Kazachstán: Znovuzrození Hedvábné stezky

14. února 2012, 10:19 - Tomáš Stingl
14. února 2012, 10:19

Dvacet let samostatnosti oslavil v prosinci středoasijský Kazachstán. Ambiciózní země ležící na někdejší Hedvábné stezce za tu dobu nevídaně zbohatla díky těžbě surovin. Teď investuje. Staví spektakulární hlavní město, nakupuje autobusy, pokládá dálnice. Češi už s úspěchem do Kazachstánu dodávají ledacos od lustrů pro prezidenta až po lední hokejisty.

Foto: Profimedia.cz

Je to podobně opojný příběh, jaký zažily Spojené arabské emiráty. I Kazachstán byl relativně zaostalou odlehlou zemí, jež byla středem obchodních cest naposledy někdy ve středověku. Tehdy tudy vedla legendární Hedvábná stezka. V poslední době ovšem Kazachstán rychle zbohatl díky prodeji nerostných surovin a stal se magnetem na investice. V prosinci oslavil 20 let nezávislosti, kterou získal po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Od té doby jede na plný plyn. Doslova.

Ani nedávná recese Kazachstán příliš nezabrzdila. V loňském roce (bez prosince) si připsal růst HDP o 7,2 procenta. Jeho export vzrostl ve stejné době meziročně dokonce o neuvěřitelných 48 procent. A za tím vším je právě prodej plynu, ropy, uranu, uhlí, mědi, fosfátů… Výčet nerostného bohatství by mohl pokračovat ještě několik řádek.

Dobrý student? Na pět let do úřadu

Kazachstán se čím dál víc sbližuje se západní mentalitou mimo jiné díky vládnímu programu vzdělanosti. Každý rok zaplatí země třem tisícům nadaných studentů stipendium na některé kvalitní univerzitě v zahraničí. Mladí Kazachstánci se pak vracejí se znalostí angličtiny, přinášejí do země západní pracovní zvyklosti a demokratické myšlení. Tito stipendisté přitom mají povinnost následně vrátit Kazachstánu investici tak, že pět let musí pracovat v nějakém státním podniku. Takže právě ve státním sektoru, který je nejčastěji zadavatelem lukrativních zakázek, by se měl západní obchodník čím dál častěji setkat s pružným přístupem. Zatím ale mladá generace zastává většinou jen pomocné funkce, rozhoduje dosud starší, většinou rusky hovořící garda.

Jakkoliv je totiž na povrchu příroda ke Kazachstáncům tvrdá a panují zde drsné klimatické podmínky, pod zemí jim nadělila poklady mnoha druhů. „Kazachstán má pod povrchem snad všechny prvky Mendělejevovy tabulky. Potřebuje je dostat nahoru, a v tom mu může pomoct i česká těžební technika,“ poukazuje na jednu z obchodních příležitostí generální ředitel proexportní agentury CzechTrade Ivan Jukl.

Například ropné rezervy Kazachstánu jsou v současnosti odhadovány na 90 miliard barelů. Země je také jedničkou v těžbě uranu, když v roce 2010 pokryla celou třetinu světové spotřeby. O dodání techniky pro těžbu uranu se zajímá česká firma Inco engineering. Češi usilují i o spoluprovozování závodů, které budou nerosty zpracovávat. Přelomovou zakázkou by mohl být společný závod společnosti Fosfa Břeclav a kazachstánských partnerů na zpracování fosfátů, který je právě v těchto dnech v jednání. Chystají se i další kontrakty, některé přinesla loňská obchodní mise českých strojařů.

Místo středověké stezky bude dálnice

Kazachstán už ale nechce spoléhat jen na těžbu surovin. Plánuje polít živou vodou průmysl a infrastrukturu. Při oslavě dvacetin země oznámila, že například jen do modernizace dopravy hodlá do roku 2030 investovat 25 miliard dolarů.

Nejimpozantnějším projektem je stavba transkontinentální dálnice z Číny do Evropy. Na území Kazachstánu povede tahle novodobá asfaltová reinkarnace Hedvábné stezky v délce 2 800 kilometrů. Na stavbu je zatím vyčleněno zhruba 10 miliard dolarů. „V letošním roce už bude zahájena doprava na 750 kilometrech dálnice v Žambylské a Kyzylordinské oblasti. Dokončení celého dálničního koridoru se plánuje k roku 2014,“ informuje František Trojáček, vedoucí obchodně-ekonomického úseku české ambasády v Astaně. Dálnice má zásadně zlepšit dopravní dostupnost Kazachstánu i Číny.

Kazachstán ovšem rozsáhle investuje i do místní dopravy. Třeba v největším městě Almaty bylo minulý měsíc otevřeno prvních sedm stanic nového metra. Zároveň začala stavba další, sedmnáctikilometrové trasy a 11 nových zastávek. „Cena druhé etapy je plánována na zhruba 1,6 miliardy dolarů, stavba má být zakončena v roce 2017,“ uvádí Antonín Marčík, který vede právě v Almatě kancelář CzechTrade.

Loni město zakoupilo z úvěru od Evropské banky pro obnovu a rozvoj 200 autobusů na stlačený přírodní plyn. Letos plánuje koupit nové trolejbusy v celkové ceně 36 milionů dolarů,“ pokračuje Marčík. Ve hře je stále i nákup 30 nových tramvají a modernizace kolejových tratí, ale zatím není dořešeno financování. Veškerá tato ekologická doprava má zlepšit situaci v Almatě, kterou dusí mraky smogu z aut.

Konkurencí jsou levní Turci

Češi se dobře uchytili na obnově kazachstánského zdravotnictví. Firma Puro-Klima stála za projektem výstavby nemocnic v městech Almaty a Aktau. Společnost BTL prodává v Kazachstánu zdravotnické přístroje, firma PRO.MED.CS léky a zdravotnické prostředky a exportní šampion Linet zase špičková zdravotnická lůžka.

Kazachstán prochází bouřlivou stavební aktivitou. To se týká hlavně nového hlavního města Astany a tamější supermoderní architektury. I v ní jsou české otisky. „Podařilo se nám například získat prestižní zakázku na dodání světel do nově vystaveného prezidentského paláce. Díky téhle referenci jsme následně dostali i další zakázky při stavbě různých státních budov, jako jsou ministerstva,“ říká Miroslav Peterka, jednatel firmy EuroAsijská společnost.

Stavební boomu ale rozehrál i bitvu mezi konkurencí. „V Kazachstánu staví hodně tureckých firem, které jsou schopny nabídnout dramaticky nižší ceny. Některé české firmy se proto z tohoto trhu stáhly,“ vysvětluje František Trojáček.

Kazachstán v číslech

V zemi žije jen necelých 17 milionů obyvatel, kteří ovšem tvoří pestrou směsici – 140 etnik a 40 různých náboženství. Kazachstán si ovšem zakládá na tradiční toleranci.

Průměrný plat je v současnosti 77 tisíc tenge, v přepočtu zhruba 10 tisíc korun.

Země je největším exportérem mouky na světě. Poslední sklizeň 29 milionů tun obilí byla historickým rekordem.

V někdejší zemi koňských kočovníků dnes jezdí už přes 2,5 milionu soukromých aut.

Slavný kosmodom Bajkonur má do roku 2050 v užívání Rusko za roční pronájem 115 milionů dolarů.

V roce 2010 dosáhl hrubý domácí produkt na hlavu úrovně 9 070 dolarů. V roce 2015 chce Kazachstán zvednout tento parametr na 15 tisíc dolarů.

Ačkoli je Kazachstán považován za centrum Střední Asie, zhruba desetina plochy země dosahuje z geografického hlediska až do Evropy.

Češi učí Kazachstánce žít na dluh

Naopak ideální šancí pro české podniky bude posílení energetické sítě Kazachstánu, který potřebuje své rostoucí hospodářství nasytit elektřinou. „Na letošní červen proto připravujeme další obchodní misi, tentokráte pro české výrobce elektrárenské techniky. Kazachstán není co do výroby elektrické energie soběstačný, část potřeby pokrývá dovozem z Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Ruska. Za posledních 10 let přitom vzrostla spotřeba elektrické energie o 54 procent, ale výroba jen o 49 procent,“ podotýká Antonín Marčík.

I v Kazachstánu samozřejmě ve velkém prodává své Octavie společnost Škoda Auto. Češi také učí žít Kazachstánce na dluh. Společnost Home Credit poskytuje na jejich trhu spotřebitelské půjčky. Kazachstánci jsou prý ovšem zatím opatrnější než Evropané a berou si jen úvěry na kratší dobu.

Celní unie? V něčem pomohla

Hodně se před dvěma lety spekulovalo o tom, nakolik ovlivní byznys vznik celní unie Kazachstánu, Ruska a Běloruska. Spolek, který začal fungovat v roce 2010, každopádně zásadně zvýšil vzájemné obchody těchto tří zemí – jen za první rok o 40 procent.

Navenek musel ovšem Kazachstán zvednout do té doby relativně nízká cla na vyšší, ruskou úroveň. Pro české firmy to znamenalo růst cel u některých položek. Zároveň to mělo ale i dva pozitivní efekty. „V Rusku jsou některé výrobny českých potravinářských firem, například pivovary. Takže teď stojí na území celní unie a do těch dvou menších států – Kazachstánu a Běloruska – jdou jejich výrobky už bez cla,“ podotýká František Trojáček. „Někteří čeští exportéři těžkých výrobků mohou také ušetřit na železniční dopravě. Jejichž zboží dřív přecházelo při cestě do Kazachstánu několikero hranic, což zvyšovalo finanční náročnost. Jednotná celní hranice je nyní ovšem blíž k Česku,“ pokračuje Trojáček.

Středoasijský magnet na investice

Jaké je v současnosti obchodní klima v Kazachstánu? Země sice bývá kritizována za autoritářský režim, protože prezident Nursultan Nazarbajev tam vládne nepřetržitě již čtvrtstoletí a při loňských prezidentských volbách dostal 96 procent hlasů. Ovšem investoři se shodují, že ekonomika v Kazachstánu funguje liberálně a země se o překot snaží přilákat zahraniční firmy. Za 20 let přivábila neuvěřitelných 132 miliard dolarů ve formě zahraničních investic, což je 85 procent všech investic do středoasijského regionu.

Tam také hraje Kazachstán roli jakéhosi lokálního premianta – právě díky stabilitě a otevřenosti vůči zahraničí. „Já například začínal obchodovat v 90. letech původně v sousedním Uzbekistánu. Ale ten pak ze dne na den zakázal převod zisků z jejich měny – sumů – do jiné měny. Takže nám zůstaly na účtu v Uzbekistánu miliony, které nám byly k ničemu. Zkoušel jsem dohodnout alespoň výplatu v naturáliích, ale to také nevyšlo. Nakonec jsme se s obchody posunuli do Kazachstánu, s jehož měnou tenge nejsou problémy,“ říká Miroslav Peterka.

Podle něj je ale i v Kazachstánu nezbytné dělat obchody dlouhodobě a na osobní úrovni. „Musíte tam mnohokrát letět bez jistoty, že zakázku dostanete. Musíte jezdit s obchodními partnery na výlety, musíte s nimi umět i pořádně popít. Ale když už si je jednou získáte, je to obchodní spolupráce napořád,“ říká podnikatel.

A to se může hodit. Vzhledem k nerostným zásobám je pravděpodobné, že Kazachstán bude „středoasijskými emiráty“ i ve třetí dekádě své existence. Po Hedvábné stezce zase začíná proudit zboží do všech světových stran.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče