Josef Novák oblékl libyjského vůdce

29. března 2010, 14:05 - Petr Bayer
29. března 2010, 14:05

Černý kontinent nosí na sobě visačky českých podnikatelů. Jestliže Tomáš Baťa Afričany obul, Josef Novák je zase oblékl. A to je v nejteplejším světadíle, kde je nejlepší na sobě nemít vůbec nic, kumšt.

Foto: Jakub Hněvkovský

Jeho firma Veba válcuje zahraniční konkurenci lesklým brokátem, na němž hodovala i anglická královna.

Broumovská Veba je ostrovem prosperity v jinak rozpadajícím se textilním průmyslu. Po celém světě je proslavená takzvaným africkým brokátem, který, jak už je z jeho názvu patrno, míří především na černý kontinent. Desítky let zásobuje lesklými módními kaftany, agbádami, dámskými šaty i košilemi klientelu od Mauretánie přes Mali, Senegal, Pobřeží slonoviny, Burkinu Faso, Ghanu, Togo, Benin, Niger, Nigérii, Čad, Kamerun, Středoafrickou republiku až po Kongo. Přestože jde o relativně drahý materiál, jehož nákup si může dovolit pouze lépe situovaná menšina africké populace, exportované objemy neustále rostou a dosahují stamilionů korun.

V konkurenci dalších čtyř evropských výrobců z Německa, Švýcarska a Rakouska patří Novákově firmě čtvrtina tohoto trhu. Ani s tím se ovšem nemůže spokojit a již expanduje s ozdobným brokátem na šití oděvů i do centrální části tohoto tajemného světadílu. Zatímco doma je váženým podnikatelem, o pár tisíc kilometrů jižněji mu rozpustilí domorodí výrostci, rozumějte obchodníci, s neodolatelným šarmem tykají. „Vítají otevřenost, přátelský přístup a čas nekonečně si povídat a opakovat stokrát řečené. Kdo to nepochopí, většinou neuspěje. Afrika je prostě vášeň,“ rozplývá se Josef Novák, předseda představenstva, generální ředitel a spolumajitel broumovské textilky.

Také on působí otevřeně a přímě, ale též věcně. Když se rozmluví, používá někdy zbytečně moc cizích slov, což může být dáno častým jednáním se zahraničními zákazníky. Na rozdíl od afrických partnerů je dochvilný.

Osudová přitažlivost

Novák a Veba jsou si patrně souzeni. Po vystudování zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze ho hlavní město neuchvátilo. Rozhodl se vrátit do rodného městečka v horách na česko-polském pomezí. „Volba firmy Veba byla logickým rozhodnutím kam nastoupit, neboť se jednalo a jedná o daleko nejdominantnější firmu v regionu s výraznou exportní orientací,“ nenechává nikoho na pochybách o nastoupené cestě k úspěchu.

JOSEF NOVÁK
Datum narození: 28. 11. 1954 Bydliště: Broumov Roční obrat společnosti: dvě miliardy korun

K tomu mu napomohla i situace v pohraničí, které bylo po vyhnání Němců „dosídleno“ z vnitrozemí novou generací. Ta však v 70. a 80. letech odcházela na odpočinek. „Ve Vebě byly příznivé podmínky a prostor pro odborný rozvoj a kariérní postup mladých lidí s odpovídajícím vzděláním, ambicemi a ochotou převzít zodpovědnost,“ vzpomíná. V této hektické době se také stihl oženit s učitelkou češtiny a dějepisu Stanislavou a v roce 1980 přivést na svět dceru Terezu a o čtyři roky později syna Viktora. Doma není jeho práce často hlavním tématem, kolem níž se točí rodinné hovory. „Stav a vývoj školství jsou vděčné téma domácích diskusí,“ připouští vliv manželky.

Za pochodu však musel jako ekonom dohonit znalosti výrobních procesů a textilní techniky. „V 29 letech jsem byl jmenován do exponované funkce výrobně-obchodního náměstka a měl jsem v úseku přes tři tisíce pracovníků,“ vzpomíná na strmý vzestup. Už tehdy přitom razil zásadu, že pro firmu i lidi je prospěšné požadovat „divné věci“, které se nikdy nedělaly a pravděpodobně ani dělat nejdou. „Často se ukázalo, že to nejenom jde, ale že to přináší cenná řešení, impulzy pro zvyšování konkurenceschopnosti a pružnosti firmy i lidí v ní,“ poučil se.

Podle spolupracovníků z něj vyzařují charisma a profesionalita, které doslova vybízejí ho následovat na jeho vytyčené cestě. „Umí si jít za svým, je houževnatý, zásadový, ale i korektní a diplomatický,“ charakterizuje Nováka jeho dlouholetá asistentka Monika Mrštinová. „Je přísný a nic neodpustí, ale má i porozumění pro osobní problémy,“ dodává po chvilce přemýšlení.

Kolos dostal dietu

Nalinkovaná kariéra řídicího pracovníka však přinesla neočekávaný zvrat, když se po sametové revoluci naskytla šance podnik i vlastnit. Novák se dostal ke kormidlu kolosu se 150letou historií, který po druhé světové válce integroval konfiskované a znárodněné textilní továrny na Broumovsku. Navázal tak na zakladatele textilní tradice v broumovském výběžku, jimiž byli Benedikt Schroll, Vilém Pelly a Heřman Pollack. „Hlavním zadáním současného managementu bylo přetvořit podnikatelsky nesamostatný a nerozvinutý výrobní kolos s neefektivní strukturou devíti výrobních závodů v moderní, výkonnou a konkurenceschopnou firmu, a to v krátkém a všestranně obtížném období jedné dekády 1993 až 2002,“ říká.

Výroba se postupně koncentrovala do dvou hlavních areálů v Broumově a Polici nad Metují. Skončila výrobní závislost na generálním ředitelství Bavlnářského průmyslu i vývozní direkce Centrotexu a podnik se musel vypořádat se zcela odlišnými podmínkami. „V postsocialistických zemích Evropy to byl úkol mimořádný, mnohdy za hranicí možného, a je bohužel většina případů, kdy zůstal nesplněn,“ říká.

Veba se však pod jeho vedením stala jednou z těch firem, které se úspěšně popraly o místo na slunci nových časů, což je v textilním průmyslu věc téměř nevídaná. „Mimořádně důležité bylo dát dohromady nejprve vrcholový řídicí tým a poté co nejrychleji stabilizovat i střední řídicí úroveň,“ vzpomíná. Kromě efektivního vnitřního systému organizace dal též prostor inovátorům a zlepšovatelům.

Za dvacet let se snížil počet zaměstnanců z 3150 na současných 1240 při vzestupu tržeb na více než dvojnásobek. Taková expanze byla podmíněna masivními investicemi do nejmodernějších textilních technologií. „Za dvacet let Veba investovala neuvěřitelné dvě miliardy korun včetně investic do ekologie, pracovního prostředí a bezpečnosti práce. Z toho přes 600 milionů korun v posledních třech letech,“ vyčísluje Novák. Jestliže zisk v roce 2007 činil necelých 26 milionů korun, loni již překročil 110 milionů korun. Tržby se přibližně zdvojnásobily na hranici dvou miliard korun.

Novák má nyní šanci prostřednictvím firmy Incot navýšit svůj podíl v textilce. Na prodej je totiž zhruba poloviční podíl ve Vebě. Ten drží společnost Pyrr, která je od roku 2000 v konkurzu. Incot, jež vlastní rovným dílem šest manažerů včetně Nováka, má nyní přes 36 procent akcií. „Veřejné soutěže se zúčastníme,“ říká Novák. Lze však očekávat značný zájem o vysoce ziskovou firmu, zejména ze zahraničí. Hodnota nabízeného podílu se pohybuje ve stovkách milionů korun.

V teniskách i bačkorách

Čerstvé myšlenky dodává Novákovi čerstvý vzduch z Broumovského mezihoří, které je přechodem mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Jeho blahodárný účinek ještě umocňuje aktivním pohybem. „Každodenní relaxací je ranní jogging a procházky se psem Brunem. Protože je mu už dvanáct let pryč, ubývá běhu a přibývá procházek v přírodě,“ vypráví o svých zálibách. O víkendech absolvuje tenisové mače, i když přiznává, že stále častěji jde o čtyřhru.

Pokud chce být sám, zahloubá se do knih, ať již románu či poezie. „Rád bych utíkal k literatuře, ale času je málo, proto rád listuji již známými autory a vychutnávám si to, na co mám právě náladu,“ přibližuje. Čte Kunderu, Halíka, Čapka, Clarka, nejraději v houpacím křesle u krbu se sklenkou vína. Protipólem je záliba v řízení silných vozů. „Je to určitá kompenzace, kus samoty a soustředění,“ odkrývá své nitro. V práci krotí Audi A8, doma má vlastní Nissan Murano.

Kdo by si myslel, že se po všech změnách vše rozeběhlo jako po drátkách, mýlil by se. „Veba a její pracovníci prožili těžké a dramatické období, jejichž překonání vyžadovalo vysokou odolnost, mimořádné pracovní nasazení, víru v pozitivní východiska a silnou loajalitu k vlastní firmě,“ líčí Novák. Šlo o restituce několika částí podniku a nutnost vstřebat tuto změnu do vnitřních kooperací. V letech 1993 a 1994 firmě zasadila těžkou ránu prodejní krize na důležitých západoafrických trzích, vyplývající z padesátiprocentní devalvace společné místní měny CFA. „Dovoz evropského zboží se tehdy prakticky zastavil a zákazníci se začali obracet k levným čínským substitucím afrického brokátu,“ shrnuje. Časté cesty do Afriky se někdy proměnily v peklo, jindy zase v ráj na zemi. „Moje zážitky z Afriky zahrnují jak uvěznění na dakarském letišti v Senegalu v roce 1989 a noc na samotce bez kontaktu s vnějším světem s následným nuceným odletem pod eskortou až k letadlu, tak i obchodní jednání v přepychových domech podobným palácům,“ líčí propastné rozdíly tamějších zvyklostí.

Když tato krize opadla, přišly zase povodně, které způsobily škody v desítkách milionů korun. Následně zkolaboval Centrotex, přes nějž Veba exportovala většinu svého zboží. „To byl negativní signál i pro tuzemské banky, jejichž nedůvěra v perspektivu Veby zpomalila modernizaci firmy,“ stěžuje si Novák.

Číny se nebojíme, spíše Němců

Nástup nového milénia přinesl nevýhodnou asymetrickou liberalizaci mezinárodního trhu s textilem a nástup asijské konkurence. „Od levné konkurence se odlišujeme zejména kvalitou a špičkovými užitnými vlastnostmi svých výrobků, nabídkou koordinovaných programů damaškových souprav, ubrusů a froté zboží pro ložnici, kuchyň i koupelnu, dodavatelskou pružností a schopností řešit individuální potřeby a požadavky zákazníků,“ ujišťuje Novák.

Za opravdové soupeře v bojové linii afrických brokátů považuje pár výrobců z Rakouska a Německa. „S evropskou konkurencí, mezi kterou patří stále více i turečtí výrobci, svádí Veba nelítostný souboj o zvýšení podílu na relevantních trzích,“ bije na poplach. Podnik proto například pro úsporu nákladů přestal sám zpracovávat surovou bavlnu a dováží hotovou přízi z Egypta, Indie i Číny.

Viditelným obratem k lepšímu se stala úspěšná modernizace úpravny na konci 90. let minulého století. „Otevřelo nám to možnost jako první textilce v širším regionu střední Evropy upravovat naše damašky do superšíře téměř tří metrů a vyrábět z nich ložní soupravy na široké postele či dvojpostele, jaké se používají ve většině zemí západní Evropy, ale i ve Spojených státech a v Kanadě,“ tvrdí. Severoamerický trh se záhy stal pro Vebu velmi dynamickým s objemem vývozu přes 200 milionů korun v letech 2000 a 2001. „I když pak následně dlouhodobé oslabování dolaru způsobilo snížení potenciálu těchto trhů pro zboží z Evropy, rozvoj a expanzi Veby to již nezastavilo.“

Druhým klíčovým okamžikem bylo v roce 2004 zdokonalení finálních úprav afrických brokátů a rychlý nástup na západoafrické trhy. „Africký brokát je fenomén, který dodává zámožným Afričanům odpovídající společenský status a respekt. Milují jej jak muži, tak ženy,“ pochvaluje si. Tento lesklý materiál nyní přesahuje 80 procent tržeb Veby a skýtá perspektivu i do budoucna. Míří i za africkými imigranty do Londýna a dalších míst.

Pro královnu Alžbětu i Kaddáfího

Někdy však britské celebrity míří za brokátem do Česka, kde například patří do vybavení Pražského hradu. „Královna Alžběta při návštěvě v Česku večeřela u kulatého stolu s damaškovým ubrusem z Veby, který měl v průměru 2,8 metru a neměl žádný šev,“ chlubí se. V damašcích z Veby spala i thajská královská rodina. „Agbády z našeho afrického brokátu nosí i libyjský vůdce Muammar Kaddáfí,“ chlubí se.

Časté cestování ze služebních důvodů do exotických zemí nastartovalo i další Novákovu libůstku, a to poznávání vzdálených krajin. „Byl jsem na Špicberkách či Novém Zélandu,“ vyjmenovává. Právě u protinožců v Napieru prožil každoročně v únoru pořádaný víkend ve stylu art-deco s lidmi v oděvech z 20. let minulého století, se stovkami automobilových veteránů, jazzovými koncerty a nezapomenutelnou atmosférou včetně secesní architektury města, které muselo být po těžkém zemětřesení znovu vybudováno právě v epoše art-deco. Nečekaná dobrodružství však číhají i na mateřském kontinentě, například když si zašel ve Španělsku na vínko. „V lidových hospůdkách baskického hornatého vnitrozemí na hosty hledí z fotografií na stěnách odhodlaní mladíci – členové ETA, kteří si odpykávají své tresty ve vězení,“ líčí. K cestování je však nutná i jazyková výbava, která mu však nechybí. „Domluvím se anglicky a francouzsky dobře, rusky a německy uklopýtaně,“ přiznává sebekriticky.

Vždy se rád vrací do prostorného domu v centru Broumova, kam se přiženil. „Dům jsem před sedmadvaceti lety zrekonstruoval a připravujeme další přestavbu,“ plánuje a dodává, že starost o dům ani zahradu nepatří mezi jeho oblíbené činnosti. Mezi jeho vášně nepatří ani oblékání. „To, co mám nyní na sobě, protože nejsem přehnaně značkově orientován a v pátek míváme den oděvní nekázně, je převahou asijského původu. U obleků jde jednoznačně o kvalitní evropskou výrobu,“ uzavírá Novák.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče