Kapitalizmus ženy nediskriminuje

02. srpna 2004, 00:00 - JAN ŠMÍD, autor je politolog
02. srpna 2004, 00:00

Investiční banka Morgan Stanley čelila opravdu vážným problémům. Nezpůsobily jí je nějaké burzovní turbulence, ale bývalá zaměstnankyně Allison Schieffelinová. Stěžovala si, zeji banka znevýhodňovala na platech i při povyšování do vyšších funkcí v managementu. K Allison Schieffelinové se připojilo dalších 340 žen.

Banka nakonec kapitulovala a ža-lobkyním těsně před začátkem soudního procesu vyplatila docela solidní výpalné. Rizika a ztráty plynoucí z toho, že bude vláčena po soudech, byly prostě příliš vysoké na to, aby se vyplatilo dát průchod hledání spravedlnosti.

Nemá smysl rozepisovat se o detailech, jako byl třeba ten, že makléřka Schieffelinová nebyla propuštěna proto, že měla na pracovišti spory s muži, ale naopak proto, že „vyvolala urážlivou konfrontaci“ s jinou ženou, která dostala místo, o něž usilovala. Mnohem důležitější je fakt, že se stále více rozmáhá přesvědčení, že rozdíly v platech a postavení jsou dány právě pohlavím a že

jsou důsledkem převládajícího systému tržního hospodářství a volné soutěže. I proto dalších 1,6 milionu žen, současných i bývalých zaměstnankyň obchodního řetězce Wal-Mart žaluje svého zaměstnavatele a doufá, že vysoudí tučné odškodné za spáchané bezpráví.

Taková už je nemoc naší doby. Pomocí neustálého poměřování počtu mužů a žen v těch či oněch funkcích, počítání aritmetických (a tedy o ničem nevypovídajících) průměrů ženských a mužských platů a dalších metod se dokazuje, jak je naše společenské uspořádání nespravedlivé a je třeba ho změnit. Volání po kvótách, kontroly na pracovištích, které si nezadají s orwellovským Velkým bratrem, a další neliberální opatření pak mají pomoci změnit naši společnost směrem k jakémusi vysněnému ideálu rovnosti. Ten bude založen na všelijakých agentech provokatérech, na udávání a na komisích, které budou tato udání řešit. Jako by tudy mohla vést cesta ke svobodnější společnosti. Jenže opak je pravdou. Nejlepší mechanizmy k odstranění diskriminace vlastní právě kapitalizmus,

a nepotřebuje k tomu žádné agenty provokatéry. Tržní hospodářství nerozlišuje sociální původ, starobylost rodu, pohlaví, věk. Celá ekonomika je vysoce konkurenční a koncentrovaná na jediný cíl - zisk.

V honbě za ziskem nemá diskriminace velkou šanci. Můžeme si představit hodně manažerů a kapitalistů, kteří nemají rádi ženy. Těžko si ale můžeme představit takového, který by neměl rád peníze. Buržoa, který by diskriminoval ženy bez ohledu na to, že jsou jeho nejlepšími zaměstnankyněmi, by sám sebe .připravoval o zisk. Kdyby se kapitalizmus řídil předsudky vůči ženám, nikdy by se ve vedení počítačového giganta neobjevila žena. A už vůbec ne taková, která na přijímacím pohovoru všem přítomným oznámí, že neví vůbec nic o počítačích. Ale Carly Fiorinová řídí společnost Hewlett-Packard a skvěle vede firmu podnikající ve vyloženě mužském oboru. Takový je kapitalizmus. A pozor, jen ten.

Šéf v socialistickém podniku si mohl dovolit vydržovat neschopnou sekretářku jen jako svou milenku, protože nad ním nebděli akcionáři. Neudělá to ale kapitalistický „strýček Skrblík“, který neustále přepočítává peníze.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče