Karel Hanika: Jsem kliďas, ale na dráze to neplatí

31. července 2015, 06:38 - Milan Novotný
31. července 2015, 06:38

Na blížícím se závodu mistrovství světa silničních motocyklů v Brně bude mít dlouhovlasý mladík Karel Hanika z českých jezdců největší naději na přední umístění. V elitním seriálu sice startuje teprve druhým rokem, ale už se vypracoval do pozice závodníka, s nímž se musí počítat.

E15: Když někdo jako vy bydlí v Brně deset minut jízdy od Masarykova okruhu, má to vliv na to, že se víc zajímá o motoristické závody než třeba o fotbal nebo hokej?

Nehraje to úplně roli, záleží na každém, co si nakonec vybere. Já jsem se k tomu upnul, protože na motorce závodil můj taťka. Na okruhu jsem mohl trénovat už na minibikách a na brněnské trati jsem svým způsobem vyrůstal. Dostal jsem se k tomu už v šesti letech, a to mi v kariéře určitě hodně pomohlo. Momentálně jsme v mistrovství světa tři Češi, kteří pocházíme z jihomoravského regionu, ale to je spíš náhoda.

E15: Chtěl jste být odmalička motocyklovým závodníkem, nebo jste zkoušel i jiné sporty?

Dělal jsem toho víc. Kromě motorek jsem zkoušel tenis a hokej. Dvě kola mě ale začala víc bavit, takže jsem se rozhodl u nich zůstat. Svou roli sehrálo i to, že jsem byl jako dítě spíš menší postavy, což nebyla pro hokej dobrá výchozí pozice, ale pro motorky to bylo naopak ideální.

E15: Jaká byla cesta od dětských závodů minibiků až na mistrovství světa, kde jezdíte v kubatuře Moto3?

Z minibiků jsem na jednu sezonu přešel na motocykly o obsahu 50 ccm. Hned potom – to mi bylo čtrnáct – jsem přesedl na stopětadvacítku. Od začátku se mi dařilo, získal jsem několik titulů a ty jsem v následující sezoně obhájil. Proto jsem se rozhodl přihlásit do Red Bull Moto GP Rookies Cupu, což je seriál pro piloty juniorského věku, který se jezdí v rámci evropských velkých cen v seriálu mistrovství světa. V první sezoně jsem skončil třetí a v druhé předloni vyhrál. Tím jsem si vybojoval místo v šampionátu třídy Moto3.

Bydlím ve Španělsku. Jsou tam ideální podmínky na trénink. Mám tam dvě terénní motorky, kolo a další vybavení na přípravu

E15: Co je kromě talentu potřeba, aby se mladý kluk propracoval do světové špičky?

Hodně mi pomohly dva roky v Red Bull Moto GP Rookies Cupu. Bylo to hodně náročné, skutečná závodnická škola ve velice tvrdé konkurenci. Každý tam totiž cítí příležitost probojovat se do elitní společnosti. Kromě závodění na motocyklu jsem se tam také naučil samostatnosti, jak se speciálně fyzicky připravovat, že je potřeba jít do každé jízdy naplno a věřit si, že se to povede.

E15: Měl jste v té době nějaký závodnický vzor?

Odmalička jsem obdivovatelem Nickyho Haydena a trvá to dodnes. Fandil jsem mu už předtím, než se v roce 2006 stal mistrem světa v MotoGP. Líbí se mi jeho americký styl, kdy se dostává často do smyku, pohodové vystupování a všechno, co s ním souvisí.

E15: V motocyklových závodech nejsou výjimkou krkolomné okamžiky a pády. Nemá o vás maminka strach?

Má a hodně. Tohle zná asi každý závodník. Bála se o mě, hlavně když jsem začínal, ale nikdy mi v závodění nebránila, protože viděla, jak mě baví a jak ho mám rád.

E15: Jak vypadá v sezoně váš režim, když každý druhý víkend závodíte?

Mně se v poslední době hodně změnil život, protože jsem v květnu odmaturoval na gymnáziu. Dřív jsem v pauze mezi dvěma velkými cenami chodil do školy. Teď se věnuju hlavně tréninku, a to buď v Brně, nebo ve Španělsku. Doma chodím do posilovny, mám trenéra, který na mě dohlíží. Ve Španělsku se to moc neliší.

E15: Do Španělska jezdíte na týmový kemp?

Vlastně tam bydlím. Jsou tam ideální podmínky na trénink. Je to asi osmdesát kilometrů od Barcelony a hlavně přes zimu, když je u nás mizerné počasí, mohu v ideálních klimatických podmínkách nerušeně trénovat. Mám tam dvě terénní motorky, kolo a další vybavení na přípravu.

E15: Máte kromě závodění čas na nějaké koníčky nebo přítelkyni?

Moc času mi nezbývá a přítelkyně to respektuje. Koníčky se víceméně odvíjejí od motorek, takže si zajezdím motokros, supermoto nebo dirt track, rád mám i horské kolo.

E15: S týmem a závodní motorkou přicházíte do kontaktu vždycky až na závodním okruhu při příslušném závodu. Jinak není šance si na ní zajezdit?

Před sezonou máme oficiální testy, ale jinak moc šancí není. Občas se třeba den po velké ceně domluvíme s týmem a přesuneme se na okruh Red Bull Ring. Tam se dá jezdit, ale jen s jinými motocykly, než s jakými startuju v šampionátu.

E15: Jste členem týmu Red Bull KTM Ajo, za nějž s vámi jezdí i Portugalec Miguel Oliveira a Jihoafričan Brad Binder. Nevadí, že jste takhle národnostně roztříštění?

Na to se vůbec nehledí. Jezdec musí být dobrý a pak má ve stáji co dělat. Já jsem v ní spokojený. Mám výborné podmínky a připravují mi skvělé motorky. S týmem jsem ve styku i mimo závodní víkendy. Je sice rakouský, ale nejvíc komunikujeme španělsky. Většina mechaniků pochází ze Španělska.

E15: Šampionát jezdí kromě vás ještě další dva Češi, respektive Moravané, Karel Abrahám a Jakub Kornfeil. Přátelíte se s nimi?

S Abajou se moc nepotkávám, protože jezdí MotoGP. S Kubou jsme kamarádi, ale i soupeři. Při závodě si můžeme pomoci, ale také se někdy stane, že se postrkáme. To však k závodům a hlavně k naší kubatuře patří. Jinak máme každý svou stáj a svůj život. Každý si hledíme svého.

Karel Hanika (19)
Talentovaný motocyklový jezdec podává z českých účastníků silničního mistrovství světa nejlepší výkony a v průběžném pořadí stojí nejvýš. Už několikrát byl blízko umístění na stupních vítězů, ale to mu z nejrůznějších důvodů stále uniká. Zatím skončil v závodě nejslabší kubatury Moto3 nejlépe na sedmém místě.

E15: Blíží se Grand Prix České republiky. Čím se pro vás tento podnik liší od běžných velkých cen v zahraničí?

Pro domácí jezdce je to náročnější v tom, že už od úterý běží různá setkání, tiskové konference a autogramiády, ale pro mě je to příjemná záležitost. Dalším specifikem je masivní přítomnost českých fanoušků. Velkou cenou žije týden celé město. Zvýší se počet lidí a aut, co míří na Masarykův okruh, a mezi nimi je pochopitelně i řada místních diváků. Je dobré, že Brno má Grand Prix, a byla by škoda, kdyby o ni přišlo.

E15: V posledních letech je kvůli financování česká GP ohrožena. Co by pro vás znamenalo, kdyby se šampionát od příštího roku konal bez tradiční srpnové zastávky na Masarykově okruhu?

Mám ten závod rád. Líbí se mi struktura okruhu a pak je to naše Grand Prix, takže by mě zrušení hodně mrzelo. Asi bychom museli diváky pozvat na velké ceny do Rakouska a Německa, kam to je nejblíže, ale určitě by jich nepřijelo tolik jako do Brna.

E15: Ptají se vás na osud brněnského závodu soupeři?

Během sezony se na to jezdci i mechanici vyptávali každou chvíli a bylo docela složité jim vysvětlovat, že jde hlavně o to, kdo promotérovi šampionátu uhradí poplatek.

E15: Chce to zvláštní náturu, aby závodník zvládal souboje ve velikých rychlostech, předjížděcí manévry a strkanice se soupeři?

Mezi jezdci se najdou povahově naprosto odlišné typy, ale ono je to spíš tak, že jakmile si každý přetáhne přilbu přes hlavu, je z něj někdo jiný. Já jsem toho příkladem. Normálně jsem docela kliďas, ale když se mi povedlo kvalifikovat se do první řady na startovním roštu, určité nervozitě jsem se neubránil.

E15: Letos jezdíte výborně tréninky a kvalifikace. Dvakrát jste už startoval z první řady, ale v závodech se vám tolik nedaří. Víte, čím to je?

Párkrát mě potkala smůla v podobě technického problému nebo nezaviněné kolize, takže jsem skončil bez bodů. Ale musím přiznat, že několikrát jsem nepodal optimální výkon. Při závodech se prostě musí sejít špičkový výkon stroje i jezdce. A kdyby se na mou stranu víc přiklonila paní Štěstěna, určitě bych neprotestoval. Kdyby se to na bednu povedlo v Brně, byla by to senzace.

E15: Přemýšlíte při závodě o taktice?

Hodně záleží na startovní pozici, jakou si vyjedu v kvalifikaci. V závodě jsou pak důležitá první kola. Od nich se taktika odvíjí a obvykle mají velký vliv na celkové umístění. Nejlepší je samozřejmě zůstat po startu ve vedoucí skupince a bojovat o pódium.

E15: Na motocyklového jezdce jste se 178 centimetry poměrně vysoký. Musíte dodržovat nějakou životosprávu nebo dietu?

Držím si stejnou hmotnost zhruba 66 kilo, a protože nemám na sobě žádný tuk, nemám co shazovat. Stravu si ale hlídám, protože mi chutná česká kuchyně, takže to nesmím přehánět.

E15: Kam byste to chtěl na dvou kolech dotáhnout?

Každý obvykle říká, že se chce stát mistrem světa… Já chci být úspěšný v Moto3 a pak bych se rád prosadil i ve vyšších kubaturách. Chtěl bych dokázat, že i kluk, který nebyl k motocyklovým závodům předurčený, může být rychlý a dotáhnout to na úplný vrchol.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče