JUDr. Fotbalový Bafuňář

01. dubna 2011, 14:01 - Ondřej Hergesell
01. dubna 2011, 14:01

Elitní soudci pracují „na vedlejšák“ pro ČMFS

Elitní soudci pracují „na vedlejšák“ pro ČMFS. Možným střetem zájmů se již zabývá ministerstvo spravedlnosti

Právničina a fotbalová bafuňařina, to jsou obory, které v Česku prostě patří k sobě. Vlivní právníci a soudci po dlouhá léta zastávají ve fotbalovém svazu významné funkce, a to nejen v pražské centrále, ale i v regionálních ústředích. Známá jména jako Jan Obst (někdejší předseda svazu) či Alexander Károlyi (mnoholetý šéf disciplinární komise) sice již zmizela z vrcholového vedení Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS), podobně jako z titulků novinových článků, nahradila je však nová generace právníků – fotbalových činovníků, vzešlých z předloňské valné hromady ČMFS.
Práva má vystudovaná například předseda svazu Ivan Hašek, profesionální advokacii se věnuje i místopředseda ČMFS Jindřich Rajchl anebo vlivný šéf disciplinárky Jiří Golda. Daleko zajímavější příběhy bafuňářů-právníků je však možné najít v méně viditelných, ale neméně důležitých svazových orgánech – v arbitrážní komisi, disciplinární komisi či v odvolací a revizní komisi. V nich totiž „na vedlejšák“ pracují elitní soudci Vrchního a Městského soudu v Praze Stanislav Bernard, Ľubomír Klimáček, Pavol Pikna a Karel Podolka.
Všichni čtyři jsou sice zaměstnáni na plný úvazek v justičním eráru, často dokonce soudí miliardové obchodní spory či politické kauzy, to jim však nebrání – údajně ve svém volném čase – řešit konflikty v českém vrcholovém fotbale. A to nejenom v podobě sportovních trestů pro hráče, ale i pokut pro kluby, které často dosahují i milionových hodnot. A co víc, jako členové klíčových svazových komisí občas soudí i spory, které přesahují oblast fotbalového prostředí. „Zatím nedošlo k situaci, že by některý z bafuňářů-soudců řešil stejný případ na půdě ČMFS a na ,svém‘ soudu. Ale i tak nechápu, jak si mohou udržet nezávislost, když některé civilní spory řeší v talárech jejich kolegové, či dokonce kamarádi. Souběh jejich aktivit je jasný střet zájmů,“ říká manažer, který se několik let pohybuje ve fotbalovém prostředí, ale nepřál si zveřejnit své jméno.

Vysoká koncentrace právníků

Český sport vždy přitahoval jedince s právním vzděláním, a netýká se to jen fotbalu. Například současný prezident hokejového svazu Tomáš Král je svou profesí advokát. Vystudovaným právníkem je i Aleš Hušák, šéf dluhy zmítané loterijní společnosti Sazka, která v minulosti pro sportovce vydělávala a svazům následně rozdělovala zhruba miliardu korun ročně. Koncentrace advokátních a soudcovských špiček na pražském Strahově, kde sídlí ČMFS, je však i v rámci českého sportu bezkonkurenční. Pojďme se nyní soustředit na čtyři persony svazových bafuňářů-soudců. Pánové Bernard, Klimáček, Pikna a Podolka byli zvoleni delegáty valné hromady ČMFS. Není tedy možné nikoho podezřívat z jejich cíleného dosazování do klíčových svazových komisí, ale souběh jejich profesních a fotbalových aktivit budí pochybnosti. Například soudce Podolka stál před dvěma lety v čele senátu Nejvyššího soudu, který řešil spor mezi pozůstalými po dvou novinářích, kteří se zabili během testovací jízdy v zapůjčeném voze od automobilky Hyundai. Tedy od stejné firmy, která je jedním z pěti největších sponzorů fotbalové reprezentace (viz Vrcholoví soudci ve službách ČMFS). Střetem zájmů zavání i angažmá Pavola Pikny, soudce, který před lety řešil konkurz majetku Františka Chvalovského, dlouholetého předsedy ČMFS, k jehož úspěchům a práci pro fotbal odkazuje i současné vedení svazu.

Svaz je v klidu

ČMFS však prostřednictvím svého mluvčího Jaroslava Koláře jakýkoli možný problém vyplývající ze souběhu funkcí soudců-bafuňářů vylučuje. „Českomoravský fotbalový svaz nepovažuje angažovanost soudců v komisích ČMFS za střet zájmů. Jsme občanské sdružení, a nelze přece zakazovat soudcům, aby se zapojili do práce v občanských sdruženích, ať už jde o fotbal nebo třeba spolek rybářů či zahrádkářů. I tam jistě pracují soudci v nejrůznějších kontrolních orgánech,“ argumentuje Kolář. V obhajobě fotbalových soudců však opomenul jeden zásadní fakt – zatímco ve zmiňovaných hobby sdruženích řeší spory, když už nějaké vůbec vzniknou, v řádech stokorun či tisícikorun, českým fotbalem ročně protečou přibližně dvě miliardy korun. A všechny větší spory v tuzemské kopané se nutně sbíhají v jednom klíčovém bodě celé fotbalové struktury, v ČMFS, respektive ve svazových komisích. V této souvislosti neobstojí ani Kolářovo tvrzení, že členové všech zmiňovaných komisí neberou za svou práci pro svaz žádné odměny.

Ministerstvo již zkoumá

Ze zjištění týdeníku EURO však vyplývá, že „vedlejšáky“ fotbalových bafuňářů-soudců již zkoumá ministerstvo spravedlnosti jako nadřízený orgán obou soudních institucí. „Mohu potvrdit, že ministerstvo prověřuje aktivity těchto čtyř soudců a jejich účast v komisích ČMFS, a to jak z hlediska možné kolize se zákonem o soudech a soudcích, tak z hlediska možného střetu zájmů,“ řekla týdeníku EURO tisková mluvčí ministerstva Tereza Palečková. Výsledek šetření by měl být znám přibližně za měsíc, jakékoli možné závěry nechtěla mluvčí předjímat.
Situací se zabývalo i vedení jednotlivých soudů, tedy Městského soudu v Praze (MS) a Vrchního soudu v Praze (VS). Dle Martiny Lhotákové, tiskové mluvčí MS, dokonce Městský soud obdržel stížnost na soudce Piknu, jejíž šetření nebylo dosud uzavřeno. „Vedení MS požádalo o stanovisko ministerstvo spravedlnosti, po jeho obdržení se ke stížnosti vrátíme. Obecně je však možné říci, že soudce vykonává činnost pro ČMFS ve svém volném čase a nesmí mít jakýkoli negativní vliv na plnění soudcovských povinností. Pokud by to bylo obráceně, bylo by takové chování opět předmětem kárného řízení,“ vysvětlila Lhotáková. V podobném duchu hovoří i tiskový tajemník VS Jan Fořt: „Vedení Vrchního soudu v Praze činnost soudců Bernarda, Klimáčka a Podolky akceptovalo a usneslo se, že proti dobrovolné činnosti jmenovaných soudců v jakékoli době nemá námitek.“

Raději ne

V této souvislosti je vhodné zmínit i stanovisko ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, kterého před třemi lety požádal o vyjádření na podobné téma Pavel Vrcha, soudce ústeckého krajského soudu. Působil v občanském sdružení bojujícím proti stavbě dálničního přivaděče v Děčíně a ministra vyzval k posouzení otázky působení soudců v občanských sdruženích (tím je i ČMFS). Na to mu ministr Pospíšil v časopise Soudce odpověděl: „Zákon sice soudci výslovně nezakazuje být členem občanského sdružení, ale jako problematické se jeví poskytování právních služeb, neboť soudce se tímto vystavuje nebezpečí, že zájmy, které prosazuje, se mohou v budoucnu stát příčinou sporů včetně těch soudních. Soudce by tak byl vtahován do konfliktních situací řešených jinými soudci, což by mohlo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost soudcovské funkce.“

Box: Vrcholoví soudci ve službách ČMFS Stanislav Bernard – soudce Vrchního soudu (VS) v Praze je předsedou Arbitrážní komise ČMFS (AK), která rozhoduje spory mezi kluby a zejména mezi fotbalisty a kluby, a to především ekonomického rázu při neplnění smluv. V rámci pražského Vrchního soudu zastává post místopředsedy a spíše než nějakou konkrétní kauzou se „proslavil“ svou minulostí – před listopadem 1989 byl členem KSČ.
Ľubomír Klimáček – předseda senátu Vrchního soudu v Praze řeší jako člen Disciplinární komise ČMFS (DK) prohřešky fotbalistů (DK například uděluje tresty za vyloučení nebo nesportovní chování) a v případě pochybení klubů, například nenastoupení k zápasu či odchodu ze hřiště během hry, trestá kluby odpočtem bodů v tabulce a finančními sankcemi. Klimáček byl v minulosti i místopředsedou Odvolací a revizní komise (ORK), která například zrušila několik trestů za korupční aféru, v níž byl hlavní postavou žižkovský manažer Ivan Horník. Jako soudce se zabývá především trestním právem, ale jako jeden z klíčových představitelů VS má oprávnění povolovat odposlechy mobilních telefonů. I Klimáček má „totalitní minulost“, podle MF Dnes byl v předlistopadových dobách členem strany a komunistickým vojenským soudcem.
Pavol Pikna – soudce Městského soudu v Praze (MS) a jeho někdejší místopředseda je členem Arbitrážní komise, tedy jakéhosi ekonomického rozhodčího orgánu ve strukturách fotbalového svazu. Je specialistou na obchodní spory, v minulosti například řešil insolvenční řízení stavební firmy Hochtief CZ, konkurz poděbradských skláren Sklo Bohemia či Agrobanky, bankrot Václava Fischera, návrh na konkurz ČSSD jejím bývalým advokátem Zdeňkem Altnerem, ale z hlediska jeho práce pro ČMFS je nejzajímavější kauza Františka Chvalovského, dlouholetého předsedy fotbalového svazu, o jehož konkurzu Pikna v roce 2003 rozhodoval jako samosoudce.
Karel Podolka – soudce Vrchního soudu v Praze je členem Odvolací a revizní komise, tedy nejvyššího přezkumného a odvolacího orgánu ve strukturách českého fotbalu. ORK rozhoduje o kauzách týkajících se přestupů, sporů klubů o hráče, ale i o členství ve strukturách ČMFS, což je případ tří klubů s názvem Bohemians. V minulosti Podolka působil i u Nejvyššího soudu v Brně, kde řešil různé kauzy, například i smrt dvou novinářů v testovacím autě od automobilky Hyundai, která je hlavním sponzorem české fotbalové reprezentace. Loni v prosinci, už jako soudce VS, řešil spor vydavatelství Mafra a ČSSD, která napadla článek v deníku MF Dnes.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče