Jirkovští obchodníci bojují o přežití

12. března 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
12. března 2007, 00:00

ŽIVNOSTNÍCI VERZUS HYPERMARKET Podnikat v centru severočeského Jirkova je stále obtížnější. Místní obchodníky netrápí jen hypermarket Tesco v těsné blízkosti středu města, ale i špatná dostupnost obchodů v pěší zóně, která zeje prázdnotou.

ŽIVNOSTNÍCI VERZUS HYPERMARKET Podnikat v centru severočeského Jirkova je stále obtížnější. Místní obchodníky netrápí jen hypermarket Tesco v těsné blízkosti středu města, ale i špatná dostupnost obchodů v pěší zóně, která zeje prázdnotou.

Příklad Jirkova, který se nachází v těsné blízkosti Chomutova, se na první pohled jeví jako vzorový konflikt menších podnikatelů a velkého hypermarketu.

Tak jednoduché to ale není, protože v tomto městě jde o víc.

Výstavba Tesca vyvolala hodně zlé krve. Hypermarket totiž vyrostl na místě bývalého jirkovského pivovaru, jehož rekonstrukce se plánovala dlouhá léta. „Minulé vedení radnice ale podlehlo tlaku velkého řetězce a povolilo výstavbu další nevzhledné krabice připomínající kravín,“ říká jeden z místních podnikatelů, pekař Otakar Svoboda. Otevření obchodu bylo poslední kapkou pro řadu živnostníků, kteří pak museli zavřít provozovny. Jiní o tom reálně uvažují.

CHYBĚJÍ ZÁKAZNÍCI Střed města se totiž proměnil v mrtvou zónu. Zákazníci tam ztratili důvod chodit a obchodníci bojují o záchranu. K vidění je sotva pár lidí, kteří spěchají do spořitelny nebo nemohou být bez pečiva z místní pekárny. „Tržby mi klesly skoro o polovinu. Abych přežil, potřebuji denně šest set zákazníků. Teď jich mám sotva čtyři sta,“ stýská si pekař Svoboda. Obdobně jsou na tom i ostatní. Ti, kteří mají krámky v podnájmu, to začali pomalu vzdávat. „Kdybychom tady neměli barák, tak tu už nejsme,“ říká majitelka sklenářství Eva Černá. Provozovatel papírnictví Petr Kouba se domnívá, že hůře už snad být nemůže. Jen za poslední rok skončilo s podnikání kolem deseti živnostníků. „Jsme morálně a psychicky zdecimovaní. Řada z nás investovala do provozoven značné peníze a nyní je nemáme šanci získat zpět,“ pokračuje Svoboda. Samotná společnost Tesco Stores ČR nechce podle vyjádření své mluvčí Jany Matouškové situaci v Jirkově nijak komentovat. BUDOVY ZEJÍ PRÁZDNOTOU Některé budovy v centru Jirkova jsou dodnes prázdné, většina své místo na slunci ale našla. Bohužel jiné, než by většina obyvatel očekávala. Lákavá posezení s dobrou kávou chybějí, zato o herny, stánkaře a diskonty tu nouze není. Naději v částečné oživení pěší zóny vidí Svoboda v neplaceném parkovišti v blízkosti centra a v umožnění alespoň částečného průjezdu centrem. „Když se dalo na náměstí parkovat, měl jsem na směně dvě prodavačky, které nevěděly, kam dřív skočit. Pokud se situace nezmění, budu muset naopak jednoho až dva zaměstnance propustit,“ poznamenává Svoboda. Sám věří v pomoc nového vedení jirkovské radnice. To podle starosty Radka Štejnara o problémech podnikatelů ví a chce jim pomoci. „Už brzy by se mělo u pěší zóny vybudovat nové parkoviště s parkovacími automaty, kde se pokusíme nastavit nižší cenu parkovného například za první hodinu,“ říká Štejnar. Úplný průjezd náměstím ale podle jeho slov není možný, ze stavebního hlediska by to náměstí neuneslo. KOŘENY JSOU V MINULOSTI Starosta vidí kořeny dnešních problémů jirkovských podnikatelů v pár desítek let vzdálené minulosti. V 70. letech minulého století začala v tomto městě výstavba sídlišť a Jirkov se postupně propojoval s Chomutovem. „Ztratil pozici města, kam lidé jezdí na úřady a podobně. Dnes jezdí na úřady do Chomutova a tam také nakupují,“ vysvětluje Štejnar. Problém prý tedy rozhodně není jen v samotném vybudování hypermarketu Tesca, se kterým ani sám starosta nesouhlasí. Tento horký brambor zdědil po svém předchůdci. Štejnar také připomíná obecný trend ze západní Evropy, kde se středy měst také vylidňují. V blízkosti těchto center jsou ale rozsáhlé parkovací možnosti, v Jirkově nikoliv. „Já jsem bývalého starostu upozorňoval na to, že pokud uzavře centrum pro auta, musí vybudovat parkoviště. Tady žádná parkoviště nejsou,“ pokračuje Svoboda. REBELII ODMÍTAJÍ I když situace jirkovských podnikatelů je stále horší, odmítají přímý střet se zdejší radnicí. A to nejen proto, že řadu problémů současný starosta zdědil a je ochoten diskutovat o způsobech jejich řešení. Podle Svobody se ale řešení nesmí hledat formou dotazníkových akcí, kdy se osloví zejména lidé ze sídlišť, kterým je osud podnikatelů v centru města celkem ukradený. „Dělali jsme určité dotazníkové akce, ve kterých se většina obyvatel Jirkova vyslovila proti zprůjezdnění centra města,“ informuje o jednom takovém průzkumu starosta. „Ty se ale dělaly zejména mezi lidmi ze sídliště, kteří do centra nepřijdou co je rok dlouhý. Ty lidi to nezajímá, ti tady nežijí a nepodnikají,“ kontruje Svoboda. Podle Svobody navíc není problém jen v dopravní dostupnosti centra. „Na pěší zóně chybějí lavičky, chybí tam zeleň, chybí tam něco, co by lidi do centra přitáhlo,“ míní. Starosta slíbil pomoc v budování zeleně či laviček, možnosti města vybudovat tam například restauraci se zahrádkou jsou ale omezené tím, že městu v centru nepatří žádná vhodná stavba. Podle Štejnara také v centru chybí administrativní budova, která by přitáhla lidi. „Máme nové uspořádání, občané si všechno jezdí vyřizovat do Chomutova,“ připouští. Svoboda si myslí, že je nutné hlavně jednat. „Nemůžeme stát proti sobě, to je základ neúspěchu,“ dodává. POMŮŽE OBÁLKA NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ?**

Kauza Jirkov si však zaslouží ještě jeden pohled. A sice na to, jaký je osud historických staveb v Česku. Scénář je totiž alespoň podle řady menších podnikatelů stejný. „Někdo koupí na spekulaci objekt a nechá ho záměrně řadu let chátrat. Obecní nebo městský úřad je vystaven tlaku, co s tím bude dělat. Dostaví se kritika voličů a zejména před volbami nastává čas problém řešit,“ popisuje postup Svoboda.

Následuje vyhledání „správné“ developerské firmy. Zpravidla se změní územní plán, stavba určená ke zbourání nesmí být památkově chráněna. Investor musí získat demoliční výměr, povolení zbourat stavbu, posudek hygienika, hasičů, ochrany přírody. Pak musí dokoupit zbytek potřebných pozemků, vyžádá si odborné studie o dopadu dopravy a hluku na obyvatele. Zjistí stav přípojek energii a vody, odvoz odpadů či možnosti kanalizace. „Toto je období příprav a pokud možno podléhá utajení projektu. Co kdyby občané měli jiný názor,“ pokračuje Svoboda. Následuje den D, kdy se historicky cenná budova začne místo přestavby bourat a občané jsou postaveni před hotovou věc. „Přesně takový byl osud zdejšího pivovaru, který se měl opravit,“ zdůrazňuje jirkovský pekař.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče