Kazachstán: Zjevení uprostřed stepi

07. ledna 2012, 09:08 - Tomáš Stingl
07. ledna 2012, 09:08

Středoasijský Kazachstán v minulých dnech oslavil dvacet let své nezávislosti. Centrem oslav bylo novodobé hlavní město Astana. Tahle metropole působí jak kouzelný přelud. Uprostřed pusté stepi náhle během pouhých deseti let vyrostlo z ničeho supermoderní velkoměsto, které oslňuje architektonickými výstřelky a nebývalým luxusem.

Foto: Profimedia.cz

Kdyby někdo v horkých letních měsících zabloudil ve vyprahlé středoasijské stepi, asi by si myslel, že ho jen šálí nějaká bláznivá fata morgana. To kdyby se před ním uprostřed nekonečných pustých plání náhle zjevily futuristické věže a skleněné mrakodrapy Astany.

Obchodní dům ve stanu

Astana je asi jediné místo na světě, kde mají obrovské nákupní středisko ve stanu. Jde o krásnou, 150 metrů vysokou, průhlednou stavbu ve tvaru stanu nazvanou Khan Šatyr. Navrhl ji uznávaný britský architekt Norman Foster. Otevřena byla jako superluxusní obchodní dům v roce 2008. Tahle narážka na tradici kazašských kočovníků nepostrádá vtip a půvab. Křivky stěn jsou lehce prověšeny, takže opravdu evokují volně visící látku stanu. Stavba je vzdušná a průhledná. Při její návštěvě se opět vybaví paralela s Dubajem. Jestliže si v jednom luxusním nákupním středisku v horoucím emirátu postavili uměle zasněžovanou sjezdovku, v Khan Šatyru to dopadlo přesně opačně. Zatímco venku bývá až třicetistupňový tuhý mráz, uvnitř si Kazachstánci nechali postavit umělé koupaliště s písečnou pláží imitující mořské pobřeží.

Tohle novodobé hlavní město Kazachstánu vzniklo doslova na zelené louce, respektive na zelené stepi. Původně tu na řece Išim v sovětské éře stálo bezvýznamné, ošklivé provinční město Celinograd. Když se ale v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu Kazachstán osamostatnil, rozhodl se postavit nové hlavní město, které ztělesní jeho rostoucí prosperitu. Tak se začala rodit Astana, která je dnes jakýmsi Dubajem severu.

I tady totiž umožnily výstavbu velkolepé metropole zisky z těžby ropy a dalších surovin. Japonskému architektovi Kišo Kurokawovi se tak splnilo něco, co je asi snem každého projektanta. Právě on dostal hlavní zakázku na to, aby navrhl rovnou celé futuristické město, a navíc k tomu dostal prakticky neomezené peněžní zdroje. Jen na první fázi výstavby bylo vyčleněno 10 miliard dolarů.

Mrakodrapy vypadají jako zapalovač nebo raketa

Na levém břehu řeky Išim, která dnes rozděluje město na starou a novou část, tak mohlo začít podle uceleného urbanistického plánu růst učiněné architektonické panoptikum.

Jeho hlavní osou je třída vedoucí asi tři kilometry od Prezidentského paláce. V jejím středu se tyčí věž Bajterek, která je nejčastěji foceným symbolem města. Plných 97 metrů vysoká rozhledna má připomínat bájný strom života, do jehož koruny snesl zlaté vejce pták štěstí zvaný Samruk. Ono „vejce“ je vyhlídkovou restaurací.

Kazachstán

Středoasijský Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa s plochou 2,7 milionu kilometrů čtverečních. Sedmnáct milionů obyvatel tvoří přepestrou směsici. Samotných Kazachů je asi 10 milionů, dále tu žije 4,5 milionu Rusů, půl milionu Ukrajinců, mezi další menšiny patří i Turci, Uzbeci, Němci či Korejci. Do roku 1997 bylo sídlem vlády nejlidnatější město Almaty na jihu země. Pak se stala metropolí Astana, jejíž jméno znamená v kazaštině prostě „hlavní město“. Celkem 54 procent populace vyznává islám, jsou zde zastoupeny i různé varianty křesťanství. Země důsledně ctí náboženskou i etnickou toleranci. Vychází to i z historické tradice kočovných kmenů střední Asie, kde museli lidé v nehostinném prostředí spolupracovat a kde se protínaly kulturní vlivy ze všech světových stran. V současnosti Kazachstán rychle bohatne z těžby nerostných surovin. Má obrovská ložiska ropy, plynu, uhlí, fosfátů či uranu, v jehož těžbě je už dokonce světovou jedničkou. Díky své strategické poloze, velikosti, nerostným zdrojům i rozsáhlé zemědělské produkci se stává Kazachstán dominujícím státem centrální Asie.

Jak se tam dostanete

Do Astany lze letět z Prahy například s ukrajinskými aerolinkami Aerosvit s přestupem v Kyjevě. Zpáteční letenka stojí 16 tisíc korun.

Kde se ubytovat

Evropský standard ubytování a ochotný, anglicky hovořící personál má například hotel Grand Park Yesil, který nabízí i chutnou kuchyni. Za dvoulůžkový pokoj na noc zaplatíte zhruba 200 dolarů. Ceny ubytování i stravy jsou v Astaně bohužel znatelně vyšší než v jiných městech Kazachstánu.

Centrální osa města na druhém konci směřuje k další, opravdu unikátní stavbě – luxusnímu obchodnímu domu Khan Šatyr, který připomíná stan. Nedalekému mrakodrapu, který je sídlem kazachstánského ministerstva dopravy a komunikací, zase kvůli jeho neobvyklému tvaru lidé říkají „zapalovač“. Jeden z rezidenčních mrakodrapů pro změnu připomíná raketu, takže mu místní přezdívají Bajkonur podle slavného kosmodromu.

Pozoruhodnou stavbou je také skleněný „Palác míru a souladu“. Projekt vzešel z dílny britského architekta Normana Fostera. Skleněná pyramida s patetickým názvem má být místem, které ztělesňuje náboženskou a národnostní toleranci, na niž je Kazachstán velmi hrdý. V téhle středoasijské zemi se potkává mnoho náboženství a také tu žije víc než desítka národů od Kazachů přes Rusy, Turky a Uzbeky až po Korejce či dokonce Němce a Ukrajince. A právě v pyramidě míru se konají společná setkání představitelů různých věrouk a etnik.

Převažujícím náboženstvím je v Kazachstánu umírněný islám, takže coby další pompézní budovy vyrostly novodobé mešity. Z nich největší mešita Nur Astana, kterou městu v roce 2005 daroval katarský emír, pojme až pět tisíc věřících.

Uměle vytvořené nové město má prazvláštní atmosféru. Jednak proto, že mu chybí přirozený historický střed. Zvláštní také je, že v mnoha nových mrakodrapech je i přes všechnu oslavovanou invenci moderních projektantů jasně vidět ozvěna sovětského imperiálního stavebního stylu, kterému se dříve přezdívalo Stalinovo baroko. Tento socialistický realistický styl je i v Česku znám například díky podobě hotelu Crowne Plaza v pražských Dejvicích. V Astaně jeho vliv jasně rozpoznáte například při pohledu na budovu státního těžebního gigantu KazMunaiGaz, který zastřešuje těžbu ropy a plynu.

Na město fouká z venkova divoký Buran

Atmosféra Astany je z nemalé části diktována počasím. Město sice leží na 52. rovnoběžce, tedy přibližně na stejné úrovni jako Praha, ovšem vnitrokontinentální klima dělá divy. Rozdíly v teplotách jsou obrovské. Zatímco v létě přesahují 30 stupňů nad nulou, během dlouhé zimy nejsou výjimkou naopak až třicetistupňové mrazy. Naštěstí je to ale suchý mráz a obyvatelé města si s ním vědí rady. Nosí klasické beranice a tlusté kabáty, ženy si libují v elegantních huňatých kožiších. Ochránce zvířat by asi museli omývat při pohledu na množství liščí nebo rysí srsti promenující se po městě.

Město vedle mrazu sužuje někdy také studený vítr ze stepi, do níž se obnažené město otevírá. Tento dravý vítr je nazýván Buran (a ano, právě podle něj se jmenují i ruské raketoplány). Radnice Astany proto vysazuje kolem metropole obrovské stromové aleje, které mají fungovat jako větrolamy.

I přes tyhle komplikace se ale celkově sen o nové metropoli v podstatě podařilo proměnit v realitu. Projekt Astany nepotkal osud, jaký stihl v 60. letech podobný městský experiment – výstavbu nového hlavního města Brazílie, Brasília City. To tehdy nedokázalo přilákat skutečný život a zůstalo navždy jen sterilním městem aut, úřadů a architektonických kuriozit.

Astana naproti tomu dokázala přilákat obchodníky, studenty i další Kazachstánce, takže město dýchá přirozeným životem a za jedinou dekádu se ztrojnásobil počet jeho obyvatel. Žije tam nyní už přes milion lidí. A výstřední architektura funguje jako křiklavá reklama směrem ke světu, takže láká do stepní futuristické oázy stále víc turistů a investorů jako do Dubaje severu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče