Jiří Vorlíček: Lidé se svého nádoru prostě dožijí

14. dubna 2013, 12:19 - Marcela Alföldi Šperkerová, Euro
14. dubna 2013, 12:19

Rakovinou jen letos onemocní až osmdesát tisíc lidí. Každý rok se počet zvedá o několik tisíc nových pacientů. Stejně rychle rostou i výdaje za onkologickou léčbu. „Je na státu, aby řekl, na co má a na co nemá. Celkem se mi líbilo, když loni na podzim vláda řekla, že se bude muset snížit úroveň zdravotní péče, protože na ni nejsou peníze. Ale řekla to jenom jednou. Mně to připadalo fér,“ říká Jiří Vorlíček, ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) a šéf šéf České onkologické společnosti.

Euro: Někteří odborníci říkají, že v českém zdravotnictví není málo peněz, jen se nespotřebovávají úplně efektivně. Kde vy vidíte rezervy?

Stále ještě máme nízkou spoluúčast proti Západu, kde dosahuje 25 procent, u nás zhruba šestnácti. Jde o několik miliard za tzv. laciné diagnózy, což jsou nemoci, které stojí pár stovek. Lidé vydávají spoustu peněz za zelenou lékárnu a za různé potravinové doplňky. Vysloveně chudých lidí, kteří by si léčbu nemohli dovolit, zase tolik není a mohli by mít nějakou záchytnou síť. Takovou změnu si umím představit, ale bohužel není politicky výhodná. Ve stomatologii všichni platí, jen se hvízdá, a nic se neděje. I když nevím, jestli to nebude mít dopad v tom, že část populace nebude mít zuby.

Euro: Proč podle vás lidé tak neradi investují do svého zdraví?

To je o psychologickém nastavení. Změna je na dlouhé lokte. Lidé si neuvědomují, že jejich nejcennějším majetkem jsou oni sami. Málokterý chlap pečuje špatně o své auto. Málokterá rodina špatně pečuje o svůj baráček. Málokterý člověk dobře pečuje o své tělo. A to je potřeba nastavit. Ale pozoruji, že lidé, jimž je kolem 35 let a daří se jim dobře, do péče o své zdraví již pomalu vplouvají. Když získali nějaké postavení a bohatství, mohli by se mít dobře a postupně si uvědomují, že se jim nechce umřít. V MOÚ nabízíme preventivní vyšetřování na onkologické nemoci, které stojí čtyři až pět tisíc korun, a máme na ně půlroční čekací dobu. Postupně se něco v populaci děje. Ale zvlášť starší lidé to takhle nevnímají a asi ani nikdy nebudou.

Euro: Proč se stále zvyšuje počet onkologických pacientů, a tím pádem každoročně na podzim docházejí peníze na jejich léčbu?

Možná, že hlavním důvodem je jinak pozitivní jev – prodlužuje se věk. Lidé se svého zhoubného nádoru prostě dožijí. Zvlášť u některých diagnóz je nárůst markantní. Například rakoviny prostaty se starý pán nepochybně dočká. Nyní se mezi lékaři začíná diskutovat, jestli má v pokročilém věku smysl nádory zjišťovat. Protože tento člověk s velkou pravděpodobností zemře na něco jiného. Obecně se přikláníme k tomu, že právě u rakoviny prostaty nemá moc cenu po ní u starých pánů pátrat. Jen nemocné znepokojíme, něco s nimi stále děláme, kazíme jim sklonek života a oni z léčby příliš neprofitují. Rozhodně proto neuvažujeme o zavedení screeningu na testování prostatického antigenu. V tomto případě se domníváme, že to není dobře. Ale přibývá i všech dalších druhů nádorů. Čím je člověk starší, tím je větší pravděpodobnost, že se objeví hlavní zabijáci, jako je rakovina plic, prsu, tlustého střeva a konečníku.

Druhým důvodem je, že pacienty oproti dřívějšku častěji vyléčíme a častěji jim významně prodloužíme život. To ale stojí peníze. Pacient, který se vyléčí, až tak moc drahý není. Ale toho, jemuž prodlužujeme život, stále opečováváme, léčíme ho. To stojí velké peníze. Jde o pokrok, o prodloužení života a cesta těžko někdy bude jiná. Takže je na státu, aby řekl, na co má a na co nemá. Když neroste hospodářství, je normální, že zdravotnictví nemůže být lepší. To neznamená, že by mi to nevadilo. Vykřikovat ale, že zdravotnictví má být čím dál lepší, a ekonomická situace státu čím dál lepší ani náhodou není, je anachronismus.

Více čtěte v pondělním vydání týdeníku Euro


Čtěte také:

Zázrak za patnáct set: první česká klinika nabízí léčení infuzí vitamínu C

Kampaň za stovky milionů. Pojďte na vyšetření, přemlouvá lidi stát

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče