Jiří Šťastný: Bez dostavby Temelína budeme muset nakupovat v zahraničí

24. července 2013, 09:00 - Tereza Čapková
24. července 2013, 09:00

Česko podle předsedy představenstva Operátora trhu s elektřinou (OTE) Jiřího Šťastného nemá jinou možnost než přistavět nové jaderné bloky v Temelíně. Odůvodňuje to budoucí stabilitou sítě. Stavět by se podle něj naopak neměly blokační transformátory, které mají zabránit přetokům elektřiny z větrných elektráren na hranicích s Německem. Transformátory podle něj naruší evropskou energetickou integraci.

E15.cz: Kolik obchodníků s elektřinou se momentálně pohybuje na českém trhu?

To číslo je pohyblivé, registrovaných je přibližně sto obchodníků.

E15.cz: Je jejich zájem o českou energetickou síť stabilní, nebo kolísá?

Z naší statistiky vychází jednoznačně, že boom nárůstu počtu obchodníků s elektřinou už máme za sebou. Jestli před rokem nebo dvěma lety přibývali po desítkách, tak teď je to do deseti obchodníků ročně.

E15.cz: Čím si ten předchozí nápor vysvětlujete?

Otevírali jsme se trhu a mezinárodní spolupráci a otevírali jsme i náš trh. Obchodníci si ověřili, že řešení market coupling (propojování národních a regionálních trhů – pozn. red.) je pro ně přínosná cesta.

E15.cz: Pokud obchodník dobře neodhadne odběr a destabilizuje síť, jaké mu za to od OTE hrozí sankce?

Obchodník platí za odchylku, kterou v síti způsobí, ale to není pokuta. Účastní se obchodování na organizovaném krátkodobém trhu, a aby na tržiště mohl vstoupit, tak samozřejmě platí poplatky a všechny jeho transakce musejí být finančně zajištěny. Skládá proto u nás jistinu a dokládá bankovní záruky na transakce, které chce realizovat, ale i na to, že by došlo právě k odchylce. Trh se musí udržet vyrovnaný.

E15.cz: Dá se to nějak vyčíslit?

Vyčíslit se to nedá a dopředu se to nedá ani odhadnout. Cena má svou konstrukci, pro kterou vydal metodologii Energetický regulační úřad. Určuje, kolik stojí elektřina, když dojde k odchylkám. Někdy mohu odchylkou soustavě pomoci, a pak mi přinesla efekt, někdy se obchodníci svezou se soustavou a v celém systému je pak elektřina dražší, protože někdo musel objednat regulační elektřinu a zařídit vyrovnání. To je role České přenosové soustavy (ČEPS). Vyčísluje se to vždycky zpětně, za každý den, pro každou hodinu, zúčtovává se jednou za měsíc a po upřesněných datech ještě jednou korekcí z měřících bodů po třech měsících. První měsíční zúčtování pokrývá 95 procent odchylky.

E15.cz: Jaké má Operátor trhu nebo ČEPS nástroje k vyrovnání sítě?

Přebytky energie má povinnost ČEPS někam umístit, to znamená, že je vyveze ven. Nebo má smluvní partnery, kteří mu zajišťují systémové služby a on s nimi, zase za určité náklady, dojedná, že odstaví výrobu elektřiny v některých výrobnách, například přečerpávací elektrárně. Jde zhruba o čtyři desítky smluvních partnerů, kteří jsou schopni rychle dodat nebo rychle zastavit výrobu energie. Jadernou elektrárnu nikdo takhle rychle neodstaví. Ledaže by se stala porucha, to pak nastává opačný případ a ČEPS by musel obstarat rezervní regulační energii. Když by vypadlo 1000 megawatthodin energie, tak to trhem zahoupá během hodiny. Odstavit výrobnu je vždy vícenáklad a ten musí někdo výrobci vykompenzovat. Odstavit výrobnu, která má nárok na podporu, je ještě složitější.

E15.cz: Na český energetický trh a potažmo i energetické sítě vstoupila velká proměnná – obnovitelné zdroje. Energie z fotovoltaiky je velmi kolísavá, zesiluje to riziko blackoutu?

Aby to vyvolalo blackout, tak by muselo dojít k souběhu mnoha vlivů. Jedna z dominantních příčin by byla například náhlá změna spotřeby a spolu s ní by třeba přišel přetok elektřiny vyráběné někde za hranicemi, u nás se nejčastěji mluví o německé větrné elektřině. A pak by musela nastat situace, že by dispečer ČEPS neměl nástroje na odstavení některé ze systémových elektráren.

E15.cz: Co si myslíte o stavbě příčných transformátorů na hranicích s Německem, pomůže to stabilitě české sítě?

Výstavba omezovacích transformátorů je jedna z možných cest, ale nepřispěje k integraci Evropy. V čase, kdy Evropa buduje jeden trh, nemá smysl dělat limity. Není to férové. Cestou by mělo být spíš postavení silného profilu a jeho využití. Možná by to vyšlo i na stejné peníze jako vybudovat omezovač.

E15.cz: Ozývá se kritika, že je systém řízení české energetické sítě zastaralý, jsou v plánu nějaké úpravy?

To, co dožívá a je zastaralé, jsou systémové elektrárny, na kterých je celá energetická soustava závislá. Jejich životnost je prostě na hranici a v dohledné době bude nutné se s tímto stavem vypořádat, což je situace, kterou řeší mnoho zemí v Evropě. Česká soustava, distribuční cesty a přenosové sítě jsou ale perspektivní. Jsou husté a moderně koncipované. Soustava je navíc schopná pojmout velký počet nových výrobců. Co bude do budoucna nutné udělat, je posílit přeshraniční cesty a propojit ještě víc naši soustavu na hraničních profilech s ostatními zeměmi.

Smard grid přijde, ať chceme nebo nechceme

E15.cz: Zmínil jste, že dožívají systémové elektrárny, které využívá ČEPS k regulaci sítě, co bude „vypínat“ poté, když už nebudou?

Jedna z možností je systémové služby nakupovat v jiné zemi. V podobné situaci je Itálie a jiné evropské země. Působí to ale na cenu elektřiny.

E15.cz: A neřešil by to systém smart grid?

Je to jedna z cest k vyrovnanosti chodu soustavy, reguluje spotřebu tím, že ji odloží na jinou dobu. Smart grid přijde, ať chceme nebo nechceme, je to inovace vyššího řádu a vyvolá technologický pokrok. Bouřlivý nebo méně bouřlivý rozvoj smart grid sítě, aby byla ještě více smart, odstartuje ve chvíli, kdy obchodník vygeneruje efekt na tom, že má větší kontrolu své dodávky. U nás je jedním ze zárodků chytré sítě spotřeba domácností, která je řízená takzvaným hromadným dálkovým ovládáním, jde o takzvaný noční a denní proud. To je typická odložená spotřeba, kterou v naší distribuční síti řídí systém HDO. Systém smart umožní mnohem aktivnější přístup a rychlejší reakci. Testuje to ČEZ i E.ON.

E15.cz: Nový ministr zmínil, že spolu s HDP státu poroste i spotřeba elektřiny a Česká republika tak nutně v zájmu energetické bezpečnosti potřebuje nové jaderné bloky. Potřebujeme je?

Je mi líto, že se dostavba musí zdůvodňovat tím, že spotřeba energie poroste, protože si to nemyslím. Náklady spojené s pořízením elektřiny jsou dnes tak vysoké, že zákazník se prostě bude chovat efektivně a podpory pro výrobny, které pracují s obnovitelnými zdroji, jsou tak vysoké, že budou dodávat maximum toho, co jsou schopné vyrobit. Další dva bloky jsou potřeba kvůli zmiňovaným dožívajícím systémovým elektrárnám, spalujícím fosilní palivo. Tempo jejich životnosti navíc ovlivňuje politické rozhodnutí o těžebních limitech. Máme tu také jadernou elektrárnu Dukovany, ale i ona má svůj životní cyklus v nějaké fázi. Musíme připustit, že nad jejím provozem visí do budoucna otazníky. No, a pak nám zbývá Temelín. Jsem ovlivněn zkušenými manažery, kteří říkali, že podobné investice se musejí dělat o jednu generaci dopředu. Mrzí mě, že se proti Temelínu používá argument, že se přebytek energie vyváží. Proč by se nevyvážel, bude-li? Najděme ale takový model, aby se efekt z vývozu odrazil v ceně tuzemské elektřiny.

E15.cz: Dostavba Temelína by se zřejmě neobešla bez garantované ceny elektřiny, což znamená další zátěž pro spotřebitele, i tak by se podle vás mělo stavět?

Každé rozhodnutí v energetice zaplatí konečný spotřebitel. Nad systémem a výší podpory obnovitelným zdrojům nebyla žádná dramatická diskuse. Nevidím důvod, proč zpochybňovat právo investora na garanci do takové stavby, jako je Temelín. Avšak o garanci budoucí ceny, o mechanismu garance a o podílu investora na riziku by se diskutovat mělo. Už jen třeba jako nad poučením z přehnané podpory výroby z obnovitelných zdrojů .

E15.cz: Nepočítáte s tím, že se za dvacet let objeví úplně jiná technologie, kterou by lidé mohli využívat?

Samozřejmě se tady za dvacet let může objevit nějaká nová technologie, díky které budeme moci třeba recyklovat vyhořelé jaderné palivo. Dvacet let je ale příliš krátká doba na to, abychom technologii uvedli do masové produkce. V případě, že nedostavíme Temelín a dožijí nám systémové elektrárny, tak budeme muset služby obstarávat v zahraničí.


Čtěte také:

OTE získal náskok při spojování trhů

Podpora obnovitelných zdrojů letos zatím přišla na 4,9 miliardy


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče