Menu Zavřít

Kde se cukr vaří

13. 6. 2005
Autor: Euro.cz

HUGO JELÍNEK Do poloviny 19. století se v okolí Plzně pěstovalo pouze vynikající zelí. Český chemik Hugo Jelínek však zjistil, že půda je vhodná i pro cukrovou řepu. Přesvědčil sedláky, vybral peníze a založil první ryze český podnik v Plzni - Rolnický akciový cukrovar.

Freyův cukrovar v pražských Vysočanech na fotografii z roku 1920.

HUGO JELÍNEK

Do poloviny 19. století se v okolí Plzně pěstovalo pouze vynikající zelí. Český chemik Hugo Jelínek však zjistil, že půda je vhodná i pro cukrovou řepu. Přesvědčil sedláky, vybral peníze a založil první ryze český podnik v Plzni - Rolnický akciový cukrovar.

Ve 30. letech 19. století začaly v českých zemích fungovat první cukrovary. Vyráběly zpočátku neefektivně, složitě a tudíž i draze. Jedním z nedostatků bylo čištění řepné šťávy, které probíhalo v několika oddělených nádobách, kdy šťávu bylo nutné pracně a se ztrátami slévat. Tyto problémy se snažila odstranit řada cukrovarníků, ale podařilo se to až počátkem 60. let předminulého století českému chemikovi Hugo Jelínkovi.

FREY-JELÍNKOVA SATURACE

Jelínek vystudoval v 50. letech pražskou techniku. Vedle strojírenství ho zaujala chemie a profesní kariéru zahájil v křimickém cukrovaru nedaleko Plzně, kde pracoval jako neplacený chemik. V roce 1861 se přesunul do Prahy. Začal působit ve vysočanském cukrovaru Bedřicha Freye, s jehož synem se snažil zvýšit účinnost výroby cukru. Řešení se jim podařilo nalézt v roce 1863 - vyzkoušeli novou metodu čištění cukrové šťávy. Dosavadní způsob, že se „proplachovala“ vápenným mlékem a teprve poté oxidem uhličitým, nahradili metodou novou, kdy oba tyto procesy probíhaly současně.

Technologie byla úspěšná a Jelínek s Freyem proto na závěrečné zkoušky pozvali na dvě stovky domácích i zahraničních cukrovarníků, kteří se mohli na vlastní oči přesvědčit o kvalitě nově vyrobeného cukru. Metoda, dnes známá pod názvem Frey-Jelínkova saturace, tak našla brzy uplatnění v mnoha českých i zahraničních cukrovarech.

Celkový pohled na cukrovar v Plzni. Foto: Národní památkový ústav v Plzni - Radovan Kodera (2x)

PLZEŇSKÝ CUKROVAR

Jelínkových úspěchů si všiml i plzeňský podnikatel Emil Škoda, který se rozhodl talentovaného chemika zaměstnat ve svých závodech. Jelínek tedy v roce 1865 zamířil do Plzně, ale kromě práce pro Škodu se věnoval i dalším aktivitám. S bratry Prokopovými založil v západočeské metropoli lihovar a továrnu na lisované kvasnice, stal se předsedou správní rady Staroplzeneckého akciového pivovaru a stál také u založení České západní stavební společnosti.

Jeho hlavním cílem však bylo rozšířit pěstování cukrové řepy v okolí Plzně. Tato myšlenka ho uchvátila natolik, že zahájil mohutnou přesvědčovací kampaň mezi okolními sedláky a vybral od nich i peníze na stavbu nového Rolnického akciového cukrovaru.

Stavba trvala pouhých sedm měsíců a Jelínek sám dohlížel na montáž zařízení, které podle jeho projektů vyráběly a dodávaly Škodovy závody. Provoz cukrovaru byl zahájen v listopadu 1869, ale problémy nastaly překvapivě brzy. Řepa v okolí Plzně měla nízkou cukernatost a nebylo jí dost. Jelínek tak musel suroviny dovážet z velké dálky, což se výrazně prodražovalo a podnik začal upadat do dluhů.

Současný stav cukrovaru v Plzni.

 

V roce 1997 působilo v cukrovaru depo s autobusy.

KYJEVSKÁ MISE

Jelínek stále věřil v obrat k lepšímu. Cukrovar vybavil i moderními lisy, které minimalizovaly odpad, úspěch se však nedostavil. Poslední ránu zasadil cukrovaru rakouský státní bankrot v roce 1873. O rok později vyhlásil Hugo Jelínek úpadek a majetek podniku byl prodán v dražbě. Po tomto nezdaru odešel Jelínek do Ruska, kde přijal místo centrálního ředitele osmi cukrovarů milionáře Charitoněnka. Od roku 1876 pak společně s dalším cukrovarnickým odborníkem Jindřichem Mikoleckým řídil první technickoobchodní zastoupení Škodových závodů v Kyjevě.

O plzeňské stroje byl nebývalý zájem a Jelínek proto během několika let získal objednávky od zhruba dvaceti ukrajinských cukrovarů.

BRAND24

V současnosti vysočanský cukrovar smutně chátrá.

POCHVALA OD ŠKODY V roce 1880 se vrátil do vlasti a nastoupil jako vedoucí pražského zastoupení Škodových závodů. Později byl jmenován ředitelem oddělení výroby cukrovarnických strojů plzeňského podniku. V roce 1894, při jeho šedesátinách, jej poctil projevem a přípitkem sám Emil Škoda. Ocenil Jelínkovy zásluhy na založení a rozvoji cukrovarnictví; výroba strojů pro tento obor Škodovy závody proslavila doma i ve světě. Hugo Jelínek se také výrazně zasloužil o nárůst exportu cukrovarnických zařízení do Ruska a na Ukrajinu. Zemřel v roce 1901 jako uznávaný odborník. Cukrovarnické oddělení se v podniku přes výkyvy udrželo a stále rozšiřovalo. Zejména v období mezi dvěma světovými válkami směřoval export z Plzně a specializovaného závodu v Hradci Králové do celého světa. Pramen: Historická encyklopedie podnikatelů HUGO JELÍNEK (1834-1901) Průmyslník a vynálezce v oboru cukrovarnictví Hugo Jelínek se narodil 31. března 1834 v západočeském Lokti. V letech 1851-55 studoval na pražské technice a vedle strojírenství ho zaujala chemie. Odbornou kariéru zahájil v cukrovaru v Křimicích, kde rok pracoval jako neplacený chemik. V roce 1861 odešel do Prahy a o dva roky později vynalezl spolu s Bedřichem Freyem ml. nový způsob čištění řepné šťávy, takzvanou saturaci. V roce 1865 ho do Plzně zlákal Emil Škoda a Jelínek založil v západočeské metropoli nejprve lihovar a roku 1869 také cukrovar. V 70. letech působil v Rusku a na Ukrajině, kde spolu s Jindřichem Mikoleckým řídil technicko-obchodní zastoupení Škodových závodů. Po návratu do vlasti se stal ředitelem cukrovarnického oddělení závodu v Plzni a na tomto místě působil až do své smrti. Zemřel 10. dubna 1901.   BEDŘICH FREY ml. (1835-1901) Syn majitele vysočanského cukrovaru Bedřicha Freye z Freyenfelsu se narodil 6. srpna 1835 a po studiích začal pracovat v rodinném podniku. V letech 1861-63 spolupracoval s chemikem Hugo Jelínkem na nové metodě čištění cukru, která později získala označení Frey-Jelínkova saturace. Po smrti otce v roce 1879 převzal vedení firmy a nějaký čas zastával i funkci vysočanského starosty. Byl také průkopníkem telefonování. V roce 1881 si nechal zavést asi tisíc metrů dlouhou telefonní linku ze svého bytu do kanceláře vysočanského cukrovaru, což bylo první praktické využití telefonu v Praze. Zemřel 2. března 1901.  JINDŘICH MIKOLECKÝ (1837-1891) Manažer ve strojírenském průmyslu Jindřich Mikolecký se narodil v roce 1837 v Josefově v rodině důstojníka. Studoval v Praze a ve Vídni a poté se krátce živil jako učitel na reálné škole v Budapešti. Své praktické schopnosti využil v pražské továrně Breitfeld & Evans a poté jako vedoucí pracovník v Teplických strojírnách. V roce 1872 odjel jako obchodní zástupce Škodových závodů do Kyjeva, kde od roku 1876 spolupracoval s Hugo Jelínkem. V roce 1885 se vrátil do Plzně a stal se blízkým spolupracovníkem Emila Škody, když ve funkci obchodně-technického ředitele vedl plzeňskou strojírnu. Zemřel 17. prosince 1891 a dnes je po něm pojmenováno jedno z plzeňských návrší - vrch Mikulka. 

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).