Katastrofa ve Fukušimě přinesla odchod vyspělých zemí od jaderné energie

31. prosince 2011, 19:08 - MediaFax
31. prosince 2011, 19:08

Japonské zemětřesení a následná mohutná vlna tsunami z března, které způsobily havárii v elektrárně Fukušima, zcela změnily postoj některých zemí k jaderné energetice. V západní Evropě se proti výrobě elektřiny z jádra staví například Německo a Švýcarsko.  

 Foto: Profimedia

Fukušima I leží přibližně 250 kilometrů severovýchodně od Tokia ve městě Okuma ve stejnojmenné prefektuře. Má šest bloků s celkovým výkonem 4,7 gigawattu. Elektrárna byla postavena v roce 1971. Při katastrofě selhal chladicí systém zařízení, explodoval nahromaděný vodík a z přehřátých reaktorů unikla radiace. Po březnové havárii uniklo do oceánu na 10 tisíc tun mírně radioaktivní vody. Následné výzkumy ukázaly, že radioaktivita se ve vodě rozptýlila na úroveň, která není pro člověka nebezpečná.

Jaderná katastrofa tak vyvolala u mnoha lidí naprostou paniku, že se podobná katastrofa může odehrát i v Německu nebo ve Francii, kde je velká koncentrace jaderných elektráren. V západní Evropě se po této katastrofě proti výrobě elektřiny z jádra staví nejvíce Německo, jadernou energii nyní odstavuje i Švýcarsko. Německá vláda kancléřky Angely Merkelové na jaře rozhodla, že budou postupně odstaveny všechny bloky.

„Německá kancléřka Angela Merkelová viděla, jak fukušimské šílenství mění německou politickou mapu. Zelení najednou dosahovali výborných výsledků v rámci krajských voleb. Merkelová musela ihned zareagovat, aby některé politické body získala zpět,“ uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

Ihned bylo zavřeno sedm nejstarších jaderných elektráren s tím, že by se mělo přejít na obnovitelné zdroje ze slunce a větru. V červnu schválil německý parlament koncepci, na jejímž základě má být podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny nejpozději do roku 2020 zvýšen na 35 procent. V roce 2030 to má být už polovina veškeré energie, v roce 2040 dokonce 65 procent a v roce 2050 plných 80 procent.

„S ohledem na aktuální podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v Německu – 17 procent v roce 2010 – je tento záměr velmi ambiciózní. Diverzifikaci doprovází výzkum, zavádění nových technologií a nutné investice. Vznikají tak nové tržní segmenty, které nabízejí možnost uplatnění i českým firmám nejen v roli subdodavatelů, ale také dodavatelů zelených řešení či investorů,“ řekl Prokop.

Ale to bude mít zřejmě nedozírné důsledky. Energie z těchto zdrojů totiž není stálá. Německý průmysl přitom potřebuje mít jistotu, že se bude moci spolehnout na nepřetržité dodávky elektřiny. Zelená elektřina je také mnohem dražší, než je elektřina vyrobená v jaderných elektrárnách.

„I když solární panely za posledních několik let výrazně zlevnily, stále je výroba této elektřiny velice drahá. Německo by tak mohlo ztratit z tohoto pohledu část své konkurenceschopnosti. A v neposlední řadě by mělo docházet k zabírání úrodné půdy. V době, když počet obyvatel na světě neustále roste, množství úrodných polí je omezeno. To by mohlo vyvíjet značný tlak na cenu všech zemědělských komodit, což by opět nejvíce odnesla nižší a střední třída obyvatel,“ upozornil Prokop.

Západ a východ Evropy jdou ale v jaderné energetice proti sobě. V západní Evropě má ovšem jádro také své stoupence - tím největším je Francie. S výstavbou nových jaderných zdrojů se ale počítá zejména ve východní části Evropské unie. Mimo České republiky na jádro spoléhají třeba i Poláci. Plány, které má s jádrem Česko, vyvolávají odpor v sousedním Rakousku, jehož hranice leží zhruba 50 kilometrů od Jaderné elektrárny Temelín.

Výhrady má i Německo. Česká republika využívá šest reaktorů, které se na celkové produkci elektřiny podílejí asi z jedné třetiny. Vláda má v úmyslu tento podíl do 50 let zvýšit alespoň na dvojnásobek. Země bývalého východního bloku si posílením výroby elektřiny z jádra chtějí především zajistit energetickou soběstačnost.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče