Karlínský Mount Everest

30. května 2012, 11:50 - Hana Boříková
30. května 2012, 11:50

PSJ Invest získal jako první platinový certifikát LEED. Americká rada udělila projektu Main Point Karlin nejvíce bodů v celé Evropě

Napříč karlínským pozemkem, na němž měla vyrůst administrativní budova, vedl proplachovací kanál s vodou z Vltavy. Místo toho, aby obrovskou rouru draze stěhovali, rozhodl se tým Martina Jaroše udělat z nouze ctnost. Studenou vodu z řeky využili pro chlazení budovy na jednoduchém principu fungujícím podobně jako chladič auta. Dům s více než 22 tisíci metry kanceláří díky tomu spotřebuje minimum energie pro klimatizaci. Jaroš tehdy netušil, že možná právě kvůli tomu získá Main Point Karlin vůbec nejvyšší stupeň certifikátu Leed, který hodnotí udržitelnost budovy. Americký US Green Building Council udělil developerovi 87 bodů, což je o sedm více, než potřeboval k platinové plaketce a pasoval jej na premianta celé Evropy.

Platinová osmitisícovka

Bez „zeleného“ certifikátu se v Česku administrativní budovy už téměř nestavějí. „V současné době téměř tři čtvrtiny připravovaných projektů či budov ve výstavbě míří na některou z certifikací, přičemž americký LEED má v současné době náskok před britským BREEAM,“ vysvětluje Lenka Šindelářová, ředitelka oddělení Consulting & Research poradenské kanceláře DTZ. Na nejnižší úrovně obou certifikátů dosáhne v podstatě každý dobře vyprojektovaný objekt, který nestaví úplný „zelený ignorant“. Dokonce je možné získat takové certifikáty pro budovy už v provozu, což je případ Philadelfie v BB Centru, která nedávno získala certifikát BREEAM „ex post“. Pokud ale investor cílí na nejvyšší metu, musí certifikátu přizpůsobit už projekt a samotnou stavbu tak, aby co nejméně zatěžovala okolí. Materiály by měly být lokální, a pokud možno recyklované. Konkrétně v případě Main Point Karlin investor použil i podhledy ze švédských recyklovaných lahví. Při výstavbě fungovaly dva okruhy pro cestu materiálu – čistý a špinavý. Auta přivážející materiál nesměla na stavbu, ten byl u vjezdu přeložen na náklaďáky, které jezdily jen uvnitř oplocení. Přestože developer podřídil certifikátu projektování i celou výstavbu, do poslední chvíle si nebyl jistý, jestli neskončí „jen“ u zlata. „Získat platinum je extrémně obtížné a musíte mít i trochu štěstí. Přirovnal bych to ke zdolání Mount Everestu. Vylézt do osmi tisíc metrů zvládne řada výborných horolezců, ale těch zbývajících 848 metrů se podaří jen hrstce z nich,“ říká Jakub Jirka, projektový manažer PSJ Invest. LEED je navíc živý organismus a to, co se v době plánování budovy zdálo jako jistá vstupenka do zelené síně slávy, nemusí po její dostavbě stačit. Ještě před pár lety bylo zapotřebí sedmdesát bodů, jenže projekty se vylepšovaly do té míry, že nejvyšší meta by nebyla už jen pro onu hrstku nejlepších. Rada proto zvedla laťku na 80 bodů. Radlická centrála ČSOB, která v Česku první získala zlatý LEED, si před šesti lety pohodlně vystačila se šedesáti body.

Fasáda chladí i útočí na emoce

Systém LEED hodnotí šest oblastí. Maint Point Karlin zabodoval především v inovacích a energetické náročnosti, která se stává alfou i omegou „zeleného“ stavění. Ve srovnání se standardní budovou nejvyšší třídy A dosahuje 38procentní úspory energií, a to především díky zmiňovanému systému chlazení a „chytré“ fasádě. Místo toho, aby projektanti vymýšleli složité a drahé systémy klimatizace, developer a architekti ze studia DaM navrhli fasádu tak, aby dovnitř teplo nepustila a zlikvidovala jej na vnější straně pomocí 3D sklobetonových pilířů, které fungují spolu se žaluziemi jako slunolamy. Obálka, která na první pohled upoutá a působí na emoce – zřejmě právě ona přesvědčila porotu a delegáty letošního veletrhu MIPIM V Cannes, aby pro MPK hlasovali v soutěži o nejlepší administrativní budovu – byla dalším zlomovým rozhodnutím. Jakub Jirka jezdil dva roky do Německa přesvědčovat výrobce betonových desek, aby vyvinul technologii, jak materiál vytvarovat do trojhránkových barevných pilířů, ze kterých je poskládán vnější obal budovy. Po desítkách neúspěšných pokusů Němci nakonec odlitky vyrobili na speciálně vytvořené lince.

Nejít proti logice

„Na Main Pointu jsme dosáhli mimořádných úspor v energetické spotřebě, současně jsme ale lidem nevzali svobodu jít a otevřít si okna nebo si individuálně regulovat teplotu,“ upozorňuje Martin Jaroš, předseda představenstva PSJ Invest. Přestože zelené medaili věnoval hodně úsilí, diktát techniky ve jménu maximální úspornosti odmítá. „Mnohdy stačí nahradit složitá řešení jednoduchými. Poslechli jsme přírodu a logiku, nejdeme proti ní,“ vysvětluje. V praxi to znamená, že v budově se chladí od stropu a topí od podlahy tak, aby studený vzduch mohl přirozeně klesat a teplý stoupat. Protože to při použití indukčních jednotek funguje samo, v kancelářích nehučí vzduchotechnika a vzhledem k rovnoměrnému rozložení teploty nemají ti, co sedí u oken, průvanem zaděláno na revma. I proto, že v místnostech nebylo potřeba ventilátorů a také díky speciálním podhledům pohlcujícím zvuk si zaměstnanci v Main Pointu mohou užívat pohodu maximálních 33 dB hluku, přičemž norma je stanovena na 50.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče