Každý ví, časy se mění

26. května 2011, 12:43 - Blahoslav Hruška
26. května 2011, 12:43

Čerstvý sedmdesátník se ocitl v zajetí politické korektnosti

Bob Dylan minulý týden oslavil sedmdesátiny a všichni dylanologové už zase mají žně. Shodnou se na tom, že je to pravděpodobně nejnadanější americký básník a písničkář 20. století, někteří se odváží přidat k jeho dovednostem i zpěv, i když ten nikdy nepatřil mezi Dylanovy silné stránky. Jinak si ale budou dál lámat hlavu nad tím, kdo vlastně ten Robert Zimmerman, selfmademan z rodiny ruských židovských přistěhovalců, je. Zatímco legenda tajemně mlčí, kdekdo se k ní hlásí. Stačí se jen podívat na české defilé Dylanových interpretů a kopistů – od vpravdě „dylanovského“ Petra Kalandry, který se svému americkému vzoru přiblížil i hrou na foukací harmonikou, přes pivařskou country v podání Jana Vyčítala až po unylé Golden Kids, které protestsong Časy se mění vyhladily do estrádní podoby včetně blyštivých efektů. Takových paradoxních interpretací a významových posunů ostatně Bob Dylan za svou kariéru, během níž složil, otextoval a nazpíval více než pět set písní, zažil bezpočet. Nejnověji na počátku dubna, kdy zazpíval v Pekingu. Na jeho koncert přišlo asi deset tisíc Číňanů z řad dobře situovaných třicátníků, kteří si drahý lístek mohli dovolit, pořadatelé ale na show „Baoba Diluna“, jak zní přepis jeho jména do čínštiny, lákali také obrázky Joan Baezové nebo Jacka Kerouaca. Postavami, které sotva něco řeknou i odrostlejším teenagerům v Evropě.
Časy se ale opravdu změnily. Z generace hippies, která na hudbě Boba Dylana vyrostla, jsou dnes pomalu penzisté a jejich bard zpívající skřehotavým hlasem v Pekingu a Šanghaji raději předem zcenzuroval sám sebe. V playlistu ani nenabízel písně, které by snad kulturní oddělení čínské komunistické strany mohlo vyhodnotit jako reakcionářsky pomýlené. „Bylo tam mladé publikum a já měl pocit, že by mé rané písně beztak neznali,“ vymlouval se Dylan na svém webu, kam zcela výjimečně umístil svůj vlastní text.
Kromě toho, že si před kritikou posunul stetson ještě více do čela, to ale nevypadá, že by nařčení z přílišné benevolence k čínským soudruhům čerstvému sedmdesátníkovi nějak ublížilo. Bob Dylan má napilno a za měsíc se chystá na velký koncert v izraelském Tel Avivu. Shodou okolností jiná legenda, frontman kapely Pink Floyd Roger Waters, nedávno vyzvala k bojkotu všech kulturních akcí ve Svaté zemi kvůli údajnému pošlapávání základních lidských práv. Dost možná, že starý dobrý buřič Robert Zimmerman je opět ve své kůži a chce nám ke svým kmetinám připomenout, že i když ho občas popadne záchvat politické korektnosti, časy se zas až tak nemění.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče