K dobrým cenám povede využití netržních mechanizmů

06. září 2004, 00:00 - PETR HAVEL
06. září 2004, 00:00

ŽNĚ Reálná úroda základních zemědělských komodit bude oproti původním odhadům statistiků z poloviny letošního července o statisíce tun vyšší. Ceny obilí a řepky proto již několik týdnů výrazně klesají.

ŽNĚ Reálná úroda základních zemědělských komodit bude oproti původním odhadům statistiků z poloviny letošního července o statisíce tun vyšší. Ceny obilí a řepky proto již několik týdnů výrazně klesají. Vyšší než předpokládané objemy všech sklízených komodit mají svou příčinu zejména ve vysokých, na tuzemské poměry nadstandardních hektarových výnosech. Vzhledem k tomu, že k dokončení sklizně zbývá v současné době jen zlomek ploch v případě řepky a procenta v případě pšenice, lze již nyní objektivně bilancovat. Očekávat lze přitom, že celková sklizeň obilovin bude atakovat hranici osmi milionů tun, produkce řepky dosáhne téměř 900 000 tun. V případě obilovin se jedná oproti prvnímu letošnímu odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) sklizně z 20. července o nárůst zhruba o milion tun, u řepky pak o více než 200 000 tun. ČSÚ totiž předpokládal u řepky hektarový výnos 2,84 tuny (realita je 3,60 tuny), u pšenice pak 4,97 tuny (realita je 5,86 tuny). Zvýšené odhady letošní produkce potvrdil v zahajovací den výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích i ministr zemědělství Jaroslav Palas. „Letošní sklizeň je výrazně lepší než v předchozích dvou letech. Předpokládá se, že dosáhne sklizeň osmi milionů tun, což je asi o třetinu více než vloni,“ konstatoval ministr. CENY JSOU NIŽŠÍ NEŽ PŘÁNÍ ZEMĚDĚLCŮ Vyšší sklizeň se logicky po celý průběh žní promítá do poklesu cen za zemědělské komodity. Cena za tunu potravinářské pšenice v paritě FCA , kdy dopravu hradí kupující, se k datu 24. srpna dostala na Plodinové burze Brno (PBB) na sumu 3085 korun. Cena krmné pšenice na 2780 korun a cena řepky klesla již pod hranici šesti tisíc korun, konkrétně na 5996 korun za tunu této komodity. Původní představy zemědělců před sklizní byly na úrovni hranice 4000 korun za tunu u potravinářské pšenice, v případě řepky se uvažovalo až o 8000 korunách za tunu. Skutečností je, že tuzemské plodinové burzy, včetně PBB, bohužel kvůli malým objemům obchodovaných komodit sice nevystihují reálnou cenu na trhu (tržní cena je obvykle o něco vyšší), odlišnosti ale nejsou velké. Cenový výbor při PBB navíc v komentáři k uvedeným aktuálním cenám „odhaduje nastavení cen s vysokou přesností“. JAK OPTIMÁLNĚ ZPENĚŽIT PRODUKCI Stávající vývoj neskýtá pro prvovýrobce na první pohled nijak optimistické vyhlídky. Klasické tržní zpeněžení se ukazuje jako nevýhodné, takže řada producentů řepky i obilovin bude muset na rozdíl od původních předpokladů využít netržních záchranných mechanizmů. Doporučuje to ostatně iAgrární komora ČR (AK). To v praxi znamená prodat letošní produkci obilovin prostřednictvím intervenčních nákupů za intervenční cenu platnou po celém území EU ve výši 101,31 eura za tunu. Vzhledem k tomu, že intervence začíná až 1. listopadu, musejí zemědělci do té doby úrodu uskladnit. Poplatky přitom činí 50 korun za tunu na měsíc a 70 korun za naskladnění a vyskladnění. Naopak poplatky za sušení obilí letos většině zemědělců díky suchu v průběhu sklizně odpadnou. Cenově nejvýhodnější nabídku nicméně udělal zatím zemědělcům 16. srpna ministr Palas. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je totiž podle jeho slov připravena nakoupit z letošní sklizně celkem 290 000 tun krmného obilí, a to za cenu 3300 korun za tunu v případě krmné pšenice a 3200 korun v případě krmného ječmene. Taková cena je aktuálně zhruba o 500 korun vyšší než cena tržní. Zemědělci tedy vytěží z dodávek pro hmotné rezervy minimálně 150 milionů korun navíc. Pokud by cena pro SSHR ovlivnila i další dodávky krmného obilí, což byl izáměr Palase, mohli by zemědělci na netržním opatření vydělat ještě více. N ení divu, že opatření vítá i prezident AK Václav Hlaváček. „Je to pro zemědělce více než dobrá zpráva,“ uvedl v reakci na oznámení o cenách pro SSHR. EKONOMIKA ZEMĚDĚLCŮ BUDE LEPŠÍ NEŽ LONI Ani zemědělce, kteří netržní opatření nevyužijí, by ale neměl pokles cen ekonomicky položit. Dostatečné tržby z hektaru a tedy výdělek by měli dohnat vysokými výnosy. Ty činí v některých lokalitách, například na Hradecku, podle zveřejněných zpráv až 8,5 tuny z hektaru, což při ceně kolem 3000 korun za tunu dává tržby přes 25 000 korun z hektaru. Více než dvacetitisícové tržby z hektaru dává i výnos 3,5 tuny a cena zhruba 6000 korun za řepku. Loňský výnos u řepky přitom činil 1,55 tuny, což při ceně i přes 8000 korun za tunu nedalo tržby ani 15 000 korun z hektaru. V případě pšenice s průměrným výnosem 4,14 tuny za celou ČR a ceně 3500 korun za tunu byla loňská situace v tržbách na hektar podobná (pod 15 000 korun). N ejvětší problémy může mít letos ta skupina zemědělců, která musí sklizní splácet takzvané „zelené úvěry“. Díky dodávkám osiv, hnojiv či krmných směsí v případě živočišné výroby je řada zemědělských podniků zavázána dodavatelům (podnikům typu zemědělského zásobování a nákupu sdružených ve skupinách Akropol a Agrofert) často cenově nevýhodnými smlouvami, z nichž není úniku. LETOŠNÍ A LOŇSKÁ SKLIZEŇ V ČÍSLECH (ÚDAJE K 23. 8. 2004) |Komodita|výnos 2003|objem 2003|výnos 2004|sklizeno (%)|objem 2004**|

 Obilí celkem 3,86  5 261 3565,48  72,08  6 010 141  
 Pšenice ozimá 4,14  2 244 457  5,86  71,55  3 361 659  
 Ječmen jarní3,91  1 763 404  5,16  82,77  1 509 274  
 Řepka1,55  387 805  3,60 93,36  872 064  

Výnos: tuna/hektar, sklizeň v tunách

Zdroj: MZe

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče