Každý kouká, jak druhého ošidit

19. června 2006, 00:00 - KAREL SEDLÁČEK
19. června 2006, 00:00

JAN A JAROSLAV KLEPIŠOVI: Řeznictví a uzenářství Jana a Jaroslava Klepišových je oblíbené nejen v Uhlířských Janovicích, ale i v širokém okolí. Stalo se symbolem kvality. Cesta k úspěchu však nebyla vůbec snadná.

 „Dneska bych do toho znovu nešel. Cena za náš úspěch je vysoká.“ říká Jaroslav Klepiš.

JAN A JAROSLAV KLEPIŠOVI:

Řeznictví a uzenářství Jana a Jaroslava Klepišových je oblíbené nejen v Uhlířských Janovicích, ale i v širokém okolí. Stalo se symbolem kvality. Cesta k úspěchu však nebyla vůbec snadná.

V únoru 1991 se Jan a Jaroslav Klepišovi s manželkami a tatínkem rozhodli založit rodinnou firmu - řeznictví a uzenářství s vlastní výrobou uzenin, porážkou jatečních zvířat a prodejnou. Začali v pronajatých prostorách bývalého řeznictví firmy Kobylák, která byla znárodněna v padesátých letech a celou totalitní éru ji obhospodařovala Jednota Čáslav. Přišli do prostor, které se za těch čtyřicet let téměř nezměnily. Přibrali dvě prodavačky a jednoho řezníka.

NEJSME PODNIKATELÉ, JSME ŽIVNOSTNÍCI

Začít podnikat v Česku po čtyřicetiletém násilném přerušení bylo tak obtížné, že Jaroslav říká: „Dneska bych do toho znovu nešel. Cena za náš úspěch je vysoká. Po zhroucení komunistického režimu jsme prožívali nádhernou euforii, a ta nám pomáhala přenášet se přes všechny starosti a problémy. Stálo nás to pot, krev a doslova život našich blízkých. Zemřeli mi zde manželka i tatínek.“

A Jan dodává: „Komunisti zdevastovali všechno, ale hlavně myšlení lidí. To je snad nejhorší, s tím se pereme pořád. Každý kouká, jak by toho druhého ošidil. A na živnostníka se lidé dívají s despektem.“

Klepišovi by chtěli rehabilitovat stav živnostníků. „Říkají nám podnikatelé,“ připomíná Jaroslav, „ale ti chodí v kvádru a s kravatou. Živnostník je ten, který chodí v montérkách a pracuje se svými zaměstnanci, je to jejich spolupracovník. Zaměstnáváme pětadvacet lidí, ale jsme pořád živnostníci. A pracujeme běžně každý den šestnáct i více hodin.“

Když dnes procházíte jejich prodejnou na Václavském náměstí v Uhlířských Janovicích, nestačíte se divit. Je vybavena moderními chladicími pulty, závěsnými skříněmi, elektronickými váhami napojenými na počítač, který zaznamenává veškeré prodané zboží. Nezapomněli ani na správné osvětlení a klimatizaci.

Výrobna je vybavena moderními komorovými udírnami, novým kutrem, masírkami masa, nastřikovačkou, vše je řízeno elektronicky. Výrobní prostory jsou přichlazovány na 12 stupňů Celsia. Celý provoz je monitorován kamerovým systémem, který pomáhá zvyšovat produktivitu práce, dodržovat správné postupy a zajišťovat kontrolu a bezpečnost. Na porážce zpracují týdně 55 až 70 kusů prasat a dva nebo tři býky. Kromě výsekového masa nabízejí přibližně 100 druhů uzenářských výrobků.

CO JE ZÁKLADEM ÚSPĚCHU?

V širokém okolí jsou výrobky bratří Klepišů velice oblíbené, část sortimentu dokonce dodávají do dalších prodejen v okolí, ale i do Kolína, Kutné Hory a do Prahy. „Vsadili jsme na kvalitu a pracujeme poctivě. Neokrádáme zákazníka. Vyrábíme z kvalitního masa. Chtěli jsme vytvořit fungující firmu, která bude mít dobré jméno, na tom jsme pracovali uplynulých patnáct let. A stále na něm pracujeme. Jsme rádi, když od zákazníků slyšíme, že jim naše výrobky chutnají,“ formuluje rodinné krédo Jan.

Stále inovují produkty, hledají inspiraci i na výstavách. Ovšem taková Salima je otevřena jen od pondělí do pátku, kdy mají živnostníci nejvíc práce. Takže se spíš vydají na víkend do Německa, kde jsou výstavy otevřeny podle volného času živnostníků. Tam se Klepišovi seznamují s novými technologickými postupy, ale i s moderními stroji. A výsledek? Sortiment rozšířili o dva nové výrobky - Budapešťský klobás a Bruselský klobás. Některé nové stroje pořídili formou leasingu.

DOTACE? BEZ ŠANCE

„Na začátku jsme sice maličkou dotaci dostali, ale ta je už dávno pryč,“ říká Jan Klepiš. „Získat nyní dotaci z Evropské unie je nad lidské síly a ještě bychom se dostali do spárů podvodníků“.

Nejsou to planá slova. Před několika dny obdrželi obálku od společnosti Renards s nabídkou dotačního poradenství, v němž se mimo jiné píše: „V současné době se připravuje dotační program pro potravinářské subjekty se zaměřením na zpracovatelské technologie. Z tohoto programu můžete obdržet až 10 mil. Kč dotace!!! Naše aktuální cenová nabídka pro tento dotační program činí 20 tisíc Kč za zpracování žádosti o podporu a 13 % v případě schválené dotace.“ Tedy z 10 milionů si poradce vezme 1,3 milionu korun! Na druhou stranu je pravda, že obyčejný řezník dotaci zřejmě nedostane.

Celý provoz bratři Klepišovi neustále modernizují a přizpůsobují novým požadavkům veterinární správy, což představuje velké náklady. Museli provést i stavební úpravy, které byly rovněž velmi drahé. Ovšem i jejich strojní park je na evropské úrovni.

 UNIE V JANOVICÍCH Evropská unie podle Klepišů řezníkům žádný přínos nepřinesla, naopak způsobila obrovský nárůst byrokracie a zbytečné papírování. Například po úklidu porážky nebo dílny musejí zapsat, že byl proveden úklid. Po vyložení a umytí auta s dobytkem se musí provést zápis do jiného sešitu. Některé doklady se musí kopírovat, zapisovat, zakládat. Je těžko uvěřitelné, co všechno se musí evidovat. Tím zbytečně stoupají náklady a ty se promítají do ceny výrobků. „Řezníci v Německu se nám smáli, když slyšeli, co všechno musíme zapisovat,“ říká Jan.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče