Justiční sado-maso

15. května 2008, 20:15 - Jan Schneider
15. května 2008, 20:15

Soudní líčení ve věci žaloby proti Marii Benešové mělo nečekanou pointu

V pondělí 12. května 2008 pokračovalo před středočeským krajským soudem jednání, v němž bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová čelí žalobě na ochranu osobnosti, kterou na ni společně podalo sedm osob v čele se současnou nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou. Předmětem sporu je vyjádření Benešové o justiční mafii, která ovlivnila vyšetřování Jiřího Čunka. Tento druhý akt justiční travesty-show nezklamal, sledovanost se zvyšuje a s napětím bude očekáváno třetího dějství. Poměrně nečekaně se totiž začaly odhalovat nejroztodivnější charaktery, objevily se dramatické zápletky a v celé nahotě se začaly potvrzovat náznaky dosud jen tušených justičních praktik.

Nabídka remízy?

Už v samém popisu kauzy je nejasnost. Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová okomentovala kauzu Čunek, že ji ovlivňuje justiční mafie - a jmenovala státní zástupce Renatu Veseckou, Karla Černovského, Petra Coufala, Libora Grygárka a Arifa Salichova spolu se soudcem Pavlem Kučerou. K žalobě proti ní se ale, kdo ví proč, připojil i exministr spravedlnosti Pavel Němec. Je to tím, že parta holt musí držet pospolu?
Zajímavá je i vlastní žaloba, která chce po Marii Benešové pouze satisfakci ve formě veřejné omluvy. Zdá se to být nabídkou remízy: ona uzná jejich sílu a oni se nebudou mstít. Společná žaloba totiž jako by naznačovala zvyk partičky jednat silově a ve shodě. To by však paradoxně podporovalo pravdivost žalovaného výroku.
Soudní líčení se však vymknulo z hranic zřejmě nevelké představivosti žalobců. Svědectví přinesla řadu indicií o jejich nestandardním jednání. Není divu, že se již dva z žalobců vyjádřili ve shodě s proslavenou hořkou stížností z Knoflíkové války: Kdybysem to věděl, tak bysem sem nechodil.
Hned zpočátku požádal právní zástupce žalobců o odklad líčení do doby, než proběhne neveřejné projednání kárné žaloby na soudce Kučeru, nebo v případě neodložení tohoto jednání o vyloučení veřejnosti, se slibným zdůvodněním: „Výpovědi svědků tady, před novináři a veřejností, by mohly panu doktorovi Kučerovi uškodit.“ Cosi začalo silně zapáchat - ale soudce Vojtěch Cepl mladší se frajersky a suverénně rozhodl žumpu vyvětrat. Držíme palce!

Podivné zbavování mlčenlivosti

V průběhu jednání začaly být navýsost zjevné extravagantnosti v jednání zejména soudce Kučery, jenž se pletl do věcí, do kterých mu vůbec nic nebylo, řečmi jakoby nevinnými („je třeba… bylo by dobře… aby trestní řízení trvalo déle“) až po dost drsná vyjádření („nezávislost justice musí jít stranou, když hrozí pád vlády“). Navíc složení účastníků podivných schůzek opět spíše podporuje žalovaný výrok. Stejně tak i některé okolnosti těchto schůzek. Například jednou nejvyšší státní zástupkyně doslova vylákala svou podřízenou na osobní setkání v pracovní době, avšak na smluveném místě v Brně nečekala ona, ale soudce Kučera a lobbista Němec, kteří s pracovními záležitostmi státního zastupitelství z principu nemohou mít nic společného.
Nejpodivnější okolností celého jednání však byla skutečnost, že nejvyšší státní zástupkyně zbavovala své podřízené mlčenlivosti pro účely soudního jednání, přičemž jejich výpovědi jí samé mohly přivodit nepříjemnosti. Proto je zbavovala mlčenlivosti v minimálním rozsahu, týkajícím se pouze zmíněných schůzek. To aby mohli říci jenom takové banality, s kým kdy byli na obědě a podobně, tedy věci, které jí větší nepříjemnosti přivodit neměly (ale stalo se i tak). Odmítla je však zbavit mlčenlivosti, pokud jde o případné ovlivňování či zasahování do trestního řízení v kauze Čunek, což je však podstatou sporu a předmětem žalovaného komentáře Marie Benešové.
Vznikl tak problém, který by měl skončit před Ústavním soudem, aby se vyjasnilo, zda tato právní situace, když už nastala, je v souladu s ústavou. Ona ale neměla nikdy nastat! Jakmile se objevily první kontury takového problému, měl ministr spravedlnosti okamžitě nejvyšší státní zástupkyni postavit mimo službu. Pak by nemohla svévolně omezovat rozsah soudního projednávání záležitostí tím, že účelově zprostí předvolané svědky mlčenlivosti pouze v téměř nepodstatných záležitostech - a v podstatných bodech, v nichž by jí výpovědi svědků mohly ohrozit, je svévolně mlčenlivosti nezbaví.

Čunkovo zveřejnění

Pointu tomuto dějství přičinil sám Čunek, když druhého dne po jednání zveřejnil Salichovo zastavení svého trestního stíhání. Vycítil, že jeho příznivcům teče do bot, a vytáhl poslední kartu. Proč se tolik bál jí použít dříve? Nehraje vabank, neblufuje? Je to eso, nebo vlastní branka? Řešení nabízí strana 27 dokumentu, kde i Salichov konstatuje „existenci finančních nesrovnalostí mezi příjmy a výdaji obviněného“, s tím, že „šetření původu těchto finančních prostředků i pro případ, že byly opatřeny nelegálně, nebylo možné realizovat v této trestní věci, omezené ve svém rozsahu rozhodnutím Senátu Parlamentu ČR“. Salichov alibisticky dodává, že „tento fakt přirozeně nevylučuje policejní šetření u místně a věcně příslušného orgánu za dozoru místně a věcně příslušného státního zástupce“. Sám však - ač prý nejlépe obeznámen s celým spisem - v tomto smyslu nijak nekonal, přestože měl! Nicméně napsal pravý opak toho, co celou dobu tvrdil Čunek: Nebyl zcela zbaven podezření, nebyl zcela očištěn. Naopak, bylo dost dobrých důvodů šetřit dál. Lépe číst, pane Schwarzenbergu, mohl jste ušetřit za audit!

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče