tamním komunistickým pohlavárům a snažil se o přívětivý výraz, přestože nevyjednal vůbec nic.

VYHLÁSILI CÍL

Pokud si Peking něco usmyslí, většinou se to stane. Když tedy loni v dubnu čínská vláda vyhlásila za svůj strategický cíl učinit do roku 2020 ze Šanghaje mezinárodní finanční a obchodní centrum, neprošla tato zpráva bez povšimnutí. V New Yorku a Londýně možná vzbudila jen shovívavý úsměv, v nedalekém Hongkongu, finanční metropoli na jižním pobřeží Číny, však vyvolala téměř hmatatelný strach. „Stane se Hongkong Bostonem?“ ptal se známý hongkongský bankéř T. C. Chan v narážce na americké město, které stejně jako třeba Chicago žije ve stínu dominantního New Yorku. Dle nejpesimističtějších scénářů čeká v blízké budoucnosti podobná role i Hongkong. A na výsluní se ocitne Šanghaj.
Ano, zářivá Šanghaj se svými gigantickými ambicemi, nově rostoucími mrakodrapy, jejichž věže stále více atakují nebe, a s frenetickou expanzí na každém kroku kvůli nadcházející výstavě Expo 2010. Šanghaj chce být jako New York a dělá pro to, co se dá. Tedy – centrální vláda v Pekingu koná. Dokonce se na pořadu dne objevily i dlouho plánované finanční reformy, které by vzestupu největšího čínského města skutečně napomohly. Jde především o zavedení programu, který by umožnil zahraničním společnostem kótaci na místních burzách, a finanční a komoditní derivátové obchody, v nichž Šanghaj za Hongkongem výrazně zaostává. Zatím však zůstává jen u slibů… Výsledek „souboje“ Šanghaje a Hongkongu proto není zdaleka jistý. Dosud má navrch bývalá britská kolonie.

SNIŽTE DANĚ

Šanghajský akciový trh je sice dle tržní kapitalizace již větší než ten v Hongkongu (2,7 oproti 2,3 bilionu dolarů), ale na hongkongské burze se obchoduje s akciemi více společností (1297 oproti 869). Hongkong byl v roce 2009 rovněž světově nejoblíbenějším místem pro úpis primárních emisí akcií (IPO).
V tomto sedmimilionovém městě, v němž se i v době krize běžně prohánějí ferrari za tři sta tisíc dolarů, sídlí ústředí největších světových bank a je tu pevně zakořeněn podpůrný systém účetních, právníků a poradců. Je to právě větší podíl služeb na tvorbě HDP, který Šanghaj zatím postrádá. Přestože odvětví služeb rychle expanduje, téměř polovinu HDP Šanghaje stále vytváří průmysl. V případě Hongkongu je to však jen osm procent.
Navíc je „Paříž východu“, jak se Šanghaji též říká, omezena přísnou regulací, což se liberálního Hongkongu tolik netýká. A ještě jedna maličkost zatím převažuje ve prospěch Hongkongu: nižší daně. Šanghaj uplatňuje až 45procentní daň z příjmu, zatímco Hongkong jen patnáct procent. Peking se snaží přilákat špičkové manažery do Šanghaje snížením jejich daní na 25 procent, ale to nestačí. „Není to dost,“ potvrzuje Poling Cheungová z konzultační firmy KSC. Dle ní na toto daňové zvýhodnění dosáhnou jen zaměstnanci na nejvyšších pozicích jako CEO nebo CFO.

POTŘEBA KLESÁ

Peking přitom na první pohled nijak zjevně Hongkong „nepotápí“. Ve skutečnosti vlastně městu pomáhá. Když tam během krize přestali jezdit turisté, vláda povolila velkému počtu lidí z pevniny návštěvu, čímž výrazně povzbudila místní ekonomiku. A stále platí, že do Hongkongu nyní jezdí více „domácích“ Číňanů než turistů ze zahraničí.
S rozvojem Číny a v důsledku jejích zlepšujících se vztahů se světem je však evidentní, že pro Peking potřeba Hongkongu neodvratně klesá. Zboží na export se už nemusí posílat přes toto specifické město, ale přímo na místo určení. Hongkong býval první v kontejnerovém byznysu – teď už ztratil tuto pozici na úkor Šanghaje i Singapuru. Cestování a obchod s Tchaj-wanem již také nevede přes Hongkong jako donedávna. Role „brány do Číny“ v podání Hongkongu pomalu ztrácí smysl.

TŘI SCÉNÁŘE

Jak to nakonec dopadne? Šanghaj, nebo Hongkong? Agentura Reuters nabízí tři možné scénáře blízké budoucnosti obou velkoměst. Za prvé prosperující koexistence, v níž Hongkong i Šanghaj zúročují zahraniční i domácí kapitál. To by si asi přála pekingská Státní rada (vláda) – pohodová rivalita, nikoli nepodobná té, jakou zažíval dlouhou dobu Hongkong na dálku s New Yorkem a Londýnem.
Druhá varianta se zdá nejlogičtější. Hongkong se zaměří na regionální a mezinárodní obchod, zatímco Šanghaji připadne domácí trh v jüanech a investiční toky. Reuters situaci přirovnává ke vztahu Frankfurtu a Londýna po vzniku eurozóny.
Třetí možnost je pro Hongkong nejhorší noční můrou. Druhořadý status města, pokud se trhy v Šanghaji liberalizují, což vskutku nelze předvídat. V tomto případě by paradoxně „svobodný“ šanghajský trh snadno převálcoval hongkongský, jak se vyjádřil nejmenovaný činitel z šanghajské burzy. „Budeme větší než Hongkong. Dokonce větší než New York.“

ASI ŠANGHAJ

Mnoho bankéřů se shoduje, že se Šanghaj dříve či později skutečně stane globálním finančním centrem. Dle nedávného průzkumu většina z nich věří, že jüan bude do roku 2020 pravděpodobně plně konvertibilní. A pokud bude Čína pokračovat ve svém dosavadním ekonomickém růstu, většina bank a dalších finančních institucí vábení Šanghaje neodolá.
Jak napsal profesor Čang Ťün z šanghajské univerzity Fudan, mohla by Šanghaj být první skutečně asijskou finanční metropolí. Nikoli tedy stejně, jak to modelově funguje dosud, kdy v New Yorku a Londýně, potažmo v Hongkongu nebo Singapuru převládá angličtina, dolar a anglosaský právní systém. Tyto atributy například činí dvě posledně jmenovaná města atraktivnější než Tokio, alespoň dle žebříčku publikovaném v City of London.
Hlavní ekonomické dění se v první polovině 21. století pravděpodobně posune na východ a Čína předstihne USA na pozici vedoucí světové ekonomiky. Taková výrazná změna přetvoří i strukturu finančních metropolí, v níž může paralelně fungovat Šanghaj, Londýn i New York, ale koneckonců také Hongkong.

***

MAPKA (Čína)
plus
MĚSTO VS. MĚSTO
Šanghaj* Hongkong
Rozloha: 7037 km2* 1104 km2 Počet obyvatel: 18 884 600* 7 055 071
Gramotnost: 94 %* 94 % Růst HDP: 9,7 % (2009)* 2,4 % (2008)
HDP na osobu: 21 795 (2009)* 43 800 (2008)
Měna: jüan (CNY) * hongkongský dolar (HKD) Kurz k dolaru: (1 CNY= 0,146 USD)* (1 HKD=0,129 USD)
Pramen: CIA, Reuters

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče