Kanada: Vydrží nadprůměrný růst?

30. června 2003, 00:00 - Luděk Toman
30. června 2003, 00:00

Následky nemocí BSE a SARS podkopávají prosperitu zeměKanadská ekonomika v poslední době patřila k nejvíce prosperujícím zemím světa. Nyní ji ale trápí dopady šíření smrtelného viru SARS a BSE, tzv. nemoci šílených krav.

Následky nemocí BSE a SARS podkopávají prosperitu země

Kanadská ekonomika v poslední době patřila k nejvíce prosperujícím zemím světa. Nyní ji ale trápí dopady šíření smrtelného viru SARS a BSE, tzv. nemoci šílených krav.

Za zatím poslední úder, který poškozuje ekonomické vyhlídky země, kanadští představitelé považují požadavek Japonska vznesený v souvislosti s nedávným výskytem nemoci BSE na kanadském území. Japonsko je významným importérem hovězího z USA a přeje si, aby tamější zpracovatelé od 1. července striktně oddělili dobytek pocházející z Kanady od ostatních kusů. To je však podle amerických odborníků jen stěží proveditelné. V USA je totiž podle odhadů zhruba 100 000 kusů původem z Kanady, jednotlivé kusy jsou rozptýleny po chovech a farmách po celé zemi a vypátrat by je proto bylo nanejvýš obtížné. Japonský požadavek, k němuž se chystá připojit i Jižní Korea, přichází pro Kanadu v nejméně vhodnou dobu. Kanada totiž nedávno začala jednat s USA a dalšími odběrateli o obnovení obchodu s hovězím masem poté, co důkladné šetření vyloučilo jakýkoli další případ nákazy tzv. nemoci šílených krav. Nicméně Japonci prozatím na kanadské argumenty neslyší. A američtí představitelé zase nechtějí ohrozit vlastní export hovězího do Japonska, jehož hodnota dosahuje úctyhodné sumy 2,5 miliardy dolarů.

Tvrdý lobbing farmářů

Zrušení zákazu vývozu hovězího je pro mnoho kanadských chovatelů a zpracovatelů masa otázkou doslova holého přežití. Vypovídá o tom i fakt, že za jediný den kvůli zákazu vývozu chovatelé a zpracovatelé celkově ztrácejí kolem 27,5 milionu kanadských dolarů (kolem 20,2 milionu USD). Kanadský export před zákazem dosahoval až 60 % veškeré produkce hovězího masa. Také proto kanadští farmáři tvrdě tlačí na vládu, aby se na mezinárodním poli mnohem aktivněji zasazovala o jejich zájmy. Minulé úterý například vládní představitelé varovali svět a zejména Japonce, že pokud nepřehodnotí své stanovisko vůči zákazu dovozu kanadského hovězího, budou muset zvážit odvetná opatření. Podle kanadského ministra zemědělství Lyla Vancliefa je zákaz dovozu hovězího v řadě případů neodůvodněný. Pokud země jako Japonsko budou trvat na přísnějších požadavcích než pařížský regulační orgán Office International des Epizooties (OIE), prohlásil Vanclief, měly by počítat s odvetou. „Jiné země, včetně Kanady, by se mohly dostat do situace, kdy by musely zvážit přijetí podobných opatření v jiných oblastech,“ řekl ministr před novináři v kalifornském Sacramentu. V tomto městě se také Vanclief setkal se zástupci Jižní Koreje, Uruguaye a Japonska. Jednání, která s nimi absolvoval, byla podle zpravodajských agentur kromobyčejně tvrdá. Kanada vyváží nejvíce hovězího masa i živých zvířat do sousedních Spojených států, které se ale dovozu z Kanady uzavřely hned po výskytu nemoci BSE, jež se v kanadské Albertě objevila 20. května. Znovu otevřít dveře na americký trh měla pomoci i návštěva kanadského premiéra Ralpha Kleina v USA, která se konala minulý týden. Klein za zájmy zemědělců lobboval v USA na všech možných úrovních, a to včetně amerických kongresmanů i vicepremiéra Dicka Cheneyho. Zatím je však předčasné hodnotit, zda premiér uspěl. Někteří pozorovatelé se domnívají, že jeho lobbování v kongresu a u viceprezidenta by mohlo být kontraproduktivní. Po Kleinově návštěvě by se totiž americké ministerstvo zemědělství jen stěží mohlo ubránit podezření, že k případnému zrušení zákazu dovozu kanadského hovězího přistoupilo na základě seriózních vědeckých závěrů, a nikoli politických argumentů.

Smrtonosný virus

Potíže s vývozem hovězího propukly ještě dříve, než se Kanada stačila vzpamatovat z předchozí rány - smrtícího viru SARS. Ten sice dosud neměl tak dramatické důsledky na ekonomiku země jako BSE, nicméně celou zemi vyděsil mnohem více. Právě virus SARS nejvíce otřásl sebedůvěrou Kanaďanů, když se jejich země stala jedinou neasijskou zemí, kde si nemoc vyžádala oběti na životech. Jen malou útěchou bylo, že epidemie SARS se v Kanadě omezovala prakticky jen na oblast Toronta. Propuknutí nemoci ale nemělo jen drastické důsledky na důvěru spotřebitelů a směrem k negativním číslům neposunulo jen tzv. měkké ekonomické veličiny. Přineslo i zcela konkrétní ekonomické škody. Sdružení Greater Toronto Hotel Association odhaduje, že hoteliéři kvůli onemocnění SARS od března přišli zhruba o 50 milionů kanadských dolarů (36,8 milionu USD). Nejvíce zasaženo bylo právě Toronto - centrum kanadského byznysu. Právě v něm jako v jediném kanadském městě také lidé na zákeřnou nemoc umírali. Virus SARS poznamenal také kanadský maloobchodní obrat. Podle údajů centrálního statistického úřadu Kanady v dubnu klesly tržby proti březnu o 0, 9 %, protože kvůli smrtelnému onemocnění lidé v Torontu příliš nevycházeli z domovů. Na poklesu maloobchodního obratu se ovšem zčásti podílely i nižší ceny pohonných hmot.

Pesimističtější vyhlídky

Kanadskou ekonomiku ale neohrožují jen dopady šíření smrtelného viru SARS a nemoc šílených krav. Hrozbu představuje i slabá poptávka v sousedních Spojených státech. Na amerických trzích nachází odbyt kolem 85 % kanadských výrobků, takže závislost země na USA je větší než třeba závislost České republiky na Německu. Ekonom společnosti BMO Nesbitt Burns v Torontu Doug Porter se domnívá, že právě ochlazení poptávky v USA by do budoucna mohlo pro Kanadu představovat největší problém, zatímco důsledky nemocí BSA a SARS podle něj časem pominou. Dříve Porter odhadoval, že kanadská ekonomika v letošním roce poroste o 3,1 %. Po přehodnocení všech dopadů ale svůj odhad růstu HDP snížil na 2,2 %. Potíže přicházejí i z dalších stran. Ať už se kanadským zemědělcům podaří probojovat jejich hovězímu přístup na zahraniční trhy nebo ne, Kanada se bude muset vypořádat se silným růstem dolaru. Ten vůči dolaru americkému od začátku roku zpevnil asi o 15 %, což je posílení, které země v tak krátké době prakticky nepamatuje. Analytici tvrdí, že kurzové změny tak velkého rozsahu se na výkonnosti ekonomiky projeví v příštích šesti až osmi čtvrtletích, a je tudíž jasné, že země naplno pocítí dopady silného kurzu měny i v příštím roce.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče