Kde stát může snížit náklady

21. května 2010, 02:00 - Bert Hesselink, Matijn Kanter poradenská společnost DTZ
21. května 2010, 02:00

Zatímco státní úřady či státem zřízené organizace a agentury ve většině evropských metropolí se již přestěhovaly z historických objektů do moderních kancelářských budov, situace v České republice je odlišná.

Veřejné instituce setrvávají převážně ve starších a někdy historických budovách. Přitom pouhá změna pracovního prostředí může výrazně zvýšit provozní efektivitu a pracovní výkonnost a naopak snížit náklady, jak potvrzují i mnohé příklady ze zahraničí. Ze studie provedené v roce 2008 mezinárodní poradenskou společností DTZ mezi vládními a veřejnými úřady ve Velké Británii vyplývá, že 50 procent z oslovených organizací zaznamenalo po relokaci do vhodnějších prostor zvýšení pracovního výkonu zaměstnanců.

Současné nemovitostní portfolio českého veřejného sektoru sestává z mnoha zastaralých a historických budov, které jsou využívány jako kancelářské. Takové objekty v mnoha případech neposkytují optimální pracovní prostředí a tím negativně ovlivňují i produktivitu sektoru. Využívání samotného prostoru (prostorových dispozic) je nezřídka neefektivní a tím se neúměrně zvyšují provozní náklady ve srovnání s moderními kancelářskými budovami. Ty navíc skýtají možnost dalších úspor nákladů, pokud se instituce více soustředí na efektivnější využití prostor.

Současnou situaci neefektivního využívání kancelářských prostor českými veřejnými institucemi potvrzují i data pražské kanceláře DTZ. Pro srovnání: průměrná plocha na pracovníka v soukromém sektoru činí podle údajů DTZ 10 až 12 m2, u státních institucí je to v Praze podle údajů vládní Dislokační komise ČR 15,5 m2. Při odhadovaném počtu 21 000 pracovních míst na ministerstvech se tak při optimalizaci nabízí značná možnost úspory nákladů.

Některá z ministerstev a dalších veřejných institucí však již přistoupila k plánu restrukturalizace svého nemovitostního portfolia. Například Ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízené organizace, mezi něž patří například Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce či Státní výzkumný ústav, dále CzechInvest, Český báňský úřad, Licenční správa a CzechTrade se již delší dobu zabývají myšlenkou optimalizace.

Trochu jiný případ je Ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu, které dislokovalo část své „evropské agendy“ do administrativního centra v pražském Karlíně. Podobné náznaky lze vypozorovat i v rámci krajských úřadů.

Pro pozitivní příklady racionalizace nemovitostního portfolia není nutné chodit příliš daleko. Hlavní město Maďarska zahájilo před dvěma lety plán na vybudování nového vládního centra, které se mělo stát sídlem premiéra a dalších 11 ministerstev. Důvodem byly zejména vysoké náklady na údržbu jednotlivých ministerstev roztroušených po celé maďarské metropoli.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče