Kalousek Nečas po prvním kole: 2:0

22. června 2011, 09:54 - Johanka Mrázová
22. června 2011, 09:54

Pravice dostala před rokem ještě jednu šanci ukázat, že umí zemi spravovat pokud možno ku prospěchu nejen vyvolených elit. Vše zatím nasvědčuje tomu, že nejpozději za tři roky předá žezlo sociální demokracii.

Foto: Profimedia.cz

Po všech aférách kolem bývalého premiéra Mirka Topolánka a skutečnosti, že tehdejší vláda držela pohromadě jen za cenu zásahů do fungování justice v kauze Jiřího Čunka, volby dopadly neuvěřitelným propadákem vítězné-nevítězné sociální demokracie. Přesto Petr Nečas a spol. nyní nemají pravdu, když tvrdí, že stávkující odboráři chtějí přepsat výsledek voleb. Strany hlásající ve svých programech alespoň v hrubých obrysech to, co současný kabinet provádí, získaly dohromady 36,92 procenta hlasů voličů, kteří přišli k volebním urnám, přičemž k nim dorazilo jen 62,6 procenta lidí. Partaje současných reforem, ODS a TOP 09, tedy reprezentují jen menšinu společnosti. Věci veřejné utáhly voliče nikoli na reformy veřejných financí, ale na svém slibu řádně zatočit s korupcí mocných.

Čára přes rozpočet

O tom, že kabinet ODS, TOP 09 a VV nepřesvědčí levicové voličstvo, nebylo pochyb. Jenže ono to vypadá, že se nezavděčí ani na pravé straně politického spektra. Sympatizanti občanských demokratů a knížecí strany očekávali rychlý řez do podle nich přebujelého státu, který jim však také něco přinese. Když už ne snížení daní, tak alespoň zjednodušení celého systému, odstranění zbytečné byrokracie a hlavně korupce narušující podle všech teorií uznávaných ODS a TOP 09 svobodnou soutěž. Místo toho se připravuje zvýšení DPH, které postihne nejen ty, kdo mají hlouběji do kapsy, ale i drobné a střední podnikatele, kteří tvoří důležitou součást voličského elektorátu obou pravicových stran.

Nyní přicházejí jen „tupé škrty“, jak říká nejen opozice, ale naznačuje i prezident Václav Klaus. Výsledkem je, že se preference ODS podle výsledků Centra pro výzkum veřejného mínění drží už od října loňského roku jen těsně nad 20 procenty. Jakým vývojem občanští demokraté prošli v době Nečasovy vlády? Současný premiér se na jaře loňského roku stal jakousi zátkou bránící totálnímu odlivu příznivců poté, co se kralování Mirka Topolánka ukázalo jako zcela neudržitelné. Problém je, že Topolánek byl jen nejviditelnější tváří faktického rozkladu ODS coby standardní politické strany, jak ji kdysi nazval zakladatel Klaus. V současné době ODS prakticky nikdo neřídí. Nečas na to nemá čas, a i kdyby nakrásně měl, stejně ho v partaji nikdo příliš neposlouchá.

Na loňském kongresu se mluvilo o tom, že vnitřní chod strany dostane na starosti novopečený místopředseda a šéf brněnské stranické buňky Pavel Blažek. Ten však už od loňských komunálních voleb, v nichž se proti vůli celostátního vedení spojil se sociální demokracií, vede s Nečasem válku. Konflikt eskaloval, když se Blažek k Nečasově nevoli opřel do ministra financí Miroslava Kalouska za podání návrhu k soudu na zákaz původně pondělní odborářské stávky. Ani další místopředsedové strany Nečasovi s jejím řízením příliš nepomáhají, takže si regionální – často neformální – šéfové dělají, co chtějí. Přestože Nečas veškerou energii vkládá do udržení své vlády, v jejíž prospěšnost nejspíš upřímně věří, ani na tomto poli se mu nedaří. Zůstaneme-li u pravicových voličů, lze konstatovat zjevný rozdíl mezi ODS a TOP 09, pokud jde o vytváření jakéhosi uměleckého dojmu.

Personální krize

Nečas sice často hovoří o boji proti korupci, ve vlastních řadách ji však bagatelizuje či rovnou přehlíží jako v případě kauz místopředsedů ODS Pavla Drobila a Alexandra Vondry. Také v maratonu hádek s Věcmi veřejnými působí občanští demokraté rozpačitě. Na jedné straně jsou podle nich véčka natolik propojena s bezpečnostní agenturou ABL, že nesmějí řídit vnitro, na jiných ministerstvech však být mohou, jen to nesmí být třeba spravedlnost, kterou zrovna řídí stranický místopředseda ODS Jiří Pospíšil. TOP 09 se naopak takticky drží po celou dobu stranou, a tím získává body.

Otázkou pro ODS je, kým by příliš slabého Nečase případně nahradila – myšleno poté, co skončí v premiérském úřadě. Pokud současná vláda bude pokračovat v nastoleném kurzu, nelze totiž očekávat, že by Nečas vedl dosud největší pravicovou stranu ještě do dalších sněmovních voleb. Jenže nová hvězda ODS se na obzoru zatím neukázala – mimochodem ještě loni se takto mluvilo právě o zmíněné dvojici Drobil–Blažek. I tato personální krize v ODS do budoucna bude hrát do karet TOP 09.

Straně vedené Karlem Schwarzenbergem takový problém nehrozí. Kupodivu nikomu příliš nevadí, že TOP 09 je partají jednoho muže, tedy Miroslava Kalouska, který má vnitrostranické vedení pevně v rukách po strategické i taktické stránce. To samé přitom bylo kdysi vyčítáno Klausovi, když direktivně řídil občanské demokraty, a nejnověji pak Vítu Bártovi a jeho Věcem veřejným.

Kalousek jako Kim Ir-sen

Sám Kalousek občas v nadsázce přiznává, že má na stranických shromážděních téměř „kimirsenovskou“ podporu přes 90 procent hlasů. TOP 09 může fungovat jako dobře promazaná firma mimo jiné díky tomu, že do ní její nynější straníci – včetně v regionech vlivného hnutí Starostů – šli hned na začátku s tím, že „to zařizuje“ zkušený politický hráč Kalousek. I přesto, že má ministr financí za sebou minulost kontroverzního náměstka na ministerstvu obrany, kde probíhaly nejasné obchody, proti nimž je kauza ProMoPro nepodstatnou prkotinou, jeví se TOP 09 navenek ze všech vládních stran nejlépe. Nejde do zbytečných sporů a dělá oblíbenou takzvanou věcnou politiku. Kalousek si pak může dovolit stát se hlavní tváří pravice ve střetu s odboráři, o nichž minulý týden složil dokonce i vulgární básničku, což by takovému Nečasovi rozhodně neprošlo.

Kalousek tak na pravici Nečase poráží hned na dvou frontách – té vnitrostranické i vládní. Jedinou slabinou TOP 09 jsou obavy o to, jak dlouho vydrží Schwarzenbergova popularita. Faktem je, že jeho výkon v poslední době není zrovna oslnivý. TOP 09 se v každém případě může připravovat i do budoucna na roli, kterou kdysi hrála ODA. Tedy strany sbírající voliče ve velkých městech, pro něž ODS není dostatečně přesvědčivou pravicí.

Pan čistý

- Koncem loňského března byl dlouholetý místopředseda ODS Petr Nečas postaven před zásadní úkol své politické kariéry – po rezignaci Mirka Topolánka se stal lídrem strany, která směřovala k volební porážce. Té sice v květnu nezabránil, vzhledem k výsledku voleb se však stal premiérem. Ještě předtím byl 20. června na kongresu strany potvrzen do funkce předsedy strany. Po svém zvolení řekl, že ODS pod jeho vedením „předvede, jak vypadá správná pravicová politika“.

  1. Do čela ODS přišel Nečas jako „pan čistý“, který měl napravit pošramocenou pověst nejsilnější pravicové strany v Česku. Té uškodil především problém tzv. regionálních kmotrů, tedy podnikatelů, kteří údajně ovlivňují rozhodování politiků strany. Sám Nečas přitom působil v nejužším vedení strany přes 11 let, jeho jméno ale není spojeno s žádným skandálem.
  1. Nečasovi jako premiérovi i předsedovi strany bývá vytýkána nerozhodnost a nedostatek přirozeného „vůdcovství“. Již při sestavování vlády část ODS nelibě nesla, že TOP 09 získala hlavní rezorty související s plánovanou ekonomickou reformou a VV zase měly pod kontrolou ministerstvo vnitra.
  1. Ani obnova poškozené tváře ODS se zatím neobešla bez problémů. Volební propad ODS ze sněmovních voleb se Nečasovi zastavit nepodařilo a v říjnových komunálních a senátních volbách utrpěla strana další citelnou ztrátu – přišla o většinu v Senátu a ztratila řadu velkých měst. Navzdory porážce od TOP 09 se jí sice podařilo získat primátora v Praze, ale jen za cenu dohody s ČSSD, kterou Nečas nepodporoval. Podobnou koalici uzavřela i brněnská odnož občanských demokratů.
  1. Letos v květnu se Nečas dostal do konfliktu s předsedou poslaneckého klubu ODS Petrem Tluchořem, který během nedávné vládní krize vystupoval radikálně proti Věcem veřejným a byl nejmenší vládní stranou obviněn, že chystal puč v klubu véček. Nečas Tluchoře ostře kritizoval a ten svoje křeslo neobhájil.

Promarněné šance

Největší zklamání – potvrzují to průzkumy veřejného mínění, podle nichž se ocitly pod pětiprocentní hranicí – svým voličům přinesly Věci veřejné. Těm se podařilo promarnit šanci, kdy mohli zaplnit místo mezi sociální demokracií a ODS. Ať už je minulost Víta Bárty jakákoli, je pravda, že na ministerstvu dopravy začal šlapat na paty kmotrům, zvyklým na tučné předražené státní zakázky. A kdo ví, třeba měl Radek John pravdu, že se začaly konečně řešit některé kauzy spojené s ODS. Vlastními chybami si však Věci veřejné připravují odchod s ostudou, po němž zbude vzpomínka na poslance „čaroděje“ Michala Babáka s igelitkami plnými peněz.

Co se tedy změnilo na politickém poli po prvním roce Nečasovy vlády? Ukazuje se, že do budoucna je místo pouze pro jednu čistě pravicovou stranu. Boj zdaleka neskončil, ale zatím má jasně navrch TOP 09. Véčka uvolnila místo v politickém středu a nejtěžší úkol, totiž přesvědčit veřejnost, že tradiční strany v České republice ještě mohou vládnout pro občany, zbývá na sociální demokracii.

Prohlédněte si též Zlomové události Nečasovy vlády.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče