Karl Wagner založil první mechanickou přádelnu

13. prosince 2009, 13:01 - Robert Šimek
13. prosince 2009, 13:01

Podnikatelská rodina Wagnerů se v 19. století výrazně zasloužila o průmyslový rozvoj Šumperka. Bratři Franz a Karl obchodovali s plátnem a Karl Adolf založil roku 1842 první mechanickou přádelnu na Moravě.

Autor: Tehnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Severomoravský Šumperk vznikl v letech 1269 až 1276 takzvaně „na zeleném drnu“. Již ve 14. století se v jeho okolí pěstoval len a od středověku se zde rozvíjelo plátenictví a soukenictví.

Vrcholu dosáhla místní řemeslná výroba lněných, pololněných a polovlněných tkanin v 18. století. Tehdy vznikly státem podporovaná manufaktura na výrobu plyše a Klappernrothova výrobna manšestru a tripu (lesklé látky na sváteční oblečení) – jediná svého druhu v českých zemích. Stále se ale jednalo pouze o malé podniky s velkým podílem ruční práce. První opravdovou továrnu vybudovala v Šumperku až roku 1842 Akciová společnost pro mechanickou přádelnu lnu a konopí, jejímž zakladatelem byl místní podnikatel Karl Adolf Wagner.

Bratři faktoři

Rodina Wagnerů pocházela ze severomoravské Rohle (10 kilometrů jižně od Šumperka), kde její členové pracovali většinou jako obyčejní tkalci. Heinrich Wagner ale začal na přelomu 18. a 19. století s textilem obchodovat a do podnikání se brzy zapojili i jeho dva synové – Franz a Karl.

KARL ADOLF WAGNER (1806-1877)
Narodil se 30. května 1806 v Šumperku v rodině textilního podnikatele Franze Wagnera. Po otcově smrti roku 1818 převzal vedení jeho firmy Johann Kunz, který však podnik dovedl roku 1831 k úpadku. Karl Adolf výrobu textilu roku 1834 obnovil a roku 1839 dal podnět k založení první mechanické přádelny v Šumperku. Stal se obchodním ředitelem podniku a popularitu využil i k politické dráze. Začátkem 70. let ale musel kvůli špatným výsledkům firmu opustit a odešel do Olomouce. Zemřel 11. května 1877.

Starší Franz se narodil roku 1765. Vyučil se tkalcem a po otcově vzoru pracoval jako takzvaný faktor – skupoval plátno od drobných výrobců a zprostředkovával jeho další prodej. Roku 1783 se oženil, zakoupil v Šumperku měšťanský dům a začal obchodovat ve velkém.

Mladší Karl se také inspiroval u otce a od roku 1787 působil jako faktor v Libině (pět kilometrů východně od Rohle). Brzy se ale přestěhoval za bratrem do Šumperka, kde oba založili společný obchod s přízí a plátnem. Podnikání se rychle rozvíjelo, Wagnerové proto postupně přikoupili další budovy a začali také s vlastní výrobou textilu.

Císařsko-královská továrna

Roku 1804 měl podnik již 320 ručních stavů a zaměstnával 275 tkalců a více než tisíc přadláků. Vyrábělo se hlavně kusové plátno a stolní a ložní prádlo, které se vyváželo do Brna, Pešti i Vídně. Závod získal označení „císařsko-královská privilegovaná továrna“ a jeho význam postupně rostl.

Již roku 1802 vybudovali bratři ve spolupráci s velkolosinskou vrchností také bělidlo příze a plátna v Rapotíně (dva kilometry severně od Šumperka). Jeho vedení se ujal Karl Wagner, který byl stoupencem moderních metod švédského přírodovědce Scheela. Proces bělení se díky tomu výrazně urychlil a celá procedura už netrvala měsíce, ale pouhých šest týdnů.

Tento úspěch přiměl firmu i k budování druhého bělidla v Rejhoticích (dnes součást Loučné nad Desnou). Jeho spuštění roku 1812 se již Karl Wagner nedožil. Zemřel o dva roky dřív a ve vedení společnosti ho nahradil synovec Johann Kunz.

První na Moravě

Po smrti Franze Wagnera roku 1818 se Kunz stal dokonce ředitelem celého podniku. Kvůli dědickým sporům to ale ve vedení začalo brzy skřípat a firma musela roku 1831 vyhlásit úpadek.

S koncem podnikání se ovšem nehodlal smířit tehdy pětadvacetiletý Franzův syn Karl Adolf Wagner. Roku 1834 zkrachovalou firmu převzal a znovu rozjel výrobu. Zaměstnal 468 tkalců a postupně opět získával ztracenou prestiž.

Byl velkým stoupencem mechanického předení, které se tehdy rozvíjelo v Anglii, Francii i Belgii. Již roku 1839 dal proto podnět k založení mechanické přádelny lnu a konopí v Šumperku – první svého druhu na Moravě. Stavba nového závodu začala roku 1841 a již v následujícím roce byla zahájena výroba. Karl Adolf Wagner byl pověřen obchodním vedením podniku a mezi akcionáře patřili téměř všichni vlivní obyvatelé města.

Z oblíbence štvancem

Vznik mechanické přádelny znamenal revoluci ve lnářském průmyslu severní Moravy. Karl Adolf Wagner získal velkou popularitu, kterou následně využil v politické kariéře. Stal se členem šumperské městské rady a roku 1848 i starostou města.

V 60. a 70. letech 18. století se ale karta začala obracet. Mechanická přádelna, které výrazně zesílila konkurence, již neměla očekávané výsledky a mnozí podílníci to začali dávat za vinu Wagnerovi. Ten se z oblíbeného podnikatele stal rázem nepřítelem číslo jedna, musel rezignovat na všechny funkce a nakonec raději odešel do Olomouce, kde roku 1877 také zemřel.

Provoz přádelny skončil jen o tři roky později. Uvolněné objekty následně koupila firma Oberleitner a přeměnila je na mechanickou tkalcovnu.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče