Každý má právo na co nejrychlejší kontrolu

29. května 2006, 00:00 - (dš)
29. května 2006, 00:00

MICHAL DOKTOR, POSLANEC ZA ODS: Podle člena rozpočtového výboru Michala Doktora zůstává výše penále i po jejím nedávném snížení stále nad průměrem okolních států. * Jak vnímáte nedávno schválenou novelu zákona o správě daní a poplatků ohledně změny penále? Vnímám ji jako velmi nejednoznačnou.

MICHAL DOKTOR, POSLANEC ZA ODS: Podle člena rozpočtového výboru Michala Doktora zůstává výše penále i po jejím nedávném snížení stále nad průměrem okolních států.

Jak vnímáte nedávno schválenou novelu zákona o správě daní a poplatků ohledně změny penále?

Vnímám ji jako velmi nejednoznačnou. Poskytuje totiž dvojí výklad především tam, kde se měl nějakého prohřešku dopustit správce daně. Zákon zcela jasně nevymezuje, od kdy je úročena zaplacená daň, byla-li později zpochybněna. Podle mého názoru by to mělo být ode dne, kdy byla daň zaplacena, a ne ode dne, kdy vznikl právní názor na její přeplatek.

Pomůže podnikatelům posunutí lhůt pro zjištění nedoplatku z pěti set dnů na pět let?

Posunutí považuji za naprosto nesprávné, protože správce daně tak má mnohem delší čas k tomu, aby zvážil, kdy daňového poplatníka přepadne.

Nesouhlasíte tedy s názorem, že pětiletá lhůta je rozumným kompromisem mezi různými časovými obdobími, v nichž chodí k podnikatelům kontroly?

Každý daňový subjekt má právo, aby daňová kontrola přišla co nejdříve, tak aby se na případnou chybu přišlo také co nejdříve. Podnikateli se tak prodlužuje lhůta, kdy se na případnou nesrovnalost přijde, což ovlivní i výši sankcí.

Je už po novele stanoven úrok z prodlení v přijatelných mezích?

Dosavadní úprava, kdy úrok mohl dosáhnout až 73 procent, byla opravdu skandální. Přijaté rádoby zmírnění ale zůstává nadále nad průměrem okolních zemí, zejména Rakouska či Německa.

Porovnáním sankcí za daňové nedoplatky, respektive přeplatky, je zřejmé, že správce je na tom lépe než plátce. Považujete to za správné? Ani náhodou. Ústava zaručuje rovnost práv a povinností - a proto úroky, které platí daňový poplatník, by měly odpovídat svou výší i rámci pochybení jednotlivých subjektů. Jste pro to, aby stát platil i úrok v případě vratek na zálohy na daně?**

V takovém případě má daňový poplatník řadu možností jak zálohu snížit. Může požádat o zmírnění tvrdosti zákona, může na základě bilance prokázat, že jeho zisky jsou nižší a požádat o snížení nebo o nezaplacení zálohy na daň. Důvody pro odmítnutí žádosti na snížení zálohových plateb by ale měly být dány meritorně a být zdůvodněny, aby v případě přezkumu mohly být zamítnuty. V případech, kdy by dal přezkumný orgán za pravdu poplatníkovi, musel by správce daně platit úroky i z té částky zálohy na dani, kterou by mu přezkumný orgán nepřiznal.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče