Kde je sůl opravdu nad zlato

28. října 2011, 08:39 - Tomáš Stingl
28. října 2011, 08:39

Rakouská Solná komora zásobovala Evropu po staletí solí těženou v podzemních štolách. Habsburkové drželi celou oblast přísně uzavřenou, aby měli nad obchodem se solí plnou kontrolu. Dnes už slouží doly hlavně jako turistická atrakce a sůl se využívá také v lázeňství.  

Foto: Porfimedia.cz

Sůl je nad zlato. Tomuhle ponaučení z pohádky Boženy Němcové by daly určitě zapravdu generace Rakušanů, kteří obývali region zvaný Solná komora. A na rozdíl od zmíněné pohádky by s tím souhlasil i král. V oblasti se totiž po staletí těžila sůl, která byla jedním z největších zdrojů bohatství rakouských zemí, a proto si celý region nechali habsburští monarchové pod přímou správou.

Komoru císař uzavřel světu

Nejstarší důkazy o těžbě jsou přes sedm tisíc let staré. Že se pod povrchem alpských masivů skrývají netušené zásoby soli, věděli už Keltové. Slavná je halštatská kultura prosperující v okolí Halštatského jezera v 8.–4. století před naším letopočtem, která zásobovala solí po obchodních stezkách půlku Evropy. Z této oblasti byla po staletí dodávána sůl mimo jiné i do české kotliny.

Alpská horská krajina nebyla příliš vhodná pro zemědělství, sůl tu byla opravdu nad zlato. Uvědomila si to i habsburská dynastie, která ve středověku uvalila na celou oblast přísnou finanční správu neboli komoru. Chtěla si prostě výnosný obchod se solí podržet pěkně pod svou kontrolou. Pro kraj ležící v centru Rakouska to mělo rozporuplné důsledky. Těžba sice přinášela nesporné zisky, ale region se zaměřil příliš jednostranně na jeden obor. Vedle těžby se tu už nevyvinula žádná průmyslová tradice. Oblast byla uzavřena a odříznuta od světa, navíc se v ní nesměli usazovat lidé z jiných krajů.

Solná komora

Oblast Solné komory neboli Salzkammergut leží v centrální části rakouských Alp. Rozkládá se na pomezí tří rakouských spolkových zemí – Salcburska, Štýrska a Horních Rakous. Těžba soli je na ústupu, oblast nemá příliš velkou průmyslovou základnu. Hlavním zdrojem příjmu jsou tak turistické služby, případně chov hospodářských zvířat. Oblast figuruje na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Ochutnejte stěnu

Uvolnění přišlo až po pádu rakouské monarchie. Doly byly postupně zprivatizovány, Solná komora se otevřela návštěvníkům. A to je dobře. Doly se brzy staly turistickou atrakcí, samotná těžba je už v útlumu. Nejoblíbenější jsou doly v Hallstattu či v Altaussee. Málokde můžete při návštěvě doslova ochutnat stěny, tady ano. Stačí dotknout se prstem studeného kamene a líznout si, sůl je všudypřítomná. Ne nadarmo bylo jedním z obvyklých těžebních postupů napouštění vodou, která s sebou při vyplavování vzala i sůl. Ta pak krystalizovala ve speciálních nádržích spolu s tím, jak se voda odpařovala.

Návštěvu dolů dnes zpestřují různé legrácky. Třeba hladké dřevěné skluzavky, po nichž horníci sjížděli z jednoho patra neboli horizontu do druhého. Na některých si může sjet v podzemním šeru i přiměřeně poťouchlý turista. Jinde se lze zase svézt důlním vláčkem.

V Altaussee najdete hluboko pod zemí sluji přeměněnou v chrámovou loď s oltářem. Ten je stejně jako další výzdoba této podzemní kaple vyroben z průsvitného, zezadu prosvíceného kamene, což působí dílem magicky a dílem majestátně. Stejně jako podobná podzemní kaple v polském solném dole Vělička, i zde v Rakousku je „solný kostel“ oblíbeným místem, kde si řeknou své ano novomanželé.

V dole ve městě Altaussee je také další rozlehlá podzemní sluje, jejíž jeskynní akustika donedávna sloužila pro koncerty vážné hudby. Ty byly o to kurióznější, že hudebníci seděli na malém ostrůvku uprostřed podzemního jezírka, zatímco návštěvníci jim naslouchali ze břehu. Dnes je součástí návštěvy jeskyně už jen hudba přehrávaná ze záznamu, která je spojena s barvitou obrazovou férií promítanou na skalní stěny.

Užijte si jako Herminátor

Sůl má léčebné účinky, což v kombinaci s nádhernou horskou krajinou a klidem jezer, jako jsou Wolfgangsee či Traunsee, dělá ze Solné komory kraj zaslíbený lázeňství. Solnou saunu, koupel či masáž vám nabídnou v lázních Bad Ischl či Bad Aussee. Kdo si je dopřeje, ocitne se transhistoricky v dobré společnosti. Do solných lázní se totiž jezdili rádi zotavovat rakouská císařovna Sisi, císař Franc Josef či geniální hudební skladatel Gustav Mahler. Z novodobých osobností je nejslavnějším patriotem, který nedá na Solnou komoru dopustit, rakouský Herminátor – fenomenální lyžař Hermann Maier. Ten říká, že na světě není lepší místo, kde by se daly tak dobře dobít baterky. A kdo si nemůže zrovna zajet přímo do Solné komory, má šanci ji alespoň na dálku ochutnat. Kousek Solné komory si totiž můžete koupit jako Alpskou sůl i v českých samoobsluhách.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče