John Pierpont Morgan: Bankéř, který zachraňoval Ameriku

04. března 2011, 05:40 - Robert Šimek
04. března 2011, 05:40

Byl nejvýznamnějším americkým bankéřem před první světovou válkou. Roku 1860 založil v New Yorku banku J. Pierpont Morgan & Co., která postupně pohltila řadu domácích i cizích konkurentů. Jeho rohový dům číslo 23 na Wall Street, který byl rezidencí i sídlem firmy, je proto dodnes pro mnoho Američanů symbolem úspěchu.

Foto: Wikipedia

Když se ve světě obchodu vysloví název JPMorgan Chase & Co., každý ví, že je řeč o světově nejznámější firmě v oboru investičního bankovnictví, finančních transakcí a dalších peněžních služeb, které do značné míry ovlivňují běh hospodářského života ve více než 50 zemích. Její roční výnosy dosahují výše 43 miliard dolarů a její celková aktiva se pohybují na téměř astronomické úrovni jednoho bilionu dolarů.

Značka této významné bankovní společnosti, sídlící v New Yorku, je přitom odvozena od jména jednoho z největších finančníků přelomu 19. a 20. století, bankéře Johna Pierponta Morgana. A protože se Morganovým nástupcům podařilo později ovládnout i Chase Manhattan Bank založenou Rockefellery, je dnes v názvu firmy také slůvko Chase.

Válečné štěstí

John Pierpont Morgan se narodil roku 1837 v Hartfordu ve státě Connecticut jako syn obchodníka a bankéře Junia Spencera Morgana a jeho manželky Juliet Pierpontové. Otec se věnoval převážně obchodu s textilem, který ho roku 1853 přivedl do Londýna. Zde dostal nabídku stát se společníkem v obchodní bance George Peabodyho. V říjnu 1854 se proto celá rodina přestěhovala do Anglie, kde Morgan starší dále budoval obchodní a bankovní impérium.

Mladý John Pierpont, který už předtím absolvoval střední školu v Bostonu, získal možnost studovat na univerzitě v německém Göttingenu. Po jejím absolvování se roku 1857 vrátil zpět do Spojených států a v New Yorku začal pracovat na své budoucí kariéře bankéře. Nastoupil jako úředník ve firmě Duncan, Sherman & Company, už roku 1860 si ale otevřel vlastní banku J. Pierpont Morgan & Company, která úzce spolupracovala s britskou společností vedenou jeho otcem. Banky rodiny Morganů tak představovaly hlavní kanál, kterým proudily britské peníze do amerických podniků.

John Pierpont měl ale také „válečné štěstí“. Brzy se totiž mohl zapojit do velkorysých obchodních transakcí spojených s americkou občanskou válkou, která vypukla roku 1861. Morganově bance se tím podařilo ovládnout řadu průmyslových podniků vítězného Severu i nejednu americkou či zahraniční banku. Podle listu New York Tribune byl přitom rozsah působnosti mladého finančníka tak obrovský, že se v americké ekonomice nacházelo jen pár oblastí, které s ním nebyly spojeny.

S Hillem na koleje

Po otcově smrti roku 1890 převzal Morgan i jeho londýnskou společnost, již dříve přejmenovanou na J. S. Morgan & Co., a roku 1895 pak obě firmy sloučil do nově vzniklé banky J. P. Morgan & Co. se sídlem na newyorské Wall Street. Již o tři roky později se pak významnou měrou podílel na výstavbě důležité železniční trasy, kterou plánoval průkopník amerických železnic a velmi schopný inženýr James Hill, který ovšem neměl na realizaci projektu potřebné peníze. Morgan rozpoznal jeho schopnosti, a nakonec se postaral o financování celé trati, známé dnes jako Severní pacifická železnice (Northern Pacific Railway). O jejím strategickém významu svědčí skutečnost, že šlo o dopravní tepnu spojující New York s Chicagem; protínala Středozápad a končila až na západním pobřeží. Pro Morgana to však nebyl snadný podnik, o stavbu totiž usilovali i takoví zdatní finančníci, jakými byli Solomon Loeb nebo William Rockefeller.

Také paniku, která vypukla roku 1904 kolem akcií železničních společností, překonal Morgan jako zkušený profesionál. Zachoval chladnou hlavu a než krize stačila dosáhnout vrcholu, úspěšně zkonsolidoval všechny bankrotující společnosti do šesti velkých korporací s celkovým akciovým kapitálem v hodnotě 10 miliard dolarů. Veškeré investice tím zachránil a svou nadvládu nad železniční dopravou ještě posílil.

JPMorgan a finanční krize

Z nedávné celosvětové finanční krize vyšla banka JPMorgan nebývale úspěšně. Zatímco její rivalové hledali cesty, jak v rozbouřené době unikat do Asie a Latinské Ameriky, nebo kvůli ztrátám čerpali vládní pomoc, JPMorgan začala ovládat domácí trh. Roku 2008 převzala dvě krachující banky Bear Stearns a Washington Mutual, které vhodně rozšířily její portfolio. Díky tomu mohla začít konkurovat takovým hráčům, jakými jsou Goldman Sachs nebo Bank of America.

Záchrana se ziskem

Roku 1907 se pak Morganovi podařilo odvrátit i pád amerického bankovnictví. Finančními injekcemi zachránil potápějící se banky a organizace, které dohlížely na finanční záležitosti soukromých trustů. Zastavil panické výběry hotovosti a pomohl i samotné wallstreetské burze, která se také dostala do problémů.

Přes všechny tyto kroky ale nebyl žádným dobrodincem a za vším viděl hlavně vlastní zisk. Dokazuje to záchrana významné makléřské firmy Moore & Schley, která byla pro Morgana zajímavá hlavně tím, že vlastnila 157 tisíc akcií velké uhelné a železářské společnosti Tennessee Coal, Iron & Railroad Company. Ta byla největším konkurentem jeho mamutí ocelářské firmy U. S. Steel Corporation a hrozilo, že pokud potápějící se firma Moore & Schley prodá pod cenou všechny své akcie, vyvolá tím nejen další bankovní krizi, ale ohrozí také celé výrobní odvětví. Bankéř proto přišel s plánem, podle kterého jeho U. S. Steel Corporation převezme zmíněné akcie a uhradí je nikoli hotovými penězi, ale svými cennými papíry. Taková transakce byla ovšem v rozporu s antimonopolními zákony, které prosazoval tehdejší prezident Theodore Roosevelt. Morgan proto do Bílého domu vyslal dva ředitele, kteří prvnímu muži země vysvětlili, jaké finanční problémy celé Americe hrozí.

Roosevelt nakonec tuto fúzi posvětil a Morgan se stal slavným. Nejenže zachránil bankovní systém před řetězovou katastrofou, ale sám udělal vynikající byznys – za 50 milionů dolarů koupil akcie v hodnotě dvacetkrát vyšší.

Cyrano z Wall Street

Morgan svým zásahem zachránil i samotný New York, který už kvůli krizi neměl ani na výplaty učitelů a dalších městských zaměstnanců. V jeho knihovně se sešli nejvyšší představitelé newyorské radnice i další lidé ze státní správy. Z Morganova popudu byl následně založen záchranný fond, složený ze syndikátu bank. Ty odkoupily šest procent cenných papírů města za 30 milionů dolarů, a pomohly tak New Yorku z nejhoršího. Drama skončilo a palcové titulky novin hlásaly, že Morgan celou situaci vyřešil. The Wall Street Journal dokonce uvedl, že v historii Wall Street nebylo nic významnějšího a dramatičtějšího, než konference předních wallstreetských finančníků, která trvala den a noc v Morganově knihovně.

Jednání s Morganem ovšem nebyla nikdy snadná. Mezi obchodními partnery byl známý jako člověk, který dokázal lidi ovlivnit už svou pouhou přítomností. Velmi tomu napomáhal jeho charizmatický vzhled. Finančník byl vysoký, mohutný, s pronikavým pohledem. Jediné, co trochu kazilo dojem, byl jeho rudý nos plný bulek. Morgan se proto nerad nechával fotografovat a pokud už k tomu svolil, musel mu fotograf zaručit, že mu obličej vyretušuje tak, aby vypadal normálně.

John Pierpont Morgan (1837–1913)

Narodil se 17. dubna 1837 v Hartfordu v Connecticutu v rodině bankéře Junia Spencera Morgana. Studoval v Bostonu a poté nastoupil na univerzitu v Göttingenu. Po absolvování se vrátil zpět do vlasti a roku 1860 si v New Yorku otevřel vlastní banku J. Pierpont Morgan & Company. Po otcově smrti převzal roku 1890 i jeho společnost a o pět let později obě firmy sloučil do nové banky J. P. Morgan & Co.

Zbohatl na válečných transakcích i stavbě železnic. Roku 1904 zažehnal krizi kolem železničních akcií a roku 1907 odvrátil pád amerického bankovnictví. Pomohl oddlužit New York a podílel se i na stavbě Titaniku. S manželkou Frances Louise Tracyovou měl celkem čtyři děti – syna a tři dcery. Zemřel 31. března 1913 v Římě.

Podvod s Titanikem?

Ve světě financí neměl ve své době konkurenci. Peníze přitom dokázal nejen vydělat, ale také utratit. Žádný z velkých amerických sběratelů umění toho na přelomu 19. a 20. století nenasbíral tolik jako právě on. V době, kdy bylo v Evropě leccos na prodej, shromažďoval sám nebo prostřednictvím své knihovnice Belle da Costy Greenové vše, co mu přišlo pod ruku, od starých šperků, mincí, soch a obrazů až po vzácné tisky, rukopisy a mapy.

Jeho další velkou zálibou byly lodě. Není proto divu, že se počátkem 20. století stal prostřednictvím vlastní společnosti International Mercantile Marine Company majitelem anglického rejdařství White Star Line. To provozovalo síť lodních linek mezi Evropou a Spojenými státy a roku 1909 začalo stavět i nejslavnější zaoceánský parník všech dob – Titanic. Morgan si na jeho palubě nechal zbudovat vlastní soukromou kajutu s oddělenou promenádou po palubě. Původně se měl účastnit první plavby, své rozhodnutí ovšem později změnil. Oficiálním důvodem byla nemoc, několik svědků ho ale v den vyplutí údajně vidělo zcela zdravého.

Před cestou navíc varoval i několik známých, objevují se proto teorie, podle kterých dopředu věděl o možných problémech, které nakonec 15. dubna 1912 vyústily v katastrofu. Někteří historici dokonce tvrdí, že šlo o pojistný podvod. Z Liverpoolu prý ve skutečnosti vyplula loď Olympic, která byla na Titanic nedlouho předtím „přelakována“. Tento takřka identický parník měl už ovšem za sebou jednu nehodu a jeho potopení bylo pro společnost White Star Line žádoucí. Mělo se tak ovšem stát na jiném místě a bez lidských obětí.

Nesmrtelný Morgan

V polovině února 1913 se Morgan vydal na cestu do Afriky. Měl namířeno do Egypta, kvůli nevolnosti ale musel plány změnit a zastavil se nejdřív v Římě. Ubytoval se v tamním Grand Hotelu, kde ho 31. března zastihla smrt ve spánku. Zanechal po sobě 68,3 milionu dolarů a zbytek majetku tvořily cenné papíry v dlouhé řadě korporací, včetně National Bank of Commerce.

Po Morganově smrti se do čela rodinné banky dostal jeho syn John, který ji vedl až do své smrti roku 1943. Za první světové války se firma stala významným věřitelem americké vlády i vlád spojeneckých zemí. Svůj kapitál zvýšila až na půl miliardy dolarů a později se výhodnými transakcemi spojila se zmíněnou Chase Manhattan Bank. Na původní bankovní dům přitom v současnosti navazují i další firmy. Kromě JPMorgan Chase & Co. jsou to například Morgan Stanley nebo londýnská investiční banka Morgan Grenfell.

Jméno Morgan má tedy stále ve světě financí dobrý zvuk a návštěvníci New Yorku mohou dodnes obdivovat i bankéřův dům číslo 23 na Wall Street, který byl mimochodem první elektrifikovanou budovou ve městě.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče