Kasovní trhák přichází z východu

23. září 2002, 00:00 - Text a foto: Jakub Knězů reportér ČT
23. září 2002, 00:00

Registrační pokladny mají na Slovensku už sedmým rokem, v Česku se o ně stále bojuje Velmi sporné výsledky mají Slováci s povinným používáním registračních pokladen. ČSSD zkusí počtvrté prosadit jejich zavedení v České republice.

Registrační pokladny mají na Slovensku už sedmým rokem, v Česku se o ně stále bojuje

Velmi sporné výsledky mají Slováci s povinným používáním registračních pokladen. ČSSD zkusí počtvrté prosadit jejich zavedení v České republice.

Když se procházíte po asi nejznámějším bratislavském veřejném tržišti na Miletíčově ulici, ani byste nepoznali, že na Slovensku musí mít už více než šest let každý prodejce registrační pokladnu. Zákon, který to nařizuje s platností od 1. ledna 1995, tady, ale i na jiných místech nějak neplatí. Majitelka květinářského stánku i prodejci slunečních brýlí za pár desetikorun se tváří, jako by o povinnosti vydávat účtenky z registrační pokladny nevěděli. Je veřejným tajemstvím, že na toto tržiště daňoví kontroloři nechodí. Nebo respektive chodí, ale jejich cílem prý není dohled nad správností prodeje, ale spíše nad vlastní kapsou… Licenci na dodávání registračních pokladen má jen několik společností. Na Slovensku se mluvilo v době zavádění pokladen o tom, že licence získaly společnosti, které byly štědré k vládnoucím politikům. Toto podezření se zatím nepotvrdilo. Nejobyčejnější pokladna stojí asi deset tisíc slovenských korun, na trhu jsou však i mnohem dražší. Všechny však fungují na podobném principu. Údaje o firmě prodejce, času, názvu zboží a ceně se zaznamenávají na dva kotoučky s papírem. Jeden kotouček zůstává i s daty o provedeném prodeji v pokladně, útržek z druhého kotoučku získává zákazník. V kvalitnějších pokladnách se místo na papír ukládá údaj o provedeném obchodu do jejich paměti. Zákazník svůj doklad samozřejmě vytištěný dostane.

Příští rok i u nás?

Slovenské reálie nejsou tak vzdálené těm českým. ČSSD se totiž už několikrát snažila ve sněmovně protlačit zákon o registračních pokladnách. Přestože jí to třikrát nevyšlo, půjde do toho znova. Ministr financí Bohuslav Sobotka řekl, že se ztotožňuje s koaliční smlouvou. V té se registračním pokladnám sice věnovaly jen dvě věty (v bodě římská 5 „O bezpečnosti a boji proti kriminalitě“), ale srozumitelné: „Ve sféře maloobchodního prodeje se smluvní strany zasadí o opatření směřující proti krácení tržeb. V této souvislosti zváží např. zavedení registračních pokladen, registrovaných účtenek,“ uvádí se v textu prohlášení, se kterým souhlasily všechny prozatím ještě vládní strany. Zmíněné „zvážení“ má už i konkrétní obrysy: „Ministerstvo financí připraví v nejbližší době příslušný legislativní návrh, tak aby Poslanecká sněmovna mohla znovu vést diskuzi o zavedení registračních pokladen, popřípadě registrovaných účtenek. Pomocí těchto instrumentů můžeme omezit případné krácení tržeb v maloobchodě,“ říká Sobotka. Podle něj by zavedení pokladen mohlo státu přinést vyšší příjmy z daní ve stovkách milionů až miliardách korun. Finanční úřady s takovým přínosem pokladen souhlasí, ale obavy z problémů vyslovují hlasitěji než ministr Sobotka. Například Lubomír Janoušek z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu míní, že právě na Českou republiku a především na některé české podnikatele by pokladny mohly mít ten správný účinek, tedy že začnou platit daně alespoň trochu. V současnosti totiž například ze stánkového prodeje nemá stát žádné příjmy. Jestliže bude tedy výchozím bodem pro hodnocení růstu příjmu státu z daní těchto podnikatelů nula, pak je asi možné vždy hovořit o růstu. (Ke zlepšení kontroly obratu stánkářů by však více pomohla spolupráce daňových úřadů a celníků.) K tomu, aby stát měl ze stánkařů větší zisk, bude ale třeba takřka permanentních kontrol - a na tom by mohl celý projekt ztroskotat. Jestliže totiž v současnosti je daňových úředníků málo - a navíc jejich kvalifikace a platové ohodnocení jsou leckdy velmi nízké - nelze předpokládat, že náhle bude možné zvýšit nejen jejich počet, ale i například platy.

Slovenské zkušenosti varují

Ve stejnou dobu, kdy se bez obav dělají tisícové obchody na tržišti na bratislavské Miletíčově ulici, má Lubomír Timko, prodejce mírně kýčovitých dřevěných výrobků u hypermarketu ve středu Bratislavy z daňových kontrol obavy. Kdyby pokladnu nepoužíval, zaměstnavatel by ho vyhodil. Problémy mít nechce. A tak k nejrůznějším naběračkám, vařečkám a prkýnkům, která prodává za velmi přijatelné ceny, musí přibalovat útržek z registrační pokladny. Ještě se s tím ale nesmířil. „Jen si to představte, když ráno vyrážím sem do stánku, tak s sebou táhnu zboží, pokladnu a ještě musím brát autobaterii, protože akumulátory, co jsou v pokladně, nevydrží. Navíc musím samozřejmě prodávat v těch největších vedrech i v zimě, kdy mi mrznou ruce. Já to vydržím, ale ta pokladna ne. Pak musím pracně vypisovat účtenky. Myslím, že to je opravdu nesmyslný zákon.“ Čekání na účtenky prý také zdržuje při prodeji a odradí další zákazníky, kteří stojí ve frontě. Výrobce dřevěných předmětů do kuchyně a provozovatel několika stánků v Čechách i na Slovensku Jozef Papala si na registrační pokladny stěžuje prakticky v každé větě: „Na Slovensku musíme mít pokladnu v každém stánku, proto máme ty nejlevnější. Na ty přístroje jsem musel vyčlenit více než sto tisíc, což je nevratná investice. Kdybych za ty peníze mohl koupit nějakou mašinu do výroby, tak bych státu prospěl mnohem víc,“ zlobí se. Každý jeho stánek spotřebuje průměrně tři pásky papíru za den. Jedna stojí patnáct korun. Když si Jozef Papala spočítá náklady jen na papír, vychází mu, že by mohl místo nich zaplatit nájem obchůdku na malém městě. Stěžuje si také na to, že poté, co vybere od všech svých prodejců účtenky, je musí lepit do příslušných knih a stráví nad tím spoustu času. Kromě toho Jozef Papala ani nesouhlasí s argumenty státních úřadů, že podnikatelé mají díky účtenkám lepší kontrolu nad prací svých zaměstnanců. Slovenští státní úředníci však trvají na svém. Říkají, že se registrační pokladny zaváděly téměř dva roky, a tak měl každý dost času se na to připravit. Na zmírnění negativního dopadu zvolil náš východní soused takovýto postup: Jestliže podnikatel začal používat pokladnu do 30. 6. 1995, pak mohl uplatnit odpisy. Podle výše ceny a data nákupu pokladny mohl odpisy zařadit celé jednorázově do jednoho roku, nebo rozdělit do více let.

Pokladny únikům nezabrání

Ministr Sobotka svým posledním prohlášením k registračním pokladnám vyděsil předsedu Svazu podnikatelů České republiky Bedřicha Dandu, který už nepočítal s tím, že ČSSD se bude znovu snažit protlačit schválení pokladen. „Ty pokladny budou mít pro státní kasu nulový efekt. Vezměte si to tak: do taxíků se zavedly taxametry s povinnou tiskárnou. To ale ještě nikde nezabránilo tomu, aby taxikář zákazníka neokradl. Naopak. Stejně tak u pokladen předpokládám, že někdo okamžitě vymyslí jak ten software obejít,“ řekl. Lubomír Janoušek z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu přirovnání pokladen k taxametrům uznává. Jak by také ne, když pražští taxikáři průměrně loni odevzdali na dani z příjmu 1400 korun. Kdybychom opravdu měli funkčnosti taxametrů věřit, znamenalo by to, že většina pražských taxikářů žije prakticky z minima. Měli bychom je tedy spíše litovat, než se pohoršovat nad vysokými cenami jejich služeb. Podle Janouška jsou jediným lékem častější kontroly a kvalitnější přístroje, které se nedají uživateli upravovat. O nelegálních zásazích do softwaru pokladen vědí své i někteří slovenští podnikatelé; existují prý i programy na jeho změnu. Pak se například sice tisknou kontrolní účtenky pro zákazníky, ale v evidenci pokladny se realizovaný obchod neobjeví. Takovou „úpravu“ kasy přitom státní úředníci běžnou kontrolou nezjistí. Slovenské úřady o nedostatcích systému registračních pokladen vědí. Eva Habáňová, ředitelka sekce daňové kontroly z Daňového ředitelství Slovenské republiky, chyby systému popisuje v interním dokumentu, který máme k dispozici. Jeho vyznění je ovšem zcela odlišné od toho, co níže tvrdí tiskový mluvčí Ministerstva financí SR Jozef Mach. „Stává se nám, že když přijdeme na tržiště a začneme kontrolovat první stánek, tak se ostatní prodejci prostřednictvím mobilním telefonů navzájem informují, kvapem oprašují své pokladny a začínají vydávat účtenky. Také se občas přihodí, že správce tržiště veřejným rozhlasem nenápadně prodejce obecně upozorní, aby dodržovali pravidla prodeje na tržišti,“ uvádí Habáňová. Na Slovensku jsou i zaznamenány případy, kdy prodejci obviňovali z braní úplatků kontrolory, když je sami nabízeli a daňový úředník je odmítl. Daňové úřednice (ale i někteří úředníci) navíc mají strach z fyzických útoků kontrolovaných podnikatelů. V letech 1994 - 1996 plnil kritický pohled na registrační pokladny stránky slovenských novin. Také například proto, že ještě na začátku června 1995 byla poptávka po pokladnách uspokojena jen asi z 15 %, a přitom už od prvního července se prodej bez nich tvrdě trestal. Velmi nahlas se hovořilo také o tom, že obsluha pokladen ani není vyškolená na to, aby je mohla používat. Henrieta Kiššová z ekonomické redakce soukromé Slovenské tiskové agentury už (stejně jako většina ostatních slovenských novinářů) na kauzu registračních pokladen skoro zapomněla. „Na elektronické registrační pokladny si už všichni zvykli, je to celkem normální - na druhou stranu je však také normální, že někde ty pokladny nejsou; nepoužívají se hlavně na tržištích, ale například ani v motorestech. Nikoho to ovšem už nevzrušuje, pokuty už také nejsou tak vysoké jako dřív…,“ říká.

Konec mnohých živnostníků

Na Slovensku se objevila řada případů podnikatelů, kteří neměli tolik peněz, aby si registrační pokladny mohli dovolit. Museli se proto podnikání vzdát. Jestliže se poté obrátili na sociální úřady s prosbou o dávky, snížil se tím jednoznačně přínos pro státní kasu. Počet těchto případů nelze zjistit. Zástupci české podnikatelské sféry nicméně odhadují, že zavedení pokladen u nás by znamenalo stop v podnikání pro asi tak každého desátého živnostníka, tedy asi 40 000 lidí. Podle předsedy Svazu podnikatelů České republiky Bedřicha Dandy se pak stát bude o tyto lidi jako o nezaměstnané muset postarat sociálními dávkami. „Pokud se nad tím zamyslím, tak ten návrh asi nebude dobrý, když ho poslanecká sněmovna třikrát zamítla,“ říká. Navíc je to podle něj ekonomicky nevýhodné, protože stát dále zatíží podnikatele, zejména živnostníky. „Pokud bych mohl poradit jakémukoli ministru financí, tak ať raději hledá velké tuneláře, protože tam je šance najít větší peníze,“ dodává Danda. Jozef Mach ze slovenského ministerstva financí ale tvrdí, že tamní spotřebitelé si už na pokladny zvykli a dokonce je vítají. Zdůrazňuje, že cílem zavedení pokladen byla státní kontrola maloobchodu a zvýšení příjmů státního rozpočtu. Na otázku o kolik, však není schopen odpovědět. „I když přímý dopad zavedení uvedeného systému evidence tržeb není možné jednoznačně vyčíslit, existují poznatky získané především z kontrolní činnosti, že přiznané tržby rostou a jsou podstatně vyšší v porovnání s obdobím před rokem 1995,“ říká a dodává: „Zavedení pokladen pomohlo k větší serióznosti a k větší ostražitosti i samotného prodávajícího, celkový efekt musíme hodnotit kladně.“

Loni se na pokutách vybralo 17 milionů Sk

Za porušení zákona o registračních pokladnách hrozí slovenským podnikatelům tvrdé sankce. Jestliže daňová kontrola odhalí někoho, kdo pokladnu nepoužívá, hrozí mu pokuta až 100 000 Sk, nejméně však 10 000 Sk. Stejné sazby jsou za zjištění, že někdo záměrně poničil svoji pokladnu. Jestliže prodejce nevydá účtenku, ale pokladnu má, zaplatí „berňáku“ od jednoho do deseti tisíc. K tomu Mach: „V roce 2001 správci daně vykonali 22 906 kontrol. Z tohoto počtu uložily daňové úřady pokuty v 1575 případech. Nejvíc z nich (917) bylo za nepoužívání pokladen. Za loňský rok se tak vybralo více než 17 milionů korun.“ Není jasné, kolik pokladen daňoví úředníci zkontrolovali. T o proto, že z celkového počtu více než 160 000 pokladen mohli některé prověřit vícekrát a na jiné se naopak nedostalo. Obavy z kontrol by zřejmě měli mít především podnikatelé v Bratislavě a Bánské Bystrici. V hlavním městě však vůbec největší. Počet prověrek byl sice v obou městech téměř stejný, v Bratislavě se však na pokutách vybralo výrazně více. Slovenské ministerstvo financí si, trochu úsměvně, stěžuje, že spotřebitelská veřejnost má až příliš benevolentní postoj k pokladnám a nevyžaduje vydávání dokladů. Nelíbí se mu také, že lidé jsou ochotni souhlasit se snížením ceny, jestliže registrovanou účtenku nedostanou. Na ministerstvu zřejmě ještě nepochopili, že na obyčejnou lidskou snahu o dobrou koupi žádným zákonem nevyzrají. Český ministr Sobotka prý o chybách ve slovenském systému ví. „My v každém případě budeme vycházet a vycházíme ze slovenské zkušenosti a pokusíme se vyvarovat určitých chyb, které tam při aplikaci tohoto systému nastaly,“ tvrdí. O registračních pokladnách je i reportáž v pořadu Fakta, který se vysílá v pondělí 23. září od 21.30 hod. na ČT1.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče