Kam míří Miloš Zeman

06. října 2003, 00:00 - David Zelenka, politolog
06. října 2003, 00:00

Miloš Zeman vystoupil ze stínu. Na Žofíně přednesl několik keynesiánských tezí k reformě veřejných financí a v hotelu Olšanka oslavil v kruhu věrných devětapadesáté narozeniny. Co bude dál? Vrátí se na Vysočinu, nebo do politiky? Teze, s nimiž Zeman vystoupil, nepřekvapily.

Je to jeho obligátní keynesiánská sbírka receptů, podle nichž v minulém volebním období kraloval, byv redigován smluvní opozicí. Bez ní by si ovšem nezakraloval, protože by mu Sněmovnou neprošel jediný rozpočet. On to dobře ví a proto na časy smluvní opozice jako sice nepříliš příjemné, ale k životu potřebné korekce vzpomíná dodnes s respektem. Zeman není demagog a ví, že ekonomická praxe, sinusoidně se pohybující mezi pravými a levými krajnostmi, je železně pravidelným dějinným úkazem a že vzájemné vyvažování obou trendů a filozofií produkuje společenskou evoluci. A v evoluci bývá přítomen rozum. Zemana možná mnohem víc než neplnění levicových slibů z politických programů ČSSD vyděsilo, že současná vláda příliš často místo evoluce, tedy metody rozumu a kompromisu, volí revoluci, metodu nerozumu a velkých, často nevratných škod. To vše bylo vcelku předvídatelné. Co však překvapilo, byla malá razance expremiérova vystoupení. Kdo očekával razanci srovnatelnou s někdejším táborovým „jitím po krku Klausovi“, musel být zklamán. K čemu vlastně měla žofínská konference sloužit? Zřetelně ne k vyvolání okamžitého zvratu v sociální demokracii, případně dokonce podnícení pádu vlády. Jedině k inventuře věrných a připravených. Zeman se přesvědčil, že v sociální demokracii, a to i na vysokých místech, má dosud přátel dost. Žofín i narozeninový večírek se hemžily poslanci, exministry, tajemníky všech gardů, lobbisty, bývalými vládními úředníky, kteří před Špidlou museli prchnout a nyní čekají na novou šanci. S těmito lidmi může Miloš Zeman zkusit budovat ve své straně frakci, legitimní partajní substrukturu, nalovit do jejích sítí příznivce spíše ze spodních rovin funkcionářského aktivu, krajské a okresní aktivisty, s nimiž bývá v ČSSD tradičně dost zametáno. Jejich nespokojenost může být živnou půdou pro Zemanův návrat. Ten by však vyžadoval obrovskou práci, tisíce naježděných kilometrů, stovky odřečněných hodin a spíše méně než více naslibovaných holubů padajících do úst. Chce-li Zeman ještě něco v české politice znamenat, měl by si denně u zrcadla připomínat politickou větu vět, kterou kdysi vyslovil Voltaire a která stála pomyslně či fakticky krk už nejednoho politika první kategorie. „Titíž lidé, kteří vám tleskají při vaší korunovaci, budou se tísniti pod vaší šibenicí.“

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Jiří Grund: Za předražené ceny mobilních tarifů mohou…

  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít