Jistě, pane magistře!

17. března 2008, 00:00 - Eva Marzini
17. března 2008, 00:00

POUŽÍVÁNÍ AKADEMICKÝCH TITULŮ - Mnoho lidí v Česku si potrpí na oslovení akademickým titulem a se samozřejmostí jej uvádějí na vizitkách. V řadě zemí západní Evropy to zvykem není. V některých státech si takto navíc můžete „pohoršit“ kvalifikaci.

Jsou země, kde mistr znamená magistr a strojník je inženýr. Kdo to neví a nahlíží na tituly zvyklostmi ustálenými v české kotlině, zdá se mu, že jde o profese nanejvýš prestižní. Ovšem podle některých zvyklostí cizích zemí to tak není a z českého akademika může být rázem maturant. S trochou průpravy ale orientace složitá není.

Kde titul znamená méně

V jednotlivých státech se při používání titulů udržují různé zvyklosti. Například v anglicky mluvících zemích studenti oslovují své lektory při osobním jednání či elektronické komunikaci zpravidla křestními jmény. „V zemích západní Evropy se tituly začíná oslovovat od hodnosti profesor a docent. Kdo je jen doktor, se nedovíte,“ míní Jan Klepal z Českého vysokého učení technického v Praze.

Podobně je tomu v obchodním styku. V některých zemích není obvyklé tituly uvádět ani na vizitkách. „V případě, že titul na vizitce je, bývá za ním často ještě v závorce uveden název univerzity, kde byl získán,“ líčí zkušenosti vedoucí marketingového oddělení Brno International Byznys School Ludvík Kohut.

„Náš inženýr (engineer) je v anglosaských zemích strojník, mechanik, technik. I v německy mluvících zemích jsou za inženýry považováni absolventi středních technických škol s maturitou. Absolventi vysokých technických škol používají Dipl. Ing. a vysokých škol ekonomického (obchodního) směru se označují jako Dipl. Kaufmann. I když to není zcela přesné, naši absolventi Vysoké školy ekonomické či jiných vysokých škol ekonomických směrů mohou používat titulu Dipl. Ing. Jinak je tomu v Itálií, kde je vhodné používat všechny tituly – čím více, tím lépe. Podobně i v některých arabských zemích a v některých zemích Latinské Ameriky, kde jsou hodnosti vítány,“ přibližuje Soňa Gullová z katedry mezinárodních vztahů pražské Vysoké školy ekonomické.

V Česku je pestrá nabídka

I tuzemský vzdělávací systém chrlí pestrou paletu titulů, ve kterých je na první pohled těžké zorientovat se. Vysoké školy v České republice udílejí víc než čtyřicet různých titulů, které se dělí na tří základní úrovně.

První je akademický titul (bakalář – Bc., magistr – Mgr., inženýr – Ing. a doktor – JUDr., MUDr., PeadDr. a další končící na Dr.). Druhou skupinu tvoří vědecké (doktor věd – Ph. D., Th. D., DrSc; kandidát věd CSc. a akademik) a třetí vědeckoedagogické (docent a profesor). V uplynulých patnácti letech byly některé vědecké hodnosti zrušeny a nahrazeny novými. Například zkratka doktora věd Ph.D. nahradila kandidáta věd CSc.

Před paletou akademických hodností stojí jediný neakademický titul – diplomovaný specialista (DiS.). Udělují jej některé vyšší odborné školy a většina vysokých škol po absolvování distančního specializačního studia v rámci celoživotního vzdělávání.

Mistři řízení podniku

Nabídku vzdělávání v 90. letech obohatily anglosaské akademické hodnosti. Za českými jmény se nejprve objevil manažerský titul MBA, posléze podobný – MSc. A také zkratky obchodně-právních oborů, jako LLM či o úroveň nižší tituly BBA či BBS z obchodních oborů. V českém jazyce se britské akademické tituly zatím neustálily a pro řadu lidí jsou stále velkou neznámou. Vedle samotných absolventů lidé mnohdy nevědí, jak se jejich nositelé oslovují, ani co zkratky znamenají.

Nejznámějším a zároveň nejspornějším anglosaským titulem je MBA. „Magistr je anglicky master a znamená vyšší stupeň vysokoškolského studia. Druhá část názvu vyjadřuje obor studia, v našem případě lze Business Administration volně přeložit jako podnikové hospodářství a management,“ přibližuje předseda české asociace MBA škol Milan Malý.

Titul v tuzemsku udílí osm vysokých škol, které se v asociaci sdružují. Nejčastěji je to na soukromé vzdělávací instituci Brno International Business School. „V roce 2007 u nás absolvovalo téměř 500 studentů. Titul MBA je určen především vrcholovým manažerům a podnikatelům, kteří si studiem rozšíří praktický pohled na strategické řízení firem,“ přibližuje Kohut. Prosazovat se začínají také britské doktorské programy, jako například DBA – Doctorate in Business Adminsitration.

Drahý přepych

Program je veřejností a samotnými studenty často považován za srovnatelný s postgraduálním studiem na vysokých školách. Ale zákon MBA neuznává, staví jej na úroveň celoživotního vzdělávání. „Titul MBA získaný na některé vzdělávací instituci v Česku, ať již jde o českou školu nebo pobočku zahraniční univerzity, nemůže být nostrifikován. Tedy uznán jako ekvivalentní vysokoškolskému titulu, udělovanému příslušnou fakultou české vysoké školy. Výjimkou může být pouze prezenční (denní) studium MBA na vysoké škole v zahraničí. V tom případě se zjišťuje, zda obsah předmětů, délka studia, kvalita školy a další kvalitativní atributy odpovídají studiu na tuzemské fakultě potřebnému k získání titulu, v tomto případě inženýra ekonomie,“ uvádí Malý.

Absolventi se proto nemohou ucházet o pozice ve státem jakkoliv řízených organizací. „V těchto případech nastávají problémy při uznávání kvalifikačních předpokladů. U soukromých firem, zejména zahraničních či se zahraniční účastí, tyto problémy obvykle nejsou. Záporem těchto programů, s ohledem na jejich charakter, je vysoká cena za studium ve srovnání se standardními programy,“ upozorňuje prorektor pro studium Ivo Straka z Vysoké školy ekonomie a managementu.

Školné se v průměru pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti tisíci korun za semestr, v zahraničí může přesáhnout i sto tisíc. Například v Brno International Business School si zájemce o titul MBA musí připravit na studium bezmála 330 tisíc korun. Pokud chcete titul DBA, zaplatíte přes 380 tisíc.

Já jsem BBA, kdo je víc

Vyplácí se vysoká investice do studia v anglosaských studijních programech? „Ještě donedávna měli absolventi MBA na trhu práce značnou váhu. To bylo tak před třemi lety, kdy titul mělo jen málo lidí. Posléze ale firmy začaly svým nejlepším manažerům program z poloviny hradit a poptávku si uspokojily samy,“ líčí Michaela Sysrová, produktová manažerka personální společnosti Trenkwalder.

Personalisté dnes mezi nositelem titulu Business Master a inženýrem ekonomie výrazné rozdíly nevidí. Jazýček na vahách se naklání k těm, kteří výuku absolvovali v angličtině, nebo mají praxi. „Ale obecně se dá říci, že investice do studia se vyplácí. Plat manažerů v nadnárodních společnostech se pohybuje od sta tisíc korun,“ doplňuje Sysrová.

Ekvivalent českého akademického titulu bakalář Bc. je britský BBA nebo BBS. Na některých školách se uděluje i jejich obdoba. Například jihomoravská BIBS poskytuje bakalářské programy BA (Hons) v ekonomice a managementu nebo právu a ekonomice.

„Ze zkušeností mohu říci, že titul český bakalář je manažery nadnárodních firem podceněn. Ti se domnívají, že úroveň toho vzdělání v tuzemsku je obdobou středoškolského vzdělání v zahraničí,“ přibližuje Michaela Sysrová. Ani titul DiS. si u zaměstnavatelů nevydobyl zvláštní postavení.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče