Kde jsou slibované půjčky?

04. listopadu 2008, 17:10 - Michael Mandel
04. listopadu 2008, 17:10

Ministerstvo financí dává bankám...

Celý podtitul: Ministerstvo financí dává bankám 250 miliard dolarů, aby rozhýbalo poskytování úvěrů. Recese je však nevyhnutelná, i když banky budou půjčovat.

Pomoc snad nemohla být poskytnuta rychleji. Americký Kongres se sice bránil, ale 3. října schválil záchranný plán ve výši 700 miliard dolarů. Pouhých deset dní poté ministr financí Henry Paulson rozhodl, že prvních 250 miliard z této sumy napumpuje do bankovního sytému. Již koncem října putovala první dávka státních peněz do největších bankovních domů v zemi.
Bankéři varují, že nehledě na to, jak rychle nové peníze přitekly, bude převládat opatrnost a banky nebudou chtít půjčovat tolik, kolik se předpokládalo. James Wells, výkonný ředitel SunTrust Banks, která získá od státu 3,5 miliardy dolarů, uvedl, že „dokud bude přetrvávat současná nejistá a složitá ekonomická situace, bude vhodné udržovat základní jmění na vyšší úrovni“.
Politici a kompetentní regulační orgány upozornili banky, že musejí převzít vlastní odpovědnost. Anthony Ryan, náměstek ministra financí napomenul peněžní instituce: „Vzhledem k tomu, že tyto banky a instituce jsou posíleny a podpořeny z prostředků daňových poplatníků, musejí přijmout svoji zodpovědnost a půjčovat.“
Je otázkou, zda kombinace státních peněz a mohutného naléhání vlivných osob donutí banky půjčovat. Podívejme se zblízka na některé z klíčových aspektů.

Přestaly banky půjčovat? Ve skutečnosti nikoli. Velké obchodní banky navýšily částku poskytnutých úvěrů nejvyšší kvality téměř o 200 miliard dolarů. To představuje pětiprocentní nárůst za čtyři týdny předcházející 15. říjnu, což je období, během něhož byl schválen záchranný plán. Oproti prvním osmi měsícům tohoto roku, kdy bylo poskytování úvěrů na nízké úrovni, vidíme jistou změnu. Jenže malé banky vykazují mnohem nižší, pouze jedenapůlprocentní, nárůst poskytnutých úvěrů za srovnatelné období čtyř týdnů.
Vzhledem k mimořádnému zpomalení vývoje trhu a celé ekonomiky mohou být tyto nárůsty svým způsobem zavádějící. Například část nově půjčených peněz představuje spíše jen zvýšenou potřebu podniků čerpat z již existujících úvěrových linek, nikoli tedy nově poskytované úvěry. Růst úvěrového portfolia je nicméně krok správným směrem.

Proč se tedy obávat? Z údajů, které jsou dispozici, je zřejmé, že i když velké bankovní domy navýšily úvěrová portfolia, současně s tím si ponechaly 88 miliard v hotovosti. Vláda ve Washingtonu si může být jistá, že jakékoli další napumpované peníze by si banky opět odložily, aby je později mohly použít na financování akvizicí nebo krytí ztrát.
Dosud nejapatičtější se zdají být zahraniční banky, které působí na americké půdě a kterých se finanční pomoc poskytovaná v rámci státního záchranného programu netýká. Za poslední čtyři týdny navýšily rezervy v hotovosti o 68 miliard dolarů a zároveň takřka vůbec nerostla jejich portfolia úvěrů.

Proč někteří vlivní bankéři varují před tím, aby se státní peníze použily na úvěrování? Z větší části se bankéři řídí očekáváním. Za běžných podmínek by navýšení základního kapitálu o 250 miliard dolarů mohlo být převedeno do enormního růstu poskytnutých úvěrů, který by mohl činit až tři biliony dolarů. Jde o to, že banky běžně půjčují více než deset dolarů na každý dolar základního jmění.
Vzhledem ke zpomalující se ekonomice a pokračujícímu klesání cen na domácím trhu však budou banky potřebovat většinu státních peněz pouze na to, aby čelily téměř nevyhnutelným budoucím ztrátám z již poskytnutých úvěrů. „Dvě stě padesát miliard dolarů by mohla být dostatečná suma na zalepení díry v souhrnné rozvaze bank způsobené ztrátami, které teprve budou přesně zjištěny,“ říká Jan Hatzius, hlavní specialista na americkou ekonomiku u Goldman Sachs.

Jaký přínos měly mít enormní státní výdaje podle ministra financí Paulsona? Paulson zaprvé doufal, že zabrání úplnému zmrazení bankovních úvěrových portfolií, což by se bez státní intervence pravděpodobně stalo. Vzhledem k velkým ztrátám z poskytnutých hypoték a dalších půjček by vedení bank téměř jistě zastavilo další úvěrování. Navíc nejen investoři, ale i státní regulační orgány od bank vyžadují, aby byly opatrnější. Tato kombinace mohla vést ke snížení objemu půjčených peněz minimálně o 500 miliard dolarů, což by způsobilo ekonomickou katastrofu.
Ohromná investice, o níž Paulson rozhodl, významně snížila neblahé následky takového zmrazení půjček, a to jak ekonomické, tak politické. Nejde jen o to, že banky dostaly více peněz, ale tato ohromná státní investice otevřeně dává na vědomí jak bankovním manažerům, tak regulačním orgánům, že se od bank očekává, že budou půjčovat více, a nikoli méně. John Dugan, kontrolor oběživa a jeden z hlavních dozorců bankovního trhu, nedávno řekl svým manažerům, že si musejí „dávat pozor, aby příliš ostře nereagovali a nezhoršili problémy tím, že by jednali přehnaně ukvapeně, nebo byli přísnější, než je nezbytně nutné“.

Co lze pokládat za úspěch programu na záchranu bank? V období mezi lety 2004 a 2007, kdy bylo poskytování úvěrů na vrcholu, půjčily banky každoročně v průměru asi 600 miliard dolarů. Vzhledem ke špatnému stavu ekonomiky se v příštím roce takového oživení půjček nedočkáme. Reálnější odhad čistého úvěrování počítá s 350 miliardami dolarů. V takovém případě by se navýšilo úvěrové portfolio obchodních bank asi o pět procent, což by představovalo vyšší růst, než je předpokládané zvýšení podnikových investic a spotřebitelských výdajů pro příští rok. K překonání této hranice bude patrně nevyhnutelné vrátit se k maximálně volným standardům pro poskytování úvěrů, což však způsobilo současné potíže.

Dokážou nové bankovní půjčky v objemu 350 miliard dolarů zabránit hluboké hospodářské krizi? Ne. Problém spočívá v tom, že úvěry, které dávají obchodní banky, představují pouze třicet procent ze všech půjček poskytnutých domácnostem a nebankovním institucím. I kdyby komerční banky rozšířily svá portfolia, ostatní součásti finančního systému, jakými jsou firemní obligace a cenné papíry zajištěné aktivy, zůstanou zmrazené a banky tuto ztrátu nemohou kompenzovat. Jednoduše řečeno, už nemají ústřední roli ve finančním systému jako kdysi.

Má ministerstvo financí nutit banky, aby víc půjčovaly při současném neutěšeném vývoji na trzích? Vláda by možná mohla mít krátkodobě lepší výsledky, kdyby se jí podařilo obnovit důvěru v systém a rozlousknout problém s hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Tito dva poskytovatelé hypotečních úvěrů, které od počátku září přešli pod dočasnou správu nové Federální agentury pro financování bydlení, mají hypoteční portfolio přibližně pět bilionů dolarů. To je velikostně srovnatelné se sedmi biliony dolarů v úvěrech poskytnutých všemi komerčními bankami, vzhledem k důrazu, který problematice hypoték vláda přikládá. Zatím ale téměř nic nesvědčí o tom, že by stát nějak významně postavil agentury Fannie Mae a Freddie Mac na nohy.
Na pořadu dne je také poskytnutí pomoci zoufalým majitelům nemovitostí, aby se vyhnuli konfiskacím. Ministerstvo financí a federální korporace pro pojištění vkladů vypracovávají plán na poskytování záruk na špatné úvěry s tím, že by výměnou bankovní instituce snížily dlužníkům výši splátek.

Jsou v záchranném programu nějaké skryté léčky? Je jich několik. Politici a regulační orgány se budou muset rozhodnout, zda je správné, aby banky, které dostávají významnou státní finanční pomoc, nadále vyplácely vysoké bonusy a dividendy. Pokud ceny nemovitostí budou stále klesat, budou banky potřebovat další peníze, v takovém případě by měly být schopné prokázat, že prvních 250 miliard dolarů dostaly oprávněně a použily je na poskytnutí odpovídajícího množství půjček.

Tabulka
Poskytování úvěrů je na mírném vzestupu
Velké banky sice půjčují, ale souběžně střádají hotovost
Velké domácí banky
Malé domácí banky
Zahraniční finanční instituce
Nárůst půjček a leasingových smluv* (v miliardách) *17. 09. 2008 – 15. 10. 2008
Navýšení hotovosti (v miliardách)
Pramen: Fed

Box
Business Exchange
Text si můžete přečíst, či doplnit na fóru Web 2.0. BussinessWeek

Analýza úvěrové krize
Ekonomové Alex Tabarrok a Tyler Cowen z George Mason University debatovali na blogu s názvem Marginální revoluce o tom, zda skutečně zažíváme úvěrovou krizi. Tabarrok poukázal na to, že výše poskytovaných úvěrů ve Spojených státech amerických stále roste. Cowen naopak tvrdil, že tyto údaje hovoří pouze o tom, že společnosti i jednotlivci dále čerpají z již existujících schválených úvěrových linek, protože nemají jinou možnost financování.

Diskusi si můžete přečíst na http://bx-businessweek.com/credit-crunch/reference/

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Edita Jiráková

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče