Jüan vykročil do světa

19. dubna 2009, 15:38 - Viktor Michalík
19. dubna 2009, 15:38

O pozici dominantního platidla v Asii soupeří s japonským jenem

V říjnu 2008 schválila státní rada (vláda) Čínské lidové republiky takzvané „Tři direktivy“ pro Čínskou národní banku. V rámci nich byl nově vytvořen odbor pro kurzovní politiku. Jednou z jeho hlavních funkcí je „rozvíjet offshore market s čínským jüanem (CNY), a to v plné návaznosti na proces internacionalizace CNY“. Tři direktivy jsou vlastně prvním oficiálním dokumentem, jenž zmiňuje přijetí politiky internacionalizace čínského platidla.
Peking rovněž povolil podnikům a finančním institucím registrovaným v Hongkongu vydávat dluhopisy denominované v CNY. Povolení je důležitým krokem směrem k přeměně Hongkongu v offshore středisko pro čínskou měnu a dalším krokem k otevření čínského finančního trhu. JAK ROZŠÍŘIT JÜAN Loni na Štědrý den čínská vláda vytvořila pilotní schéma vypořádání zbožových obchodů se Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) přímo v CNY. Jde o obchody realizované subjekty v provincii Kuang-tung, v oblasti delty Dlouhé řeky, ve Zvláštních administrativních oblastech Hongkong a Macao, v autonomní oblasti Kuang-si a provincii Jün-nan. Součástí regionální měnové a finanční spolupráce je i postupné sjednávání bilaterálních dohod o měnovém swapu (Currency Swap Agreements). Od prosince 2008 Peking podepsal takovou dohodu s Jižní Koreou, Hongkongem, Malajsií, Běloruskem, Indonésií a Argentinou. Na počátku 21. století tedy neustále stoupá vliv čínského jüanu, který je nejmarkantnější v čínském obchodě s okolními státy. Čínští ekonomové a finanční odborníci se shodují, že jde o dobrou příležitost k další internacionalizaci CNY v době, kdy hlavní světové měny oslabují a CNY je stabilní a teritoriálně se rozšiřuje oblast jeho akceptace. Uvažuje se o časovém rozmezí příštích deseti let, kdy by CNY mohl zaujmout po boku japonského jenu místo nejvýznamnější asijské měny. Důležitým momentem internacionalizace CNY je dle čínských finančních analytiků podpora jeho pozice při vypořádávání zbožových obchodů v rámci regionu Asie. Chce-li se totiž stát mezinárodní měnou, musí dojít k jeho širšímu využívání při realizaci mezinárodního obchodu a investic. V oblasti vnitroasijského obchodu je Čína v pozici deficitní, CNY se proto dostává ven skrze platby za dovoz zboží. Díky dvoustranným měnovým swapům a vývozu CNY ze strany poskytovatelů úvěrů mohou zahraniční partneři získat CNY na dovoz z ČLR a investice tamtéž.
Zároveň je nutno rozvíjet offshore market CNY v Hongkongu. Země, která vydává světovou měnu, musí mít robustní, rozvinutý a otevřený finanční trh a povolit relativně svobodný pohyb kapitálu. Tyto podmínky však v současné době Čína ještě nesplňuje. Zástupnou volbou je proto offshore market CNY v Hongkongu, jenž pro zahraniční držitele čínské měny otevírá investiční kanály. Z dlouhodobého pohledu je tedy v zásadě možno prostřednictvím realizace konvertibility CNY, rozvojem vnitřního kapitálového trhu, budováním pevné pozice Šanghajského mezinárodního finančního centra a dalšími nástroji vytvářet kompletní podmínky pro internacionalizaci CNY. VYMANIT SE ZE ZÁVISLOSTI Číňané do své strategie zahrnují samozřejmě i situaci a vývoj amerického dolaru. Od sedmdesátých let 20. století byla pozice USD coby mezinárodní měny neustále terčem konkurence, nejprve to byl japonský jen a německá marka, pak následovalo euro. Žádná z těchto měn však nezacloumala základy jeho nadvlády. Například od roku 2002 zažil americký dolar šest let markantní devalvace, avšak na konci roku 2007 činil jeho podíl na světových devizových rezervách stále 63,3 procenta. V tomto kontextu napomáhá rychlý vývoj pozice CNY v Asii interregionálnímu vymanění se ze závislosti na dolaru, vytváří protiváhu jeho dominantní pozici a působí pozitivně na rozvoj mezinárodního měnového systému směrem k regulovanosti.
Po vypuknutí světové finanční krize čelí asijské země a regiony nebezpečí reverzního toku kapitálu. V roce 2008 se u některých z nich již projevily velké problémy, letošní stav může být ještě vážnější – nedostatek dolarů, nedostatečný průtok financí. V této situaci je pro Čínu příhodné výše uvedené uzavírání dohod o měnovém swapu s dotčenými východoasijskými zeměmi a regiony. V případě potřeby totiž může svému protějšku poskytnout podporu propustnosti kapitálu, což má význam pro finanční stabilitu regionu východní Asie. Využití CNY k vyrovnávání obchodů v rámci regionu rovněž může napomoci stabilitě obchodu a zamezí jeho skomírání na nedostatek USD. Z tohoto důvodu tedy může regionalizace CNY působit jako ochrana Asie proti útoku světové finanční krize.
Z dlouhodobého pohledu čínští finanční odborníci berou v potaz též potenciál regionalizace čínské měny pro zvyšování ekonomické nezávislosti Asie. Pomoc rozvoji obchodu a investic v rámci oblasti, posílení schopnosti samostatného rozvoje asijské ekonomiky, zmenšení závislosti na americkém trhu. V ROLI PROSTŘEDNÍKA Pro další liberalizaci a zvyšování efektivnosti obchodu v regionu východní Asie je třeba, aby některá místní měna sehrála roli prostředníka. Zde svádí boj o vedoucí pozici japonský jen a čínský jüan. Z krátkodobého hlediska je pro Čínu důležitá účast na budování různých měnových spojenectví, jako např. ASEAN 10+3. Ta budou prezentovat nárůst významu CNY, avšak pravděpodobně nepřinesou faktické překonání pozice japonského jenu. Při pohledu z delšího časového hlediska měnová spojenectví – pokud CNY uspěje v aspiraci na hlavní regionální měnu – významně podpoří sílu jeho vlivu. Při srovnání s Japonskem Číně částečně nahrává, že ve vztazích se zeměmi východní Asie nemá v politické a diplomatické oblasti žádné problémy „zděděné“ z historie předešlých vztahů. I když zatím CNY může těžko soupeřit s jenem, v situaci, kdy se regionální měnové aliance stávají trendem, bude hrát roli na „dotahování náskoku“ japonské měny také spolupráce v rámci měnové aliance a flexibilní přístup k řešení relevantních problémů. MĚNOVÁ KOLONIZACE? Každým dnem narůstá význam a podíl regionálního obchodu na celkové hodnotě čínské obchodní výměny. V roce 2008 dosáhl 1,36 bilionu USD – více než polovinu z celkového obchodu ČLR. Z toho 62 procent čínského importu a 46,4 procenta exportu bylo realizováno s asijskými zeměmi. Mezi třemi hlavními ekonomickými entitami, s nimiž ČLR podepsala dohody o měnovém swapu, je Jižní Korea čtvrtým největším zdrojem čínského importu, šestým největším exportním trhem a obchodním partnerem; Hongkong je třetím největším vývozním trhem a pátým největším obchodním partnerem; Malajsie je největším obchodním partnerem ČLR v rámci ASEAN. Sdružení samo je pak čtvrtým největším vývozním trhem Číny a třetím největším zdrojem importu. Výše popsaný význam regionalizace čínské měny však má i svou cenu, kterou CNY platí hlavně restrikcemi domácí měnové politiky. Při jejím stanovování je totiž nutno vzít v úvahu i zpětný vliv zahraničních ekonomik, respektive rizik, která se mohou v interakci s nimi vyskytnout, a to i rizika útoků na tu či onu ekonomiku. S rychlostí vedení útoků narůstá totiž tlak na finanční systém a vytváření měnové politiky.
Razantní nárůst čínské ekonomiky bohužel přilévá i olej do ohně teoriím o čínském nebezpečí, regionalizace čínského jüanu může být lehce nazývána i měnovou kolonizací. Regionalizace CNY pak znamená i větší mezinárodní zodpovědnost. Na pozadí současné krize mohou některé země pod touto záminkou vůči Číně vznášet přehnané požadavky na její podíl (nesení odpovědnosti) na regulaci krizového stavu a přenášet na ni rizika a náklady.
Čínský jüan vykročil do světa. Dočkáme se další tvrdé a konvertibilní asijské měny? V současnosti asi ne, viditelný je spíš neustálý tlak na zvýšení hodnoty CNY, a to i přesto, že v červenci 2005 Čína ukončila zavěšení CNY na USD a jeho hodnota je určována měnovým košem. Čínští i západní finanční analytikové odhadují, že CNY by se mohl stát nejen regionální, ale i mezinárodně dominantní měnou v roce 2020.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče