Jsme regulátoři, ne zlatníci

25. května 2012, 13:40 - Petra Pelantová
25. května 2012, 13:40

Proč chce Evropská komise vydat Basel III formou nařízení namísto směrnice?

Hádky nad konečnou podobou přísnější regulace bankovního sektoru, označované jako Basel III, přitvrzují. Evropská komise totiž hodlá na podzim představit definitivní verzi a nyní se ukazuje, že zřejmě podstatnou část Basel III vydá formou nařízení, a nikoli směrnice, jak se původně předpokládalo. „Tak zní záměr Evropské komise usilující o harmonizaci bankovní regulace na evropském trhu. Řada členských zemí jej ale kritizuje, neboť jim neumožňuje zohlednit stav národního bankovního sektoru,“ vysvětluje expert na bankovnictví a partner společnosti PricewaterhouseCoopers Audit Petr Kříž.
Komise vysvětluje snahu natlačit Basel III do nařízení tím, že směrnici si jednotlivé státy při přepisování do svého právního řádu upravovaly podle svého, čímž velmi často docházelo k posunu původního významu. U nařízení taková možnost není, neboť platí v původním znění a není třeba ho překlápět do národní legislativy.

Budeme si stěžovat

Jak informovaly letos v květnu Financial Times (FT), komisař pro vnitřní trh Michel Barnier už dostal dopis, kde sedm členských států unie varuje před riziky, která může způsobit přijetí pravidel Basel III formou nařízení. Země tvrdí, že zohlednění národních specifik je v případě Basel III nezbytné. Stížnost podle listu FT podepsaly Velká Británie, Španělsko, Švédsko, Bulharsko, Estonsko, Slovensko a Litva. Některé hlasy z Evropské komise přitom kritizují příliš kreativní přebírání regulatorních pravidel Evropské unie už dlouho. Barnierův předchůdce a bývalý irský ministr financí Charlie McCreevy upozorňoval už před několika lety na to, že jednotlivé státy unie si pravidla regulace přizpůsobují až moc. A to pouhým přepsáním směrnice způsobem, kterým se nakonec posune význam. Praxi označil za goldplating, což lze přeložit jako pozlacování. Obvinil v této souvislosti zejména britské regulátory, kteří dle jeho názoru právě prostřednictvím „gold-plated transparency rules“ (pozlacená pravidla – pozn. red.) dopustili krizi, která v podstatě zlikvidovala banku Northern Rock. Byl to právě McCreevy, kdo prohlásil: jsme regulátoři, a ne zlatníci, a tudíž by podobná praxe měla skončit.

České banky: (ne)jsme ok

Česká republika zatím, pokud jde o ohlasy na konečnou podobu Basel III, vyčkává. Česká národní banka (ČNB) tvrdí, že nařízení není nic neobvyklého. Bude ovšem záležet na tom, co konkrétně bude formou nařízení upraveno a co půjde do směrnice. Pokud by se jednalo o vyloženě technické podrobnosti či detaily platné pro všechny subjekty na trhu bez ohledu na to, ze kterého státu jsou, anebo o pravidla, kde je dána členskému státu volnost při určení míry přísnosti, pak lze považovat nařízení za efektivní nástroj. „Tuto hranici je však třeba bedlivě sledovat a v případě nevýhodné pozice pro implementující členský stát takovou úpravu odmítnout,“ naznačila možný postoj ČNB Petra Hájková z odboru komunikace centrální banky.
Tuzemské bankovní domy zase shodně tvrdí, že jsou na nová pravidla Basel III připraveny už v současné době a požadavky splňují, aniž by potřebovaly dodatečný kapitál. Podle ČNB to ovšem nelze tvrdit o všech. Jak centrální banka ve zprávě o finanční stabilitě píše, bankovní sektor České republiky jako celek by při zachování současné hladiny kapitálu a rizikového profilu neměl být vystaven nutnosti zvyšování kapitálu, v případě některých jednotlivých bank však potřebu navýšení kapitálu nelze vyloučit. „Tyto odhady jsou prozatím založeny na údajích získaných pravidelným sběrem dat v rámci výkaznictví, které neobsahují všechna data potřebná pro výpočty. Odhad dopadů zavedení standardů likvidity na český bankovní sektor vyžaduje získání dat mimo pravidelné výkaznictví a bude k dispozici nejdříve v průběhu roku 2011,“ píše ve zprávě ČNB.
Centrální banka sice dle svých slov přísnější regulaci podporuje, ovšem k některým opatřením má výhrady. Naposledy naznačil námitky ČNB vůči Basel III viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík ve své prezentaci z letošního května s názvem Basel III: dopad do českého finančního sektoru. V materiálu upozorňuje na možná rizika například v tom ohledu, že u některých tuzemských bank mohou nastat v souvislosti s Basel III problémy anebo že není jasné, jaký budou mít dopad na reálnou ekonomiku a na byznys model bank. Další rizika, říká Tomšík, mohou plynout z rozdílné aplikace Basel III v jednotlivých zemích. Rovněž vyslovuje obavy, zda nebude role národního regulátora, tedy v případě ČR centrální banky, až příliš omezena. Navíc prý mohou nastat i potíže v tom, jak se vlastně nová pravidla budou doplňovat s těmi už platnými.

Hloupí, zbabělí, nechápaví

Banky se budou muset v každém případě smířit s tím, že jejich zisky už nebudou růst dvouciferným procentuálním tempem jako v minulosti. „Regulace je stále silnější a obecně lze říct, že pravidla Basel III budou mít určitě vliv na návratnost investic akcionářů. Když potřebujete držet stále více kapitálu namísto toho, aby jej akcionáři investovali, je to logicky na úkor zisku,“ domnívá se místopředseda představenstva UniCredit Bank Paolo Iannone.
Asi nejvíc je v souvislosti s kritikou Basel III slyšet Andreas Treichel, šéf rakouské Erste Group, která v Česku vlastní Českou spořitelnu. Naposledy vzbudil doslova pozdvižení, když se kvůli Basel III pustil do velmi ostré kritiky politické elity. Politiky označil za hloupé, zbabělé a nechápavé, neboť se kvůli své ekonomické nevzdělanosti nedokážou postavit pravidlům, která prý jednoznačně znevýhodňují tradiční banky před těmi investičními. Politici na výtku zareagovali jen vzkazem, že pan Treichel by se ve svých vyjádřeních měl mírnit, neboť to byla právě Erste, která inkasovala státní pomoc v řádu miliard eur.

Složitá pravidla

Pravidla označovaná jako Basel III jsou v podstatě opatření mířící především na přísnější kapitálové požadavky evropských bank. Vše se točí zejména okolo jednotlivých forem kapitálu, kterým se bankovní hantýrkou říká Tier 1, Tier 2 či Tier 3. Každý z těchto ukazatelů v procentuálním vyjádření ukazuje, kolik má banka kterého kapitálu, a tudíž jak je ekonomický silná a také připravená na případné potíže. „Upřednostňuje se kvalitativní kmenový kapitál Tier 1 jako například běžné akcie před hybridními nástroji a podřízenými dluhy,“ popisuje novinky ČNB v aktuální zprávě o finanční stabilitě. „Celkový kapitál zůstává na osmi procentech rizikově vážených aktiv, ale mění se jeho složení směrem ke kvalitnějšímu kapitálu, tedy k běžným akciím a přednostním akciím bez splatnosti, jejichž podíl se zvýší. Tier 1 bude muset tvořit alespoň 75 procent celkového kapitálu namísto současných padesáti a kmenový kapitál 56 procent namísto dnešních pětadvaceti,“ upřesňuje hlavní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „V praxi to bude znamenat pro některé banky nutnost navyšování kapitálu, protože mnohé z nich, hlavně v Evropě, hodně využívají různých forem méně kvalitního kapitálu,“ dodává.

Už žádné dividendy?

Banky navíc budou muset nově vytvářet kapitálové polštáře – konzervativní a proticyklický kapitálový polštář. Oba polštáře mají donutit finanční domy k omezení výplaty dividend. Finanční instituce budou muset omezit distribuci svých zisků ve prospěch tvorby kapitálových rezerv určených pro krytí případných ztrát, vysvětluje ČNB. „Mimo to se zavádí zcela nový ukazatel, jde o takzvaný pákový poměr neboli leverage ratio, který vůči Tier 1 porovnává nikoli rizikově vážená aktiva, ale rizikově nevážená, tedy všechna aktiva v účetní hodnotě, a banky už nebudou moci při jeho výpočtu snížit účetní hodnotu méně rizikových aktiv,“ přiblížil složitou problematiku Petr Kříž z PricewaterhouseCoopers Audit. Zjednodušeně řečeno, páka má nově omezit míru využívání cizích zdrojů v bankovním sektoru.
Definitivní verzi Basel III představí komise letos na podzim. Pravidla se budou postupně zavádět od roku 2013 a v plném rozsahu je pak banky budou muset dodržovat od konce roku 2018. Bruselští úředníci přitom stále čelí velmi ostré, zejména bankovní lobby, neboť pro bankovní domy to v podstatě bez výjimky znamená další utahování opasků, které si už ale mnohé instituce během krize utáhly na kost. Co konkrétně půjde formou nařízení, by se rovněž mělo rozhodnout v druhé polovině letošního roku. Zatím to ale nevypadá, že by komisaři chtěli tímto způsobem řešit pouze technické detaily.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče