K jednotě daleko

25. dubna 2008, 14:38 - Petr Nováček
25. dubna 2008, 14:38

Na sjezdu KDU-ČSL si emoce nevynutily volbu nového vedení strany

Pardubický sjezd KDU-ČSL měl být povýtce programový a naštěstí pro křesťanské demokraty jím až na volby kandidátky do Evropského parlamentu zůstal. Po jedenácti letech od královéhradeckého sjezdu, na němž byl pod dohledem Josefa Luxe schválen dokument Křesťanskodemokratická politika pro 21. století, se od křesťanských demokratů očekával v Pardubicích přece jen větší výkon než sice hustě tištěných, leč tak či onak jen patnáct stran textu celkem pěti programových dokumentů. S výjimkou toho prvního, Pithartova Kdo jsme my, křesťanští demokraté, jsou to texty intelektuálně nevýbojné a příliš obecné na to, aby zaujaly širší veřejnosti. Přitom vysvětlení toho, „kdo jsme“, nechali křesťanští demokraté raději na filozoficky vybaveném a pera mocném druhdy konzervativním liberálovi Petru Pithartovi. Do KDU-ČSL ho přivedl Josef Lux, když ji otevíral „i jiným lidem a názorům“. Otevírání se příliš nepovedlo, soudě z faktu, že devět desetin jejich členů stále tvoří katolíci hlavně z Moravy a východních Čech a že strana má dnes polovinu členů než mívala za Luxe, nejsouc s to vyvážit „odůmrť“ příchodem nováčků. Naštěstí pro KDU-ČSL v žádném z 280 přítomných delegátů neexplodovaly emoce v takové míře, aby si sjezd vynutil volbu nového vedení strany. Pro příslušný návrh kladenského Viktora Součka hlasovalo jen pět delegátů. A že k emocím byl důvod, který kromě neutěšeného stavu strany zavdal sám její předseda! Proti očekávání, že před podzimními volbami do krajských zastupitelstev a Senátu přednese umírněný projev, jímž se pokusí stranu sjednotit, odsoudil „morálkaření, karatelství a farizejské napomínání těch druhých“, označiv je pro křesťanského politika za nejspolehlivější a nejjistější cestu, „jak se ztrapnit, jak ztratit spojence, znechutit voliče a znevěrohodnit sebe i vlastní stranu“. Jiří Čunek připomněl tři takové pro KDU-ČSL bolavé případy. Dluh ODA a její vytěsnění (a málem i odchod Unie svobody) ze Čtyřkoalice před volbami v roce 2002. Krizi vládní koalice v roce 2005, kdy KDU-ČSL pouze neupozornila na podivnosti kolem financování Grossova bytu a nenechala je k vyřešení koaliční ČSSD, ale spojila se proti ní s opoziční ODS. A konečně Čunek pranýřoval přízemně pragmatické manévrování KDU-ČSL, jejíž tehdejší vedení se po volbách 2006 pokusilo s ČSSD domluvit na menšinové vládě podporované komunisty.
Ještě konkrétnější sice nebyl, ale z napjaté tváře Miroslava Kalouska se dalo vyčíst, že předsedovy rýpance našly adresáta. Kalousek nato odkvačil za novináři podělit se s nimi o postřeh, že „projev pana předsedy vycházel ze zásady, chybí-li zásadní vize, musím mít vnitřního nepřítele, a pokud ho nemám, tak si ho musím vymyslet“. Tím pochopitelně některé delegáty popudil. Kalousek se hájil tím, že jen reagoval na Čunkovy vývody, že ve straně bují intriky a hájení partikulárních zájmů. „Pokud toto zazní, pak by také mělo zaznít, kdo, s kým a proti komu intrikuje,“ poznamenal. Později, když se roztrhl pytel s výhradami k Julínkovým regulačním poplatkům, „nadzvedl“ však „bratry a sestry“ ještě radou, že se „musíme… rozhodnout, zda chceme být křesťanští demokraté západoevropského stylu, nebo socialisté, kteří chodí do kostela“.
To je totiž to, oč v KDU-ČSL v podstatě běží! Zkraje roku 2007 vstupovali do Topolánkovy vlády a její program spolupodepsali křesťanští demokraté. Nyní jej chce křesťanskosociální proud v KDU-ČSL částečně revidovat a posunout ji zpět k tradičnímu lidovectví, pro než je prioritní křesťanský solidarismus, překrývající se a doplňující se sociáldemokratismem. Neformální, avšak respektovanou autoritou křesťanskodemokratického proudu, který se na sjezdu „jako host“ snažil podpořit premiér Mirek Topolánek, je Miroslav Kalousek. Méně výrazným reprezentantem křesťanskosociálního proudu, jemuž na sjezdu „jako host“ otevíral náruč Jiří Paroubek, je Jiří Čunek. Časem se jím možná stane intelektuálně vybavený a pružný Cyril Svoboda. Oba proudy v KDU-ČSL prý proti sobě nepiklí, vlastně ani neexistují, jak zdůraznil Kalousek, Jan Kasal a další. Přesto na sebe za rok na volebním sjezdu KDU-ČSL tvrdě narazí. Výsledek Čunkem vedené KDU-ČSL v podzimních volbách předznamená, který z nich bude ve výhodě.

Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče