Jste bez práce? Staňte se véčkařem!

22. dubna 2011, 13:08 - Pavla Kreuzigerová
22. dubna 2011, 13:08

Část véčkařů do strany vstoupila díky inzerci na pracovních webech

Vláda má svou další vážnou koaliční krizi za sebou. Ač se to zpočátku zdálo téměř nemožné, většina ministrů Věcí veřejných otřesy nakonec ustála. Jediným odchozím byl nakonec duchovní otec „manažerského projektu Věcí veřejných“ Vít Bárta. Důkazy o jeho úmyslech „abelizovat“ českou politiku a snaze zaplatit si loajalitu svých spolustraníků byly totiž příliš pádné na to, aby je mohl banalizovat. I Bárta se prý ale do politiky znovu vrátí, jak tvrdí jeho straničtí kolegové.
Žádné zásadní zvraty zřejmě nehrozí ani v komunální politice, alespoň ne v té pražské, kde je o Věcech veřejných slyšet nejčastěji. Koaliční partneři problematických véčkařů na radnicích vody příliš čeřit nechtěli, a proto jim vládní precedens přišel vhod. „Situace kolem Věcí veřejných vzbudila logicky emoce i u nás, nicméně naší prioritou je udržet na radnici stabilitu,“ říká například starosta Prahy 5 Radek Klíma (TOP 09), jehož strana zasedá v koalici s véčkaři a sociálními demokraty. Stačí, že zástupci VV Klímovi předali čestná prohlášení, v nichž se distancují od „jakýchkoliv praktik spojených s nelegálním sledováním, odposlechy a s jakýmkoliv spojením s kauzami kolem bezpečnostní agentury ABL“. Celá věc se zřejmě definitivně uzavře na mimořádné schůzi zastupitelstva svolané na tento týden.

O jednoho méně

O něco dramatičtější průběh mají události na Praze 1, na jejíž radnici měly Věci veřejné své první zastupitele už před osmi lety. Po loňských podzimních volbách pak vstoupily do koalice s TOP 09 a ČSSD a prvně zasedly také v radě. Ještě před dvěma týdny měla strana dva místostarosty – Jana Krejčího a Janu Pařízkovou. Dnes už je to jinak. „Vystoupit ze strany Věci veřejné jsem se rozhodl poté, co se objevily nové informace, … nadále v této straně nechci zůstat,“ říká Krejčí, který u véčkařů vydržel jen necelý rok. Navzdory tomu si chce ale funkci místostarosty ponechat. „Kandidoval jsem s určitou vizí a programem, a ty hodlám vůči voličům i nadále plnit. Tento závazek se nespojuje s Věcmi veřejnými ani žádnou jinou politickou stranou,“ je přesvědčen Krejčí.
Jeho bývalí spolustraníci na pražské radnici mu to ale vyčítají. „Měl by se funkce vzdát. Takto jen využil vzrůstající popularity naší strany,“ myslí si Pařízková. Krejčí se nicméně domnívá, že rozhodnutí o tom, zda má zůstat ve funkci, či nikoliv, není na jeho bývalé straně, protože jejím členem už není. „Bude záležet na koaličních partnerech ve vedení městské části. Pokud mi sdělí, že si již nepřejí, abych zůstal, budu jejich rozhodnutí respektovat,“ dodává.

Socioložkou v ABL

Své setrvání ve funkci ale nemá jisté především Pařízková, která je na radnici už druhé volební období. Záhy poté, kdy jako dvaadvacetiletá studentka sociologie vstoupila do strany, byla roku 2006 zvolena do zastupitelstva radnice Prahy 1. O rok později ale začala pracovat pro Bártovu ABL. To by se jí teď mohlo stát osudným, protože po jejím odvolání z funkce místostarostky volá opoziční ODS. Stranu rozzlobily informace, se kterými přišel rebelující poslanec Jaroslav Škárka, který Věci veřejné nedávno opustil. Předsedal jim ale v letech 2005 až 2009 a zároveň byl i zastupitelem na Praze 1. Nedávno upozornil na to, že před volbami v roce 2006 ABL sledovala tamní radní Petra Hejmu (ODS) a Filipa Dvořáka (ODS), kteří se později vystřídali na postu starosty Prahy 1. Záležitost šetří policie.
Pařízková sice pro ABL v roce 2006 nepracovala, ale s detektivy podle opozice mohla spolupracovat později. „Z firemního časopisu ABL z prosince 2008 vyplývá, že Pařízková byla oceněna za svou práci, a to spolu s prací detektivů. Mezi nimi figuruje také Pavel Pertlíček, známý jako detektiv ABL, který sledoval i starostku Prahy 11 Martu Šorfovou,“ shrnuje Filip Dvořák (ODS) zastupitel a exstarosta Prahy 1 své důvody, proč Pařízkové nedůvěřuje.
Pařízková ale trvá na tom, že pro ABL pracovala jako socioložka. Její náplní bylo vytvářet vnitrofiremní průzkumy spokojenosti zaměstnanců a později sestavovala dotazníky, které měly odhalit důvody vysoké nemocnosti některých pracovníků ABL. „Nikdy jsem neudělala nic špatného a nevidím nejmenší důvod, proč bych měla odstupovat. S detektivní činností jsem neměla nic společného. Mé jméno se jen objevilo na stejné stránce jako jména detektivů,“ tvrdí Pařízková. Dvořák přiznává, že po dalších informacích o náplni práce Pařízkové v ABL nepátral.
Vedení radnice se pracovní historií své místostarostky zabývá. „Působení Jany Pařízkové u ABL prověřujeme. Zda byla její činnost spjata s detektivní činností ABL, se zatím nepodařilo ani potvrdit ani vyvrátit,“ říká starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09). Pařízková se s vedením radnice dohodla na tom, že se dva týdny nebude účastnit rozhodování v radě. Ty už vypršely, a tento týden se schází zastupitelstvo, kde opozice může předložit další důkazy. Pokud se tak nestane, pravděpodobně místostarostkou zůstane a s ní i její bývalý kolega Krejčí. „Po profesní stránce jsem s prací obou radních zatím spokojen. Projevují ve své oblasti velký zájem o věc, dostatek odborné erudice i schopnost učit se a rozumět chodu radnice,“ říká Lomecký.

Běžný postup

Kromě angažmá v bezpečnostní agentuře, která donedávna patřila Vítu Bártovi, je na příběhu Jany Pařízkové zajímavá ještě jedna věc – jakým způsobem se dostala do strany. Ten je možná zvláštní, ale ve Věcech veřejných rozhodně ne ojedinělý.
„V roce 2005 jsem se přihlásila na inzerát, ve kterém vydavatelství Pražan, vydávající stejnojmenný časopis Věcí veřejných, hledalo sociologa,“ začíná Pařízková své vyprávění. Po nástupu do vydavatelství měla na starosti sociologické průzkumy a sociální poradenství poskytované občanům první městské části. Hned od začátku se potkávala s členy Věcí veřejných. „Tehdy zejména s Kateřinou Klasnovou, Josefem Dobešem, Jaroslavem Škárkou, Čestmírem Horákem, později pak s Karolínou Peake a dalšími,“ vzpomíná Pařízková. Přes Kateřinu Klasnovou se tehdy seznámila také s Vítem Bártou. Zaujalo ji prý, s jakým nasazením a slušností véčkaři komunikují s každým jednotlivým občanem. „Rozhodla jsem se do strany vstoupit a jsem tam dodnes,“ dodává Pařízková. V roce 2006 už zasedala v zastupitelstvu Prahy 1. Do ABL nastoupila díky Josefu Dobešovi, který tam pracoval na pozici personálního ředitele a o uvolněném místě pro sociologa ji informoval.
O mladé lidi, kteří studují nebo nedávno dostudovali obory, jako je sociologie, politologie, masová komunikace či ekonomie, nemá strana nouzi. Mnozí z nich do strany vstoupili v posledních letech, kdy odpověděli na inzeráty opakovaně se objevující na pracovním serveru Jobs.cz. Personální společnost Retail Formation v nich hledala studenty či čerstvé absolventy těchto oborů pro zpracovávání analýz. Za zmíněnou personálkou stojí Marek Ulman, advokát ABL. O tom, že se jedná o práci pro Věci veřejné, se uchazeči zpravidla dověděli až v průběhu tříkolového výběrového řízení.
„Zaznamenal jsem dvě vlny těchto náborů, jeden z nich proběhl před loňskými parlamentními volbami, druhý před několika měsíci,“ tvrdí absolvent politologie pražské filozofické fakulty Petr, který v posledním roce hledá zaměstnání. Sám se pohovorů v obou vlnách zúčastnil, ale hned v prvním kole se dověděl, že jde o práci pro Věci veřejné. „S díky jsem odmítl,“ vzpomíná Petr. U pohovoru, který se konal pár měsíců před loňskými volbami, prý seděl kromě zaměstnankyně personální agentury také budoucí ministr Dobeš.

Personálně slabí

Na tomto místě je třeba říci, že strana tímto způsobem skutečně nehledala jen potenciální politiky, ale i analytiky. „Pro odborné otázky, například práci v analytickém oddělení, členství nikdo příliš neřeší, podmínkou je ale loajalita vůči zaměstnavateli vzhledem k materiálům, se kterými oddělení pracuje,“ vysvětluje jeden ze zaměstnanců strany, který si nepřál být jmenován. Jeho náplní je zpracovávat odborné podklady pro různá jednání či mediální výstupy politiků. Když se na tuto pozici hlásil, nebylo prý zřejmé, že se jedná o práci pro Věci veřejné, ale hned v prvním kole výběrového řízení o tom byl informován. Ke vstupu do strany ho prý nikdy nikdo nenutil.
To, že véčkaři měli pro své volební listiny v roce 2010 málo kandidátů, bylo u malé a nové strany zřejmé. Mladých lidí, kteří do strany přišli přes inzeráty, prý ale nakonec není v politice tolik. A to kvůli výsledkům krajských voleb. Jedná se tedy především o mladé členy poslaneckého klubu.
Otevřeně o způsobu, jakým strana prováděla nábory, dnes hovoří vyloučení poslanci Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí. „Takto se do strany dostal například ekonomický expert, dnes poslanec Radim Vysloužil. V regionech se nezřídka stávali krajskými tajemníky regionální zaměstnanci ABL, kteří měli za úkol nábor nových členů a zakládání místních klubů,“ tvrdí Škárka. Kristýna Kočí přiznává, že i na začátku její politické kariéry byl inzerát na serveru Jobs.cz. Vzpomíná, že když šla na pohovor do prvního kola, měla dojem, že si musela splést budovu. Namísto personální agentury na místě sídlila ABL. Obě agentury totiž sdílí adresu i recepci. „Výběrové řízení mělo tři kola. Posledního se osobně účastnil i Vít Bárta,“ tvrdí Kočí. Krátce na to začala pro stranu pracovat a vstoupila do ní. „Tehdy jsem hledala alternativu k ODS, kterou jsem už volit nechtěla a program Věcí veřejných mě zaujal,“ dodává Kočí. Jako bývalá předsedkyně poslaneckého klubu strany má Kočí přehled o tom, kdo z poslanců do strany vstoupil stejným způsobem. „Viktor Paggio, Lenka Andrýsová a Radim Vysloužil,“ vyjmenovává mladé tváře Věcí veřejných ve sněmovně. Všichni tři studovali na vysokých školách s ekonomickým zaměřením, kde se specializovali na politologii, ekonomii nebo evropská studia.
Fakt, že navzdory obrovské krizi ve straně zatím nedošlo k žádnému hromadnému exodu, možná svědčí o tom, že se z lidí, kteří na začátku hledali způsob, jakým nastartovat svou kariéru, stali loajální straníci. Nebo teprve budoucí otřesy ukážou, jak se věci mají?

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče