Karvinsku chybějí lidé i prostory

10. dubna 2007, 00:00 - EVA MARZINI
10. dubna 2007, 00:00

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ V Karviné a jejím okolí se do podnikání pouští méně lidí než v jiných částech republiky. Místní živnostníci jdou za zakázkami v obchodě a hlavně ve službách. Trpkou bilancí okresu jsou nízké mzdy a kupní síla. Budou všelékem investice, které do regionu míří?

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ V Karviné a jejím okolí se do podnikání pouští méně lidí než v jiných částech republiky. Místní živnostníci jdou za zakázkami v obchodě a hlavně ve službách. Trpkou bilancí okresu jsou nízké mzdy a kupní síla. Budou všelékem investice, které do regionu míří?

Mířím z Ostravy na severovýchod. Cesta je to depresivní, lemovaná pochmurnými haldami - pozůstatky kdysi mohutné těžby. Nakonec přijíždím do města a pátrám po centrálním Masarykově náměstí. Po chvíli bloudění se ocitám uprostřed pole. Jsem v Karviné a vzpomínám na text někdejšího hitu skupiny YoYo Band. Tohle je město, kde kdysi „slunce mělo rudej pruh“.

Má ho stále? A jak se daří místnímu podnikání?

PROČ SE ZEMĚ HOUPÁ?

Hornický a průmyslový okres Karviná býval pýchou socialistického režimu. Dnes jej sužuje nezaměstnanost na úrovni 16,2 procenta. Vyšší už je jen na Mostecku. Sociální postavení obyvatel změnila devadesátá léta. „Před revolucí zaměstnávaly Ostravskokarvinské doly přibližně 98 tisíc zaměstnanců,“ vzpomíná náměstek karvinského primátora Zbyněk Gajdacz. „Nyní pro ně pracuje pouhých 18 tisíc lidí. Své udělala i takzvaná expoziční doba, kdy havíři odešli do důchodu. Velká část se vrátila do rodných končin,“ dodává.

Na nezaměstnanosti se podepsal právě útlum těžby uhlí. Dramatické propouštění se podepsalo na odlivu lidí z regionu. „Před ním měla Karviná 80 tisíc obyvatel, dnes tady bydlí okolo 60 tisíc lidí,“ popisuje Gajdacz. Velká část z nich pobírá renty či důchody, které patří k nejvyšším v republice.

HORNÍK BÝVAL VÍC

Region byl za minulého režimu předurčen industrializaci. Procesu neušla nejen Karviná, ale též Bohumín, Orlová a Český Těšín. Komunisté zde podle Gajdacze udělali první projekt genetického inženýrství. Dlouhá desetiletí se sem lidé z různých koutů republiky i ze Slovenska stěhovali za prací. „Havířov se stavěl pro havířskou smetánku. Za socialismu jí byli soudruzi z šachet od předáků nahoru. Naproti tomu Karviná byla pro ty od předáků dolů,“ přibližuje Gajdacz minulost. Havířov je nejmladším městem v Česku. Je to patrné i z městské architektury: široké třídy lemují domy z 50. let v duchu tehdy populární „sorely“ (socialistický realismus). Město postrádá historické jádro. Šlechtická minulost původních měst v okrese, spjatá s knížecí rodinou těšínských Piastovců a hraběcím rodem Larisch-Mönnichů, byla vymazána z povědomí. Za domy z počátku padesátých let dominuje o dvacet let mladší výstavba šedivých panelových sídlišť. Šance získat zde bydlení byla dalším motivem přistěhovat se do okresu.

Z TECHNIKA PODNIKATELEM

Mnozí propuštění z šachet a hutí se posléze dali na podnikání. Většina se vrhla na příležitosti v obchodu a službách. „Ten, kdo něco uměl v odborné profesi, dal se na stavařinu, ocelové konstrukce, elektrikařinu, instalatérství, opravy strojů a podobně,“ vzpomíná chotěbuzský podnikatel Manfred Casadio. „Pracoval jsem v energetice Třineckých železáren. Jako jeden z mála jsem měl možnost setrvat v atraktivní pozici. Ale lákalo mě podnikání. V roce 1991 jsem si založil živnost v oblasti elektroslužeb,“ líčí začátky.

Je původem Ital, jeho praděd Julius do regionu přišel za prací a už zde zůstal. „Velké kšefty se dělaly právě na zakázkách kolosů dolů i hutí. První podnikatele zlákaly peníze z lukrativních zakázek. Podniky zadávaly nebývalé objednávky. Za první mi na konto přišlo 130 tisíc korun, a to byla jen záloha. Jako zaměstnanec jsem vydělával čtyři tisíce. Samozřejmě, že hned první úspěch mě utvrdil ve správnosti mého rozhodnutí. Ale během pár let mnozí živnostníci poznali, že podnikání není jednoduché. Především zabezpečit potřeby pro rozvoj a zázemí firmy, personálně ji stabilizovat a hlavně dobře technicky vybavit. To vše způsobilo značný odliv lidí, kteří v podnikání hledali jen pečené holuby,“ vzpomíná Casadio.

PODNIKAVCI V SÍTU ÚSPĚCHU

Zlaté časy netrvaly dlouho. Hubené roky nastaly ke konci devadesátých let. Do okresu nepřitékaly žádné investice, i mezi lidmi bylo málo peněz. Některé doly zavřely, s nimi zanikly menší firmy. Z celkového počtu původních firem ve službách zůstala přibližně třetina.

Znovu se začalo blýskat na časy teprve díky investicím do výstavby supermarketů a průmyslových zón. Nejprve v Karviné, posléze v Českém Těšíně. Do okresu začaly pozvolna proudit zakázky. „Firmy, které přežily kritická léta, tak opět začaly ožívat. Ale přečkat těch několik let, kdy se nic nedělo, bylo pro mnohé podnikatelé přelomové. V letech 1997 až 2002 jsem měl nejhorší období. Zvažoval jsem, jestli živnost položím. Nakonec jsem to nějak ustál,“ popisuje Casadio.

V regionu se opět staví a přibývají zakázky, ale podnikatelé bojují s novými překážkami. „Třeba v našem oboru musíme zvládat stovky norem, které se neustále mění. Drahé je i školení. Zaměstnávám dvacet lidí. Jejich týdenní kurz stojí šest až deset tisíc, ale u větších a seriózních zakázek bez osvědčení neobstojíte. Nehledě na to, že dnes musíte být zastřešeni certifikáty, například ISO. Takové podmínky pro začínající podnikatele jsou obzvlášť tvrdé,“ říká potomek italského přistěhovalce.

CHYBĚJÍ KVALITNÍ PROSTORY K PODNIKÁNÍ

Karvinské náměstí je téměř vylidněné. Centrum města strádá těsnou blízkostí s Ostravou, která nabízí nákupní vyžití v několika nových obchodních centrech. Autem jste v ostravském nákupním centru Avion nebo Careffour za dvacet minut. Místní obchody se spotřebním zbožím ustupují restauracím a hernám. Další prostory obsadí vietnamští prodejci. „V Karviné chybí dostatek lukrativních podnikatelských prostor. I přesto, že ve městě je mnoho budov zchátralých a neudržovaných, peníze na jejich zkvalitnění vlastníci nemají nebo do nich nechtějí investovat. Proto jsou tu vysoké nájmy, dokonce vyšší než v centru Ostravy,“ uvádí Andrea Hoschnová z Okresní hospodářské komory v Karviné.

Ceny lukrativních prostor v Karviné se podle Jiřího Sváčka z realitní agentury Sting pohybují okolo dvou tisíc za metr čtvereční ročně, ale v nabídce většinou nejsou. „Naproti tomu v centru Ostravy prostory přibývají a stojí od 1500 korun,“ říká Pavel Kozar z ostravské pobočky zmíněné agentury.

V Havířově, Orlové a Českém Těšíně je situace obdobná. „Městské nebytové prostory jsou téměř rozprodané. Lukrativní obchodní lokality už ve městě takřka nejsou. Kanceláře v druhém patře nikdo nechce a obchody v přízemí musí být za směšnou cenu,“ popisuje Martina Rzeszutová, majitelka těšínské realitní kanceláře SRK. Sama za velkou kancelář v centru města platí nájem osm tisíc korun, ale přemýšlí o koupi vlastních prostor. „Ve srovnání s Ostravou se metr čtvereční kanceláře v Českém Těšíně pohybuje relativně vysoko, až dva tisíce korun za rok, jsou proto těžce obsaditelné. Poptávka po lukrativních obchůdcích se pohybuje okolo 15 tisíc, majitelé požadují 40 až 60 tisíc měsíčně,“ líčí situaci Rzeszutová a dodává: „Prostory poptávají i zájemci z Havířova, Ostravy a Karviné, ale odradí je přemrštěná cena.“

Většina lukrativních prostor v Českém Těšíně ještě nedávno patřila městu. Bývalý starosta Jindřich Sznapka však prostory rozprodal soukromým majitelům. Ti nyní prostory pronajímají za dvoj až trojnásobně vyšší cenu, než původně účtovalo město.

SLABÁ PODPORA RADNÍCH

Přes všechno řečené podnikatelské příležitosti podle Hoschnové přinejmenším v Karviné jsou. Domnívá se, že městu chybějí kvalitní služby. To potvrzuje i náměstek Gajdacz. Hoschnová srovnává situaci s Havířovem, kde služby převažují. Vlažné naděje se rýsují z plánů magistrátu. Zbyněk Gajdacz uvádí, že magistrát chce podpořit vznik nových prostor pro podnikání - například rozšířením stávajícího karvinského inkubátoru. Ten je totiž od vzniku v roce 1995 obsazený stále stejnými podnikateli. „Nemají se ale kam vystěhovat,“ uvádí Hoschnová. Situace se obrátila ku prospěchu podnikatelů, když po volbách došlo k obměně karvinského vedení. „Dlouhá léta byli u moci komunisté, kteří podnikatele nepodporovali. Současné vedení města si uvědomuje, že podnikatelé jsou ti, kteří tvoří pracovní místa,“ vysvětluje Hoschnová.

Naopak Havířov doposud silně strádá pod působením levicového složení radních. „Levice má mezi místními obyvateli řadu let silnou pozici,“ uvádí podnikatel z Havířova, který nechce být jmenován. Podle jeho slov město drobné živnostníky vůbec nepodporuje a větším podnikání ztěžuje. Podle Hoschnové jsou největšími místními zaměstnavateli havířovský magistrát, společnost OKD - Rekultivace Havířov a místní nemocnice s poliklinikou.

Havířov nemá podnikatelský inkubátor. „Nahrazuje jej Podnikatelské centrum. Prostory jsou dostupné podnikatelům buď jako kanceláře, nebo pro lehčí výrobu. Podnikatelé nemusejí být začátečníci,“ uvádí mluvčí havířovského magistrátu Ivan Truka. V Českém Těšíně rovněž inkubátor nemají, ale město podpořilo vznik třineckého inkubátoru v hotelu Steel. „Každý rok by mělo dostat příležitost přibližně pět společností,“ informuje jeho ředitel Michal Banot.

NA PODNIKÁNÍ SI NENAŠETŘÍ

Martina Rzeszutová se domnívá, že mnohým lidem v okrese se ani nechce pracovat, natož podnikat. Platy jsou zde podle ní tak demotivačně nízké, že si případní zájemci stěží naspoří na podnikatelské záměry. „Raději zůstanou doma na dávkách. Výsledkem je velmi nízká kupní síla. Za takových podmínek se nedají prodávat nemovitosti a lidé ani nemohou úspěšně žádat o úvěry,“ dodává. Podle oficiálních statistik činí v okrese Karviná hrubá měsíční mzda na zaměstnance (přepočtený stav) 16 498 korun.

„Obchoduji s realitami od roku 1998. V té době platili klienti za nemovitosti hotově, dnes platí výhradně úvěrem. Zájem o bydlení je sice značný, ale z deseti zájemců musím devět odmítnout kvůli nízké bonitě. Ti, kteří jakousi mají, volí dlouhodobé hypotéky. Lidé se tak stále více zadlužují,“ upozorňuje Rzeszutová. Vysvětluje, že jakýsi pohyb na trhu s nemovitostmi spustily obce odprodejem bytů. Na stránkách místních novin a výlohách obchodů lze navíc najít nesčetné nabídky k prodeji. Na první pohled to tedy vypadá, že na Karvinsku frčí obchod s nemovitostmi. Podle Rzeszutové ale nastává útlum a do realitního repertoáru stále častěji zasahují dědická či rozvodová řízení. A rovněž exekuce a nedobrovolné dražby.

CHRONICKÝ NEDOSTATEK ODBORNÍKŮ

Karvinsko, i přes narůstající investice do průmyslových zón v Karviné a Českém Těšíně, se podobně jako celá Česká republika musí vyrovnávat i s nedostatkem odborných pracovníků. Potýkají se s ním snad všechny obory: jde o nedostatkové elektrikáře, zedníky, strojírenské pracovníky.

Rovněž Manfred Casadio má problém najít kvalifikované zaměstnance. „Potřebuji aspoň čtyři lidi přibrat, hodlám totiž vyrábět rozvaděče. Ale není z koho vybírat. Musím si pomáhat lidmi z jiných oborů. Mám teď ve firmě obuvníka. Pozval jsem si všechny uchazeče z evidence úřadu práce. Nakonec jsem zjistil, že drtivá většina lidí se zaměřuje na softwarové programování,“ objasňuje Casadio.

Jiný příklad uvádí ředitel těšínské tiskárny Finidr Jaroslav Drahoš. Řada lidí, kteří v ní pracují, nemá polygrafickou školu. I když v Českém Těšíně je dvousetletá tradice výroby knih, žádná tady ani v blízkém okolí není. „Vytvořili jsme systém zaškolení pracovníků, kteří přišli s jinou odborností, případně absolvovali gymnázium. Jednodušší by však bylo zaměstnávat rovnou vysoce kvalifikované lidi s polygrafickým vzděláním,“ říká Drahoš.

V okrese rovněž chybějí technické průmyslovky. „Přitom vzdělávání je alfou i omegou budoucnosti nejen pro strojírenský podnik Kovona System,“ vysvětluje Jaroslav Sedláček, člen dozorčí rady této společnosti. Podle jeho slov je v okrese dostatek lidí, kteří umějí zručně pracovat na pásu. Ale kvalifikovaných absolventů je již nyní málo. Říká, že Kovona také potřebuje více odborně připravených lidí v technických oborech. Jenže školy v okrese jsou většinou zaměřeny na administrativu. „Pár oborů, které se tady k odbornému studiu nabízejí, neřeší intenzitu potřeb místních závodů. Problém je, že se snižuje kvalita oborů. Do ročníku jsou nabíráni mladí lidé, neúspěšní ve,společensky atraktivních‘ oborech. Nakonec zjišťujeme, že někteří ani neumějí číst technické výkresy,“ popisuje Sedláček.

Ředitel soukromé školy Dakol Vladimír Kolder vysvětluje: „Problém nastal v devadesátých letech, kdy došlo k odtržení učilišť od podniků. Přerušila se tak vazba škol s výrobní sférou. Hornická učiliště zanikla, respektive byla přetransformována na jiné obory. Ministerstvem školství je posilováno přesvědčení, že nejlepší uplatnění na trhu práce najde gymnazista. Ale to je paradox, protože poptávka je jiná.“ Škola nabízí studijní obory jako obráběč kovů, nástrojář a další. Kolder však dodává, že není koho učit.

ZAČNOU VYCHOVÁVAT ZAMĚSTNANCE

Podnikatelé proto zvažují problém řešit po svém. Manfred Casadio hodlá do budoucna zřídit vlastní školicí středisko. „Chci si vyškolit svoje zaměstnance. Do firmy přicházejí vesměs mladí kluci, kteří jsou po škole. Ale jejich vzdělání neodpovídá mým požadavkům,“ vysvětluje Casadio.

Podle Jaroslava Drahoše je pryč doba, kdy byla firma konkurenční díky moderní technologii. „Nyní o úspěchu firmy rozhodují pouze vysoce kvalifikovaní lidé a prostředí, které pro ně v práci vytvoříme. Chceme spolupracovat s místními gymnázii a středními odbornými školami na vytvoření podmínek pro vznik střední polygrafické školy. Zároveň chceme podporovat nejlepší studenty ve studiu na vysokých školách, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. To jediné nám umožní konkurovat v následujících letech levné pracovní síle z východu, kterou nyní nejvíce reprezentuje expandující Čína,“ přibližuje Drahoš.

PŘÍLEŽITOSTI NASKÝTÁ PŘÍHRANIČÍ Okres Karviná přesto nabízí mnohé výhody. Jde především o strategickou blízkost česko-polského a česko-slovenského pohraničí. Hoschnová uvádí, že příhraničí je velmi strategické pro rozvoj. Příležitosti jsou zde pro firmy zaměřené na export a import. Připouští ovšem, že zde existuje větší riziko konkurenčních cen polských podnikatelů a jiné problémy - například odliv kupní síly spotřebitelů proti přílivu kupní síly z Polska a Slovenska, koncentrace konkurenčních výrobků a služeb za nižší ceny. Z toho vyplývá jednoznačná výhoda pro spotřebitele - nutnost obchodníků reagovat na nabídku pružnými cenami. „Řada podnikatelů odebírá od polských a slovenských dodavatelů. Firmám se takto nabízí zvýšení a rozšíření nabídky poskytovaných služeb (potravinářské zboží, stavební materiál a podobně) v návaznosti na zisk,“ přibližuje Hoschnová. DO PODNIKÁNÍ SE KARVINŠTÍ NEHRNOU**

Podnikatelů na Karvinsku je jako šafránu. Na vlastní nohy se chce postavit méně zájemců než činí republikový průměr. Z celkových 274 162 obyvatel regionu má 34 763 živnostenský list. Například Ostrava, v níž žije jen o 30 tisíc lidí více, jich registruje dvojnásobek. Uvedené číslo přitom zahrnuje i neaktivní živnostníky. „Odhaduji, že těch aktivních je desetina,“ popisuje situaci Andrea Hoschnová z Okresní hospodářské komory v Karviné. Nejméně podnikajících je v Karviné a Orlové. Města totiž sužuje ještě větší nezaměstnanost než Bohumín, Havířov nebo Český Těšín. Po vstupu do Evropské unie byly dokonce rychlejší některé polské firmy, které zaplnily mezery na zdejším trhu. Dovážejí uzeniny a také stavební materiál.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče