Johan Brand: Nejsme banda zločinných vědců, lidé mají málo informací

17. července 2012, 09:41 - Jan Žižka
17. července 2012, 09:41

Velká šance pro evropskou energetiku, nebo pochybný způsob těžby uhlí? Metoda podzemního zplynování uhlí (UCG – Underground Coal Gasification) zatím dostává obě nálepky. Jihoafrický expert Johan Brand, který je technickým ředitelem australské společnosti Wildhorse Energy, se pochopitelně hlásí k té první. Firma Wildhorse chce zkoumat možnosti zplynování uhlí i v Česku, ale zatím tady naráží na odpor a má potíže se získáním povolení k průzkumu.

* E15: Mezi informacemi o historii podzemního zplynování uhlí jsem narazil také na zmínku o novinovém článku, který napsal Vladimir Iljič Lenin před téměř sto lety. Lenin tvrdil, že tato metoda může osvobodit horníky od nebezpečné práce v dolech. Souhlasíte?

Určitě. Já sám jsem se jako důlní inženýr deset let věnoval konvenční těžbě uhlí v Jižní Africe. Pak jsem se stal členem týmu, který zkoumal, jak dosáhnout bezpečnější těžby. A přišli jsme právě na metodu UCG, kterou už mnozí v minulosti zkoušeli – například v Americe, Británii, Španělsku a v poslední době v Austrálii. Přesvědčil jsem vedení společnosti Sasol, pro kterou jsem pracoval, aby se do podzemního zplynování uhlí sama pustila.

Souhlasím, že je to způsob, jak lidem místo fyzické práce v podzemí nabídnout místa v navazujících provozech – při vrtání, čištění plynu, v chemických závodech a podobně.

* E15: Vaše společnost Wildhorse Energy teď chce uplatnit metodu UCG v Evropě. Ale tady mají podporu spíše obnovitelné zdroje, proti zplynování uhlí vystupují ekologičtí aktivisté. Máte vůbec šanci?

Podle mého názoru není pochyb, že podzemní zplynování je nejbezpečnější, nejekonomičtější a nejekologičtější způsob využití uhlí na světě. Odpadají veškerá nebezpečí, která jsou spojena s tím, že máte pod zemí lidi. Už nehrozí žádné výbuchy, nezůstává vám žádný odpad, těžba nezpůsobuje hluk. Lidé v okolí ani nemusí vědět, že se nedaleko těží uhlí.

* E15: Ekologičtí aktivisté tomu tedy nerozumějí? Pokud vím, protesty se netýkají jenom České republiky.

Všechny technologie dnes procházejí obrovským testem. Testují je ekologičtí aktivisté, ale testujeme je také my sami. Nejsme žádná banda zločinných vědců, kteří chtějí dělat něco nezákonného. Jsme přesvědčeni, že přicházíme s netradiční metodou, která je čistší a lepší než konvenční těžba. Musíme to ale prokázat – navíc v podmínkách velmi přísné environmentální legislativy, která dříve neexistovala. Ale třeba australská společnost Linc už má s UCG dvanáctiletou zkušenost. Lidé zatím neměli dostatek informací, ale jsem přesvědčen, že postupem času je naše argumenty přesvědčí.

* E15: Když hoří uhlí pod zemí, musí to být podezřelé. Nebo ne?

Pro konvenčního těžaře, kterým jsem byl i já, je představa ohně pod zemí opravdu něčím hrozivým. Značnou část své kariéry jsem strávil právě tím, že jsem bránil vzniku ohně pod zemí. Ale při podzemním zplynování nevyužíváme uhlí, které by bylo v malé hloubce pod povrchem. Takové uhlí se už dnes vyskytuje jen velmi vzácně.

Využíváme uhlí, které je pět set metrů až tisíc metrů hluboko a které už ani není z ekonomických důvodů možné těžit žádnou jinou metodou. V tomto prostředí nehrozí, že by se oheň rozšířil, nejsložitější je naopak proces hoření nějakou dobu udržet. My do podzemí vpouštíme pouze čistý kyslík a vodní páru. Výsledkem je přeměna uhlí v plyn.

* E15: Jak je to s rizikem, že se do prostoru, v němž hoří uhlí, následně dostane podzemní voda?

Když jsem se zabýval konvenční těžbou, také jsme se vždy báli zaplavení v podzemí. Ale v případě UCG pod zemí žádné lidi nemáte. A pokud se tam dostane voda, pouze se v tom horkém prostředí zvyšuje efekt vodní páry, kterou tam vháníme. Jde o chemický proces, při němž se uhlovodíky mění z pevného skupenství do plynového. Každý kubický metr uhlí představuje dvaapůl tisíce kubických metrů plynu, takže jde o velmi efektivní těžbu. A celý proces je efektivní i proto, že když se plyn dostane na povrch, už nemíří do zásobníku, na loď, náklaďák, do mezinárodního plynovodu, ale třeba přímo k plynové turbíně kombinovaného cyklu, která vyrábí elektřinu s vysokou účinností.

* E15: Říkáte, že k těžbě využíváte jen kyslík a vodní páru. Četl jsem ale, že za určitých okolností je i v případě UCG nutné přistoupit k takzvanému frackování – tedy hydraulickému štěpení s využitím chemikálií. Můžete to vyloučit?

Frackování rozhodně vůbec nepoužíváme. Vím, že v Sovětském svazu kdysi využívali dynamit. Metoda UCG spočívá v tom, že vyvrtáte dva vrty a musíte je nějak spojit. Jedním vrtem se musí dolů dostat kyslík, druhým vrtem se musí dostávat ven takzvaný syntézní plyn – syngas, který je výsledkem přeměny z uhlí.

Dnes ale máme novou technologii typu directional drilling, tedy nevertikálních vrtů, které se v podzemí propojí. Frackování by celý systém narušovalo, v podzemí musí zůstat vše co nejstabilnější. Pouze odtud odvádíme metan a další plyny, které jsou součástí syngasu, ale vše ostatní zůstává tam, kam to umístila matka příroda.

* E15: Zmínil jste Sovětský svaz, kde už se metoda UCG v minulém století využívala do doby, než byly objeveny zásoby zemního plynu…

Ano. Podobné to bylo ve Spojených státech mezi lety 1970 až 1980, Američané měli více než třicet pilotních projektů. Tehdy také vznikla ta metoda directional drilling, kterou dnes využíváme. Dalšímu rozvoji metody UCG zabránil pokles cen zemního plynu v USA. To ale neplatí pro dnešní Evropu. Je velký rozdíl v tom, kolik platí za plyn Američané nebo Australané, a kolik Evropané.

* E15: Nemůže se historie opakovat? I dnes mohou být jiné zdroje energie vyhodnoceny jako ekonomicky či jinak výhodnější.

Je to možné, ale v příštích deseti letech něco takového neočekávám. Těžba břidlicového plynu vyžaduje použití chemikálií, což v případě UCG neplatí. A na rozdíl od Spojených států nebo Kanady se v Evropě ani po desetiletém průzkumu žádné rozsáhlejší zásoby břidlicového plynu nenašly. Dokonce i Polsko v tomto směru omezilo své plány.


Čtěte také:

Ministr Chalupa průzkumné vrty na Karvinsku zamítl

Australané v Maďarsku investují miliardy do zplynování uhlí

Zplyňování uhlí? Technologie budoucnosti, tvrdí vědci


Díky metodě podzemního zplynování uhlí jsme schopni produkovat plyn za poloviční až třetinové náklady proti cenám zemního plynu z Ruska. Nepředpokládám, že by se ceny zemního plynu v dohledné době snížily na třetinu. Ale i kdyby se tak stalo, stále bychom mohli konkurovat.

* E15: Nemyslíte, že možnosti využití metody UCG v tak hustě osídlené zemi jako Česko jsou přece jen dost omezené?

Díky technologii UCG můžete využít vlastní, české surovinové bohatství. A nemusíte přitom těžit uhlí tradiční metodou. Lidé nechtějí, aby se otvíraly nové doly, ale v našem případě jde o pouhé dva vrty na území dvou až tří hektarů. Těžba pod zemí ani není vidět, na jednom místě je možné těžit až pětadvacet či třicet let. A přitom nevzniká žádný prach, polétavý popílek.

* E15: Jak by mohl být syngas v Česku využíván? Máte už nějaké představy?

V Maďarsku naše společnost začala využívat syngas pro výrobu elektřiny. Ze syntézního plynu je ale také možné vyrábět hnojiva, amoniak, benzin, naftu, chemikálie. Syngas je základní surovinou pro mnoho chemických závodů na světě. Ale klíčovou výhodou pro Evropu, která dováží zemní plyn z Ruska, je podle mne právě to, že máte alternativu s mnohem nižšími náklady.


Johan Brand (42)

Je mezinárodně uznávaným odborníkem na metodu podzemního zplynování uhlí. Vystudoval strojní inženýrství na jihoafrické University of Pretoria, titul MBA získal na Northwest University. Třináct let pracoval pro jihoafrickou společnost Sasol. Od roku 2010 je technickým ředitelem australské společnosti Wildhorse Energy. Nyní žije v Maďarsku, kde má na starosti první evropský projekt využití zplynovaného uhlí pro výrobu elektřiny. Velký zájem Maďarska – na rozdíl od Česka – o tento způsob těžby si vysvětluje mimo jiné tragickými následky, které tam v minulosti způsobilo omezení dodávek ruského plynu. V Maďarsku žije i s manželkou, dcerou a dvěma syny.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče