Josef Skála: Marxista se nechová jako dacan

18. dubna 2006, 00:00 - ANDREA CERQUEIROVÁ
18. dubna 2006, 00:00

Podle předlistopadového i současného komunisty Josefa Skály „dnešní úspěch lidí, kteří něco dokázali už před rokem 1989, přivádí k šílenství jen kverulanty z povolání“. Bývalý prezident Mezinárodního svazu studentstva, vysokoškolský učitel a člen odborného zázemí bývalé KSČ Josef Skála začal podnikat hned v počátku 90.

Podle předlistopadového i současného komunisty Josefa Skály „dnešní úspěch lidí, kteří něco dokázali už před rokem 1989, přivádí k šílenství jen kverulanty z povolání“. Bývalý prezident Mezinárodního svazu studentstva, vysokoškolský učitel a člen odborného zázemí bývalé KSČ Josef Skála začal podnikat hned v počátku 90. let. „Už jsem vyráběl, dovážel i vyvážel do více než desítky zemí. Výrobci potřebovali peníze hned, ale kupující platili až za 120 a více dnů. Nezbylo než se bleskově naučit, jak z nich vylámat ty správné bankovní instrumenty. Když výrobce spolykala zahraniční konkurence, dal jsem se na poradenský servis,“ popisuje začátky svého podnikání. Firma se dnes zabývá především „mosty“ mezi zahraničním (a zčásti i tuzemským) kapitálem a těmi, kdo ho potřebují. „Respektive strukturováním investičních a obchodních příležitostí pro ty, kdo je hledají,“ vysvětluje Josef Skála. S RUDOU KNÍŽKOU NAVŽDY

Ani chvíli nelitoval, že po revoluci nepoložil „rudou knížku“. A jak polistopadový podnikatel prožíval zlomový den -17. listopad 1989? „V Karolinu jsem zrovna dostal prestižní vyznamenání OSN - za koalice napříč kontinenty i politickým spektrem - o jakých se dnes nikomu ani nesní. Pár hodin nato začaly dostihy kariérismu. Kdo věděl »who is who« - a křiváctví neměl v genech - na tomhle parkúru funět nedokázal,“ říká rázně.

A proč začal podnikat? „Mně sice nabízeli skvělé posty v OSN, UNESCO i na špičkových západních univerzitách. Ti samí džentlmeni ovšem sháněli kompromitující pikantérie na ty, kdo právě stoupali. Na to jsem neměl žaludek, ani cifršpiónské zdroje. Podnikání bylo jedinou šancí jak si zachovat integritu a neohrozit vlastní rodinu,“ vysvětluje.

MARXISTÉ JSOU SLUŠNÍ KLUCI

Na otázku, zda se ke svým zaměstnancům a spolupracovníkům chová podle marxistické teorie rovnosti, odpovídá jednoznačně: „Pro koho je marxismus životním krédem, se jako dacan k lidem nechová. »Když se ti to nelíbí, můžeš jít!« je manýra, prozrazující přesně opačný žebříček hodnot.“

Odbory v jeho firmě ale nepůsobí, i když jejich založení dříve sám prosazoval. „Dokud u mě působilo deset až patnáct lidí, sám jsem je vyzýval, ať si založí odbory. Oni však tehdy většinou snili, že budou podnikat sami. Teď je nás tak málo, že je založení odborů irelevantní,“ vysvětluje. S novým zákoníkem práce, který sněmovně vrátil Senát, problém nemá. „Ten zákoník je až zrcadlem, nikoli příčinou problému. Dřív tu byla o šikovné lidi rvačka. Teď je práce za důstojných podmínek velký deficit. Plodí to jak různé chytrolíny, tak feudální aroganci. Lidi za to nelze trestat tím, že se z nich nadělají děvečky a čeledíni,“ říká.

Podnikání podle něho není v rozporu s komunistickou ideologií a to, že se něj vrhlo plno lidí, kteří byli komunisty již před rokem 1989, ho nijak nepřekvapuje ani nepohoršuje. „To vadí spíš těm, jimž říkám kverulanti z povolání. Dnešní úspěch lidí, kteří něco dokázali už dřív, je přivádí k šílenství. Zmatek v tom mívá i čtenář červené knihovny, z níž se teď zkouší i na ekonomových fakultách. V té umí podnikat jen konkrétní vlastník-asketa z bajek Maxe Webera, co si na to sám naškudlil do prasátka. Tento skanzen však podnikání opustilo už dávno. My pro ně chceme prostoru ještě víc. Aby umožnilo důstojný život všem - a ne za cenu 700 tisíc nezaměstnaných, bezdomovců a prostitutek, na něž doma čekají děti,“ agituje Skála.

Levice podle jeho mínění není brzdou podnikání a považuje za „nefér jí vyčítat, že chce napravit, co nezpůsobila“. Říká, že o spoustu trhů, výrobních kapacit, kapitálu i o kurz koruny Česko přišlo v devadesátých letech. „Veřejná správa přerostla v nevídaný moloch. Teče z ní jako z necek - korupcí i legálně. Na to, že má levice ve sněmovně většinu, toho však zatím dosáhla málo. Že sociální demokracii nesvědčí pouta od partnerů zprava -koaliční ani opoziční - už tuší i její nejbystřejší mozky. Na rozchod jim však zatím schází kuráž,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče