Jsi to, co kouříš

25. května 2012, 13:25 - Adam Junek
25. května 2012, 13:25

Státy celosvětově přicházejí na daních kvůli pašovaným cigaretám až o 40 miliard dolarů ročně. V Česku je to zhruba pět miliard korun

Máme pro vás skvělou novinku v kouření. Naše nová směs obsahuje jed na krysy, uhynulý hmyz, arzenik, piliny, střepy, možná i lidské výkaly. To vše smícháno s tím nejhorším tabákem, který je možné pořídit. Že by na vás taková reklama nezabrala, tedy pokud jste kuřák? A že byste tuto tabákovou pochoutku nepřáli kuřákům, ani když jste zapřisáhlý nekuřák?
Přesto vězte, že jen v České republice se takových „lahůdek“ vykouří přibližně 200 milionů kusů ročně. Tudíž krabička na hlavu.
A to nelegálně vyrobené cigarety tvoří jen zlomek černého tabákového trhu. Celkově se podle údajů Celní správy plná desetina vykouřených cigaret dostává ke svým spotřebitelům nezákonnou cestou. Státní kase jde přitom o miliardy.

Tři miliardy pro zločince

Týdeník Euro se pokusil o přibližný výpočet a dospěl k sumě převyšující pět miliard, jež stát kvůli pašovaným a nekontrolovaně vyráběným cigaretám tratí. V Česku se prodá legálně přes 20 miliard kusů cigaret, respektive tabákových výrobků přepočítaných na cigaretový ekvivalent, například doutníčků či sypaného tabáku. Tím pádem desetiprocentní podíl pašeráků jsou dvě miliardy kusů. Když jen ze spotřební daně získala státní kasa vloni přes 43 miliard korun, to, o co přišla kvůli „nelegálu“, se dá vyčíslit na 4,3 miliardy. „K tomu si připočtěte zhruba půl miliardy na ušlé dani z přidané hodnoty a také nezaplacenou daň z příjmu. V nelegálním prodeji cigaret jde přitom o zisk ve výši asi tří miliard korun ročně. Firemní daň by tak byla zhruba 600 milionů,“ vypočítává člověk, který se potírání nelegálního obchodu s tabákem v jednom z předních koncernů věnuje již přes patnáct let. Přál si z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě.
Ztráty státní kasy navíc každoročně narůstají. „Podle průzkumu odhozených prázdných krabiček, který si dlouhodobě objednávají výrobci a distributoři cigaret, se úroveň nelegálního obchodu v Česku zvedla z circa jednoho až dvou procent v letech 2005 až 2007 na dnešních skoro deset procent,“ upozorňuje Danica Siváková, česká ředitelka vnějších vztahů JT International, jednoho z největších světových tabákových výrobců, který má v tuzemsku tržní podíl 10,6 procenta. Hnací silou pro růst je pak podle ní zvyšování spotřební daně, ke kterému Česko muselo přistoupit, aby naplnilo požadavky Evropské unie.
Platí totiž, že čím vyšší daně jsou, tím výhodnější je pro organizovaný zločin nelegální cigarety prodávat. V současnosti z celkové ceny krabičky až 80 procent končí ve státní kase. A právě z tohoto koláče si pašeráci či výrobci napodobenin ukrajují. „V průměru se na černém trhu pohybuje cena krabičky kolem 40 korun, tedy hluboko pod cenou nejlevnějších cigaret. Průměrná pořizovací cena ať už nelegálně vyrobené napodobeniny či pašovaného zboží je kolem deseti korun. Třicet korun je tak zisk v rámci řetězce, který se tímto obchodem zabývá,“ vysvětluje již jednou citovaný odborník na černý trh s cigaretami. Při dvou miliardách kusů, tedy sto milionech krabiček „podpultovek“, se dostaneme na již zmíněné tři miliardy zisku pro zločince.

Tříhlavá mafie

Kdo si plní kapsy díky podvodným cigaretám? Obecně se dá podle šetření celníků, protikorupční policejní jednotky a také detektivů, kteří spolupracují s předními výrobci cigaret, říci, že jde o ruskojazyčné mafie, balkánskou mafii a Vietnamce.
Jako jsou tři nejsilnější národnostní skupiny zločinců, existují i tři základní dělení černého trhu.
„Výrobou padělků se zabývají u nás především Vietnamci,“ uvádí Vratislav Janda, český zástupce firmy British American Tobacco (BAT), která je v Česku s pětinovým podílem na trhu druhým nejsilnějším hráčem. Výroba probíhá v utajených továrnách, kam se pašují jednotlivé komponenty – tabák, obalový materiál či cigaretové papírky. Provézt přes hranice nezpracovaný tabák bývá navíc jednodušší než v případě hotových cigaret, ty na rentgenu mají specifický tvar. Státní orgány však zřejmě tuto „cestu“ organizovaného zločinu alespoň na čas v Česku vymýtily.
„V současnosti neregistrujeme žádnou ilegální linku či továrnu na našem území. Vzhledem ke škodám, které jsme těmto organizovaným skupinám v minulosti způsobili, přesunuly výrobu spíše do Polska a na Slovensko,“ tvrdí šéf komunikace Generálního ředitelství cel Jiří Barták.
Celníci při svých zátazích na továrny spolupracují s protikorupční jednotkou. V loňském roce tak v akci nazvané Loon zničili výrobní linku a pozatýkali celou síť vietnamských výrobců. Nalezli přitom 52 tun tabákových listů určených k výrobě řezaného tabáku a cigaret, přibližně dvě tuny obalového materiálu, bezmála 270 tisíc kusů vyrobených cigaret, deset tun zpracovaného cigaretového tabáku a 45 tisíc kusů padělaných cigaretových kolků. Škoda státu byla vyčíslena na 150 milionů korun.
„Trendem je, že tyto skupiny již nelegálně nevyrábějí tzv. na sklad, ale pouze v množství jednotlivých objednávek. Taktéž se snaží vyrobené cigarety skladovat na jiných místech, než byly vyrobeny, jsou převáženy v osobních vozidlech nebo malých dodávkách, aby se snížila případná ztráta skupiny při odhalení nebo náhodné kontrole ze strany státních orgánů,“ popisuje taktiku zločinců Roman Skřepek, mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Zda v současné době po někom protikorupční policie „pase“, nechce komentovat.
Česko s padělky nemá až takový problém. Tvoří jen desetinu všech nelegálně prodaných cigaret. Navíc padělky z utajených továrniček nebývají příliš kvalitní. Což dokazuje také zkušenost týdeníku Euro, který získal takovou krabičku Marlboro. Nekvalitní balení, špatně ofrankovaný a očividně falešný kolek a uvnitř cigarety označené jako Pall Mall sotva nechají někoho na pochybách, že jde o padělek.
Výrobci navíc stále obměňují a zdokonalují ochranné prvky. „Máme například specifické metody tisku na krabičkách, používáme embossing, vytlačení reliéfu písma či loga,“ vyjmenovává Janda z BAT. Producenti například využívají i speciální barvy, které nejsou běžně dostupné.
Evropa však čelí velkému tlaku padělků z Číny. Podle údajů Evropského úřadu boje proti podvodům (OLAF) je až padesát procent všech nelegálních cigaret na trhu padělaných. A v případě čínských produktů jde často o „dvojčata“ k nerozeznání. „Nezřídka se stává, že krabičky z Číny jsou kvalitnější než originály. Je to dáno i tím, že jde mnohdy o ruční výrobu. U některých to poznáme až ve chvíli, kdy je dáme na test do laboratoře,“ uvádí zdroj z jednoho z velkých producentů cigaret, který se bojem proti padělkům zabývá.

Ruská cigaretová stezka

Čeští kuřáci se spíše než k padělkům dostanou k pašovaným originálním cigaretám. Ty tvoří devadesát procent černého trhu. „Originály se sem nejčastěji vozí z Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Moldávie. Většinou pak mají ukrajinský kolek,“ vypočítává Barták z Generálního ředitelství cel.
Cesty, jak pašované zboží dostat do Česka, jsou v zásadě dvě. Přes Polsko a přes Maďarsko. Polská stezka je bezmála výhradně užívána ruskojazyčnými mafiemi. Od jihu se přes Maďarsko přidává i balkánská mafie.
Styl, kterým sem cigarety proudí, je jako z béčkového gangsterského filmu. „Na Ukrajině se po střechu naloží osobní auto kartony cigaret a řidič s ním jede minimálně 200kilometrovou rychlostí po polské nebo maďarské dálnici. Tak jej totiž těžko někdo dohoní,“ popisuje zdroj, který se bojem proti pašerákům zabývá. „Řidiči se rekrutují z řad bývalých příslušníků ruské armády. Když někde nabourají nebo když hrozí, že je někdo dopadne, nechají auto kdekoli stát a utečou,“ doplňuje.
Zboží pak vozí do meziskladů. Ty jsou například na polsko-českých hranicích či zřejmě v okolí Brna, jak vyplývá ze zjištění detektivů, které si velké koncerny najímají. Odsud si je pak často vyzvedávají vietnamští obchodníci, kteří je vozí do tržnic na česko-německých hranicích, kam si cigarety jezdí nakupovat Němci. Z větších skladů tamtéž pak putují další zásilky dále do Evropy. Česko totiž platí za jednu z tranzitních zemí na ještě lukrativnější trhy v Německu či také Irsku, kde jsou spotřební daně ještě vyšší.
Odhalení takových zásilek může mít dopad i na samotné výrobce, kteří s celníky i policií spolupracují, protože jim samotným uniká kvůli „nelegálu“ zisk. Podle evropské úmluvy totiž při odhalení velké zásilky, která by pocházela z jedné šarže, musí doplatit postiženému státu spotřební daň. Kolik peněz je to stojí, nekomentují. Ovšem spoluprací s úřady se pochlubí rádi.
„Na základě spolupráce s OLAF a členskými zeměmi došlo od roku 2005 k odhalení 30 továren na území EU vyrábějících padělky cigaret naší společnosti,“ říká Andrea Gontkovičová, členka představenstva společnosti Philip Morris ČR, která je s více než padesátiprocentním podílem dominantním hráčem v tuzemsku. Mimochodem právě Marlbora z dílny této společnosti jsou nejčastěji padělanými cigaretami na světě.
„Dohoda s Evropskou komisí z roku 2007 obsahuje soubor příspěvků, které naše firma poskytne pro boj s nezákonným obchodem s cigaretami. Během patnácti let tak přispějeme instituci OLAF částkou 400 milionů dolarů. O distribuci na konkrétní trhy se ovšem rozhoduje na úrovni EU,“ doplňuje Siváková z JT International.

V kufrech přes hranice

Posledním zdrojem organizovaného zločinu při obchodování s cigaretami jsou výrobky, které evropské policejní složky označují jako „cheap whites“. To jsou legálně vyráběné neznačkové cigarety, které ovšem nemají na evropském trhu co dělat. Typickým příkladem takové produkce je ruské území Kaliningrad. Zde se vyrábějí cigarety určené pro ruský trh. Ovšem tam jich zamíří jen zlomek. Většina produkce naopak putuje do Evropské unie. Tamní nejoblíbenější značkou jsou cigarety Jin Ling, uvádějí údaje Europolu. Krabička, jejíž výrobní hodnota se počítá v eurocentech, stojí v Německu „pod pultem“ něco málo přes dvě eura. Registrované cigarety přitom vyjdou zhruba na šest eur. Není tak divu, že Jin Ling ovládá šest procent celého trhu, tedy i při započtení legálně prodaných tabákových výrobků. Celkem pak v Německu, které je pro pašeráky lukrativnější než Česko, představuje nezákonný prodej plnou pětinu trhu. Ještě hůře je na tom třeba Irsko, které zavedlo v Evropě zatím nejpřísnější pravidla pro prodej tabáku, kde je každá třetí vykouřená krabička nelegální.
Státy Evropské unie podle odhadů komise přicházejí kvůli nelegálnímu obchodu s cigaretami na daních o deset miliard eur ročně. A jak varuje Europol, situace se bude ještě zhoršovat. „Bude se to týkat všech způsobů pašování. Jak ‚mravenčí‘ přenášení cigaret v zavazadlech přes hranice, tak také dovozů nezákonně vyrobených cigaret v obřím kontejneru, kam se vejde až 10 milionů cigaret, což znamená ztrátu na daních ve výši 1,5 milionu eur,“ varuje evropská policie.
Celosvětově se pak vykouří na 600 miliard nelegálních cigaret ročně, což podle údajů Mezinárdního centra pro daně a investice (ITIC) přináší daňové ztráty v hodnotě 40,5 miliardy dolarů. A to už se organizovanému zločinu vyplatí.
„Organizované skupiny mají nelegální obchod s tabákem ve stále větší oblibě. V porovnání s jinou trestnou činností, jako je například pašování drog či obchod s bílým masem, jde o ‚bezpečnější‘ podnikání. Zisky jsou vysoké, a s rostoucími spotřebními daněmi stoupají, plus tresty jsou mnohem nižší, než je tomu u drog,“ píše se ve zprávě ITIC z letošního května.
Mnohem závažnější skutečností než jen chybějící peníze ve státních kasách je ovšem fakt, kam peníze doputují. „Levné a nezdaněné cigarety jsou často prodávány za účelem financování nelegálních skupin páchajících závažné trestné činy a pravděpodobně teroristických organizací,“ uvedl litevský eurokomisař pro daně a cla Algirdas Šemeta. Mezinárodní experti jdou ještě dále a konkretizují, že mezi velmi aktivní skupiny v tomto směru patří al-Káida.

Plíce zamořené padělky

Ke ztrátám na daních a nákladům na boj proti organizovaným pašerákům přidejme ještě jedny náklady. A to zdravotní. Je samozřejmé, že legálně vyráběné a prodávané cigarety s sebou nesou velká zdravotní rizika a je třeba bojovat proti kouření zejména u mladistvých. Z rozboru padělaných výrobků ovšem vyplývá, že v jejich případě jsou tato rizika ještě větší. Podle studie Centra veřejné integrity ve Washingtonu obsahují nelegálně vyrobené cigarety především nekvalitní tabák s výrazně vyšším obsahem nikotinu, dehtu, oxidu uhlíku, kovů jako kadmium či olovo, než je v legální výrobě přípustné. K tomu se pak přidávají další komponenty, které do cigaret už vůbec nepatří. Protože se v nelegálních továrnách často tabák válí na podlaze a smetají se pro výrobu všechny zbytky, najdou se ve „fake“ cigaretách také střepy, arsenik, jed na krysy či lidské výkaly.
„Je jasné, že pašované cigarety vyráběné v nekontrolovaném prostředí obsahují různé zajímavosti jako pesticidy, nehty či plísně. Bylo by tedy logické, že jsou zdraví škodlivější,“ připouští Jiří Votruba, specialista na plicní choroby v Nemocnici Na Homolce.
Podle něj je ovšem mnohem závažnější, že Česko a potažmo i Evropa nedostatečně bojují proti kouření obecně. „Přitom předčasně zemře v Evropě na následky kouření 650 tisíc lidí ročně,“ varuje Votruba.
Vysvětlení pro laxnost ovšem má. „Zástupci státu na protikuřáckých aktivitách vždy prodělají. Úspory ve zdravotnictví jsou dlouhodobého charakteru, ovšem nižší příjem pro státní kasu při snížení spotřeby cigaret se projeví hned. Mnohem zajímavější pro ně naopak mohou být jednání s tabákovými firmami. Pak se může stát i to, co v loňském prosinci, kdy česká vláda schválila stanovisko k otázce jednotného balení cigaret: ‚ČR nesouhlasí s navrženou možností zavedení jednotného balení. ČR rovněž nepodporuje návrh na povinné zavedení obrázkového varování z obou stran balení‘,“ zlobí se Votruba.
Evropská unie právě ve svém boji proti kouření uvažuje o podobných krocích, které plicní expert zmiňuje. Výrobci tabáku proti tomu brojí a na pomoc si berou i studie, které před zmíněnými opatřeními varují. Ohánějí se totiž zkušenostmi států, které se takovou cestou vydaly. Kanada například zakázala vystavování tabákových výrobků a podíl nelegálních cigaret raketově vyšplhal vzhůru. Podobná situace se opakuje také v Irsku.
„Regulační politika musí brát v úvahu možnost, že vyvolá negativní následky, které podkopávají zdravotní cíle, jako je zvyšování poptávky po nelegálních cigaretách, jiných tabákových výrobcích nebo levných cigaretách,“ míní Gontkovičová z Philip Morris.
Česko a vlastně všechny státy světa tak stojí před těžko řešitelným problémem. Chtějí lidi odnaučit kouřit, aby nemusely být hrazeny nákladné léčby. Na druhé straně potřebují, aby lidé kouřili, protože jde o významný zdroj pro rozpočty. A tak uvalují stále vyšší daně, aby získaly z tohoto zlozvyku co nejvíce. Tím ovšem nahrávají organizovanému zločinu, který z touhy lidí po levnějších cigaretách těží. Kouření se neomezuje, ale stát nevydělává.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče