Kde se pivo vaří

27. února 2009, 00:00 - Robert Šimek
27. února 2009, 00:00

Pražská společnost Novák & Jahn patřila na přelomu 19. a 20. století k největším výrobcům zařízení pro pivovary a lihovary. Za jejím úspěchem stáli Josef Vincenc Novák a Richard Jahn.

Tradice pivovarnictví v pražských Holešovicích a Bubnech je poměrně dlouhá. Vedle bývalých pivovarů v Bubnech a Troji zde fungoval především První pražský měšťanský pivovar (na snímku), který vznikl roku 1895 jako konkurent velkopivovarům v Plzni a Velkých Popovicích. U jeho zrodu stáli pražští měšťané, kteří založili akciovou společnost. Ta koupila pozemky o rozloze 36 tisíc metrů čtverečních podél Rohanovy ulice (dnes Komunardů).

Projekt stavby s použitím historizujících novorenesančních prvků byl dílem architektů Josefa Bertla a Otakara Bureše. Postavila jej karlínská firma Nekvasil, která budovala i další pražské pivovary v Braníku a na Královských Vinohradech. Strojní a elektrické vybavení dodaly holešovi­c­kému pivovaru firmy Ringhoffer a Křižík, varnu a ostatní moderní technologii pak firma Novák a Jahn, vedená podnikateli Josefem Vincencem Novákem a Richardem Jahnem.

Kancelář v Žitnobranské

JOSEF VINCENC NOVÁK

(1842-1918)

Narodil se 17. března 1842 v Sobotce v rodině výrobce pivovarských zařízení. Po absolvování technických studií ve Vídni založil v Praze vlastní kancelář pro stavbu pivovarů a sladoven a roku 1872 strojírnu v Praze-Bubnech. Roku 1876 přijal za společníka Richarda Jahna a vznikla společnost Novák & Jahn, která se podílela na vybudování řady českých i zahraničních pivovarů. Od roku 1878 byl Novák členem pražského sboru obecních starších a prosadil řadu komunálních staveb. Navíc byl majitelem největší české soukromé obrazárny. Zemřel 10. června 1918.

Josef Vincenc Novák se narodil roku 1842 ve východočeské Sobotce. S podnikáním začal už jeho otec Václav, který od 30. let 19. století vlastnil v obci dílnu na výrobu pivovarských zařízení. Do Čech mimo jiné zavedl anglické hvozdy na sušení sladu a zasloužil se také o vybudování několika pivovarů.

Dědicem podniku se stal jeho nejstarší syn Václav, který se později začal věnovat výrobě kamen. Mladší Josef Vincenc absolvoval odbornou technickou školu ve Vídni a poté odešel do Prahy, kde roku 1866 založil vlastní technickou kancelář pro stavbu pivovarů a sladoven. Nesla název „Jos. V. Novák, ingenieur a stavitel pivovarů, Praha“ a sídlila v Žitnobranské (dnešní Žitné) ulici 26 nedaleko Karlova náměstí.

Roku 1871 se podílela například na vybudování Akciového pivovaru v České Třebové a plány vyhotovila s mimořádnou pečlivostí. Je na nich mimo jiné přesné rozmístění pivovarských strojů a jednotlivé provozy jsou barevně rozlišeny.

Josef a Richard

Již roku 1872 se kancelář změnila v průmyslový podnik a přesídlila do pražských Bubnů (dnes součást Prahy 7), kde vznikla nová továrna. Josef Vincenc Novák ji vedl sám až do roku 1876, kdy se spojil s dalším pražským podnikatelem Richardem Jahnem a vznikla firma Novák & Jahn.

Toto spojení se ukázalo jako velmi šťastné, protože Jahn patřil mezi přední odborníky v pivovarnictví i lihovarnictví a byl také schopným organizátorem. Vystudoval strojní a chemické inženýrství na pražské technice a od roku 1871 vedl v Praze technickou kancelář pro zemědělský průmysl. Později se stal dokonce náměstkem pražského primátora a zasadil se o vybudování kanalizační sítě v metropoli.

Pod vedením obou podnikatelů se firma Novák & Jahn rychle rozrůstala a sortiment postupně rozšířila o další zboží. Pro pivovary, lihovary, sladovny a škrobárny vyráběla moderní varny na topení přímým ohněm nebo parou, třídírny, filtry, stáčírny i veškerá transportní zařízení. Její význam brzy přesáhl hranice Prahy a vývoz začal směřovat také do zahraničí.

Překonání krize

RICHARD JAHN (1840-1918)

Narodil se 8. července 1840. Vystudoval strojní a chemické inženýrství na pražské technice a od roku 1871 vedl v Praze technickou kancelář pro zemědělský, zvláště lihovarský průmysl. Roku 1876 se spojil s Josefem Vincencem Novákem a stal se spolumajitelem firmy Novák & Jahn. Roku 1873 založil Lihovarnický spolek v Praze a roku 1876 lihovarnickou školu v Litni. Uplatnil se i v pražské samosprávě, kde jako náměstek primátora řídil budování pražské kanalizace a významně se podílel na organizaci jubilejní výstavy v roce 1891. Zemřel 30. listopadu 1918.

Během krize v 70. letech 19. století utrpěla ovšem firma těžké ztráty, protože četné uherské lihovary, kam dodávala zařízení, zkrachovaly. Její situace se časem stabilizovala, krizi ale definitivně překonala až na sklonku 70. let, kdy jí byla svěřena stavba velkého pivovaru v St. Etienne ve Francii. Jeho moderní strojní zařízení i účelová stavba vzbudily zasloužený obdiv a získaly firmě Novák & Jahn nové kontakty. Podnik se zařadil k předním evropským firmám v oboru a domácí konkurenci, která postupně získávala na významu, nechal daleko za sebou.

Firma vybavila všechny čtyři plzeňské pivovary, dále Akcionářský pivovar na Smíchově, Český akciový pivovar v Českých Budějovicích, pražské pivovary v Holešovicích, Královských Vinohradech, Nuslích, Braníku a mnoho dalších.

Zařízení dodala i řadě lihovarů a přispěla k rychlejší a kvalitnější rafinaci lihu. V 90. letech 19. století navíc získala francouzské patenty E. Babeta a postavila přes 60 velkých soustav. Doplňkový sortiment tvořila také zařízení pro cihelny, šamotárny, porcelánky, cementárny a mlékárny.

V rukou Živnobanky

Na přelomu 19. a 20. století nastoupil do firmy Novákův syn Ladislav, pozdější politik a ministr průmyslu. Byl absolventem české techniky v Praze a výrazně se angažoval také v kultuře. Byl autorem mnoha dramat, aktovek, veseloher, burlesek, povídek, operních a baletních libret i několika vzpomínkových knih o hercích Národního divadla.

Firma Novák & Jahn pokračovala v úspěšné výrobě. Aby se mohla dále rozšiřovat, museli ji ale roku 1911 majitelé přeměnit na akciovou společnost, čímž postupně ztráceli vliv na její vedení. Největším akcionářem se stala Živnostenská banka, která měla tehdy podíl také ve společnostech Laurin & Klement či Tatra.

Po první světové válce byla již společnost zcela v rukou Živnobanky, zůstal jí pouze původní název a sortiment. Ještě ve 30. letech vybavila například Černínský pivovar v severočeském Petrohradu (Profit o něm psal v čísle 43/2008). Výroba skončila teprve počátkem druhé světové války a po roce 1945 již nebyla obnovena.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče