Kam se podělo řemeslo?

15. července 2010, 02:00 - Irena Ryšánková
15. července 2010, 02:00

Před několika lety jsem na pražské Letné pracovala. Bylo to místo odpočinku tisíců lidí. Nedávno jsem zde byla zase. Stůl nadskakoval dvacet centimetrů.

„To nic, to je Blanka,“ suše pravili místní. Dívčím jménem pojmenované exploze výbušnin kdesi v hloubce pod našima nohama. Tak jsem i já zažila to, co obyvatelé Letné, Bubenče a Dejvic každý den, a mnohdy prý i každou noc.

„Tato stavba je výjimečná nejen svým rozsahem a technickou náročností, ale také vlivem na každodenní život města,“ pravil na webu tunelu Blanka kdosi, kdo to zjevně nemyslel jako vtip.

V Praze 6 se člověk z bodu A do bodu B dostává překonáním prachu a bláta staveniště. To všechno by se dalo přežít… Ale…

Proč, proboha, se tunel stále propadá? Na dvou místech ve Stromovce – na začátku stavby.

Teď zas. Díra má rozměry 20 metrů šířky a 35 metrů délky. Vešel by se do ní panelák.

Nepamatuji, že by se takto propadala země při stavbě metra. Vzhledem k hustotě osídlení nad trasami by tehdy z Prahy musely zbýt jen trosky. Tehdy ale inženýři svou práci ještě uměli – plzeňským způsobem nestudoval nikdo. Stavby takovéto důležitosti kontrolovaly celé týmy geologů a statiků – a odpovědnost nebyla jen otázkou plné peněženky akcionářů.

Otázka zní – jak to, že za onoho nenáviděného „totalitního“ času se metro razilo, aniž by se na každých dvou stech metrech propadlo?

Měli snad „komunisté“ lepší inženýry? Byly lepší „sovětské“ technologie? Ne. Nemysleli ale jen na peníze, ale zejména na kvalitu a bezpečnost stavby a život lidí nad hlavami stavbařů.

Zatím to vypadá, že Blanku hrabe lopatičkou parta dětí jako tunýlek pod hradem z písku. Půda byla v propadlých místech vždy písčitá, případně jílová naplavenina. Je zjevné, že selhal geologický průzkum a základní inženýrské instinkty projektantů a jejich nadřízených. Počítaly se peníze a nikoliv riziko.

Metrostav se dodnes pyšní tím, že stavěl metro. Proč to najednou nejde? Odpověď je prostá. Z poctivého řemesla stavbařů zbyl po dvaceti letech hokynaření už jen ten název. Smutné…

Dopravní stavby potřebujeme. Bez Blanky by byla dopravní situace v Praze nesnesitelná. Stavba má ale problémy od samého počátku. Předloni Státní zdravotní ústav prohlásil, že ovzduší v okolí stavby tunelu se „mírně zhorší“. Snad se dožijeme jeho dokončení. Ve zdraví.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče