Kde jsou hranice moci zaměstnavatele nad zaměstnancem

22. ledna 2010, 01:00 - JUDr. Lucie Drahovzalová, LL.M
22. ledna 2010, 01:00

Vztah zaměstnavatele a jeho zaměstnance je velmi silně ovlivněn faktem, že zaměstnanec je na svém zaměstnavateli závislý. Takto nevyrovnaný vztah v mnoha případech bohužel vede ke zneužití silné pozice zaměstnavatele na úkor výrazně slabšího zaměstnance.

Mezi takové případy, kdy se zaměstnavatel pohybuje na tenkém ledě, patří například situace, kdy zaměstnavatel chce být o svých zaměstnancích detailně informován a požaduje informace o členství v politické straně, odborové organizaci, nebo dokonce náboženské společnosti. Rovněž zdánlivě běžný požadavek předložit aktuální výpis z rejstříku trestů vybrané skupiny zaměstnanců nemusí být vždy zcela v souladu se zákonem.

Dotaz na členství v odborech, v politické straně ani v církvi nelze žádným způsobem ospravedlnit. Stávající zákoník práce jej zcela rezolutně zakazuje. Zaměstnavatel nemá právo se na členství ve výše uvedených organizacích ptát, a pokud tak i přes zákaz učiní, zaměstnanec rozhodně není povinen mu odpovídat. Je naprosto nemyslitelné spojovat odmítnutí odpovědi s jakoukoli sankcí. Informace o členství nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob.

Otázka, zda zaměstnankyně není těhotná, nebo požadavek, aby zaměstnanec předložil aktuální výpis z rejstříku trestů, již takto jednoznačně zakázán není. Ačkoli obecně platí, že zaměstnavatel není oprávněn požadovat poskytnutí informací o trestní bezúhonnosti či těhotenství zaměstnankyně, zákon připouští několik výjimek z tohoto pravidla. Zaměstnavatel může tyto informace požadovat, má-li k tomu přiměřený a ospravedlnitelný věcný důvod, vyplývající z charakteru práce vykonávané danou osobou, nebo ho k takovému požadavku opravňuje samotný zákoník práce nebo jiný zvláštní právní předpis. Zaměstnavatel tedy oprávněně nařizuje zaměst­­nankyním, aby ohlásily své těhotenství, pokud vykonávají práci, která je těhotným ženám zakázána. Stejně tak bude zaměstnavatel zcela v souladu se zákonem vyžadovat výpis z rejstříku trestů, přichází-li zaměst­nanec běžně do styku s velkou finanční hotovostí svého zaměstnavatele.

Závěrem lze obecně shrnout, že každý zaměstnanec je povinen zaměstnavateli sdělovat informace týkající se jeho osoby, pokud se týkají vykonávané práce nebo je zaměstnavatel potřebuje ke splnění svých zákonných povinností. Na druhou stranu zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním vztahem. Zda určitá informace souvisí s výkonem práce zaměstnance, a zaměstnavatel ji tedy může vyžadovat vždy, nelze paušalizovat, neboť záleží na posouzení konkrétní situace.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče