Jiří Pospíšil: Staré kauzy vyřešíme do 5-10 let

05. října 2011, 08:08 - Dalibor Dostál, Jan Stuchlík
05. října 2011, 08:08

Trest domácího vězení v Česku funguje. Pokud soudci tvrdí, že ho neudělují, protože odsouzení nejsou neustále pod dohledem, je to výmluva. Permanentní elektronické hlídání vězňů se státu vyplatí, až když jich bude více než pět set. Tam ještě nejsme, říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Foto: Jakub Stadler

V poslední době se zejména v souvislosti se změnami ve státním zastupitelství objevily spekulace, že ztrácíte podporu premiéra, nebo dokonce že se chystá vaše odvolání. Cítíte, že premiér za vámi nestojí už tak pevně jako dřív?

Náš vztah s panem premiérem je korektní. To, co se rozehrálo v médiích, přičítám určité nervozitě před kongresem ODS, kdy někdo má snahu takto nepřímo napadnout současné vedení ODS. Já žádný problém ve vztahu s panem premiérem necítím. Na druhou stranu každý ministr musí být připraven na to, že může být odvolán. Už jsem tady druhé volební období a vždy v určitých časových vlnách slyším spekulace, že budu odvolán. Proto to neřeším. Řeším reformní kroky.

Vypadá to ale, jako byste právě premiérovu podporu pro reformy ztrácel. Novelu zákona o státních zástupcích vám vláda vrátila.

V nejbližší době se sejde koaliční skupina pro reformu justice a ta bude řešit nový zákon o státním zastupitelství. Budeme se bavit i o tom, zda půjdeme cestou jedné novely, která upraví všechny otázky posílení nezávislosti státních zástupců, nebo zda půjdeme cestou jednotlivých dílčích novel. O tom bude muset rozhodnout pan premiér na základě odborného doporučení této koaliční skupiny. Ministerstvo spravedlnosti je připraveno jít oběma cestami. Za neúspěch bych považoval, kdyby se nám nepovedlo v tomto volebním období zásadní úpravu zákona o státních zástupcích prosadit.

Připouštíte, že může být něco na spekulacích, že část ODS napojená na vlivné podnikatele tlačí na to, aby se posilování státních zástupců neřešilo?

Slyšel jsem už tolik spekulací, které se týkaly personálních změn na státním zastupitelství, že už to nechci komentovat. Korektně mohu říct, že dokončíme správní řízení s panem státním zástupcem Rampulou v co nejkratší době, kterou nám dovoluje zákon.

Tvrdíte, že reforma justice je proces na generaci. V jaké jsme nyní fázi?

Snažím se vysvětlovat veřejnosti, že je možné justici reformovat právními předpisy, které upravují podobu justice a podle nichž soudci soudí. Něco ale nelze vyřešit rozhodnutím ministra. To je třeba kvalita soudcovského sboru, jejíž zvyšování je určitě procesem na generaci. Problémy s kvalitou rozhodování některých soudců jsou dány tím, že soudcovský sbor vznikal ve své době revolučně. Část lidí přešla z komunistické justice, část do něj vstoupila v 90. letech, kdy justice byla výrazně poddimenzovaná a ne všichni splňovali takové podmínky na odborné kvality, jaké bychom od nich čekali. V obměně soudců jsme někde na půli cesty.

Souvisí horší kvalita soudcovského sboru s tím, na co upozorňovala Bezpečnostní informační služba (BIS), tedy že někteří soudci jsou zkorumpovaní?

Jedna věc je kvalita soudního rozhodování, umět aplikovat nové právní normy, vyznat se v judikatuře, vyznat se v evropském právu. Jiná věc je případná trestná či jiná protiprávní činnost soudců. To se nedá srovnávat. BIS poukazuje na konkrétní jednotlivé případy, které když jsou prokázány, tak se je snažíme řešit. Nemůžeme ale paušálně na základě takové zprávy odsoudit tři tisíce soudců, že by páchali trestnou činnost.

Daří se díky reformě zkracovat délku soudních řízení?

Délka soudního řízení nenarůstá navzdory tomu, že při stejném počtu soudců roste objem agendy o 10 procent ročně. To je největší nárůst ve střední a východní Evropě. Soudy řeší poslední dobou větší množství starších kauz. Proto se zvyšuje i počet vězňů. Ale ve chvíli, kdy nezvyšujete investice do justice, nezvyšujete počet soudců, takže bude ještě pár let trvat, než se ty staré kauzy kompletně vyřeší.

Dokdy by se průměrná délka řízení měla dostat na evropský průměr?

Ideální by bylo, kdyby se nám toto podařilo do pěti až 10 let. Nelze čekat, že staré kauzy, kterých je třeba u některých severočeských soudů kolem 10 tisíc, se vyřeší za dva či tři roky.

Do jaké míry závisí kvalita rozhodování soudců na stavu zákonů a do jaké míry na samotném soudcovském stavu?

Přesně to říct nejde. Ale určitě kvalita práva má vliv na rozhodování soudů. Příkladem může být občanský zákoník, o jehož podobě se nyní vede debata. Pokud je nekvalitní, neřeší a neupravuje řadu situací, soud je pak řeší na principu analogie, výkladu práva, a nikoli psaného zákona. Tak se stane, že podobné věci řeší soudy různě. Rozsudky jsou pak obtížně předvídatelné. Pokud jde o samotnou kvalitu soudců, my vidíme jen špičky ledovce. Čteme si tady stížnosti občanů a jen žasneme, jak některé rozsudky vypadají.

Občanský zákoník kritizují jak někteří koaliční poslanci, tak opozice. Počítáte s tím, že jejich výhrady do zákona promítnete?

Na občanském zákoníku se pracovalo 10 let. Na žádném jiném zákoně se tak dlouho nepracovalo. Posledního půlroku se občanský zákoník intenzivně debatuje na půdě Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že těch reálných výhrad je ve srovnání s tím, co někteří politici v médiích prezentují, málo. Pro nás je klíčové najít podporu pro občanský zákoník mezi koaličními partnery. TOP 09 deklarovala podporu tomuto zákonu. To ale neznamená, že na všechny věci musíme mít stejný názor. O jejich připomínkách budeme ještě na podzim diskutovat.

Jaké připomínky TOP 09 má?

Třeba se vedla debata o předkupním právu spoluvlastníka nemovitosti. Část evropských zákoníků ho má, část ho nemá. Nedá se proto říct, co je správně. Část expertů říká, že předkupní právo omezuje vlastnické právo spoluvlastníka, který chce nemovitost prodat. Část expertů tvrdí, že nedílnou součástí spoluvlastnictví je i předkupní právo. Musí nyní rozhodnout většina a doufám, že to menšina bude respektovat. Jde o to, že debata se vede o takových detailech.

Opozice tvrdí, že nový zákoník povede k chaosu, protože bude trvat, než se soudy v rozhodování podle něj sjednotí. Považujete to za problém?

S myšlenkou o vytvoření nového zákoníku přišla Zemanova vláda. Proto mě překvapuje snaha sociálních demokratů za každou cenu najít účelové argumenty proti tomuto zákonu. Místo aby hledali u takového nepolitického tématu shodu. Samozřejmě že by bylo lepší, kdyby se nový občanský zákoník připravil už v 90. letech a byl schválen před 10 lety. Jenže se tak děje až 20 let po revoluci, takže logicky i ty dopady budou větší. Nicméně je nepřijatelné, aby takový argument vedl k nepřijetí zákona. Nemalá část stávajících judikátů bude aplikovatelná i do budoucna. Cílem tvůrců zákona bylo navázat na to dobré, co v posledních 20 letech vzniklo. Takže to není žádná ostrá čára. Přechodné období sice bude, ale nebude tak velké, jak tvrdí sociální demokracie.

Očekáváte, že Senát vám občanský zákoník vrátí a vy ho pak budete muset znovu přehlasovat ve Sněmovně?

Vzhledem k tomu, že Senát dnes rozhoduje politicky a většinu mají sociálnědemokratičtí senátoři, je pravděpodobné, že zákon vrátí Poslanecké sněmovně. Mě to mrzí, protože jsem čekal, že se k tomuto návrhu postaví věcně a že najdeme společnou řeč tak jako u trestního zákoníku. Protože takové kodexy se schvalují na desítky let dopředu.

Po nástupu do funkce jste zrušil několik výběrových řízení vaší předchůdkyně. Plánujete jejich obnovení?

Některá byla obnovena. Museli jsme třeba řešit správu justičního areálu na Míčánkách. Tam výběrové řízení proběhlo. Část výběrových řízení ale neprobíhá, protože se ukázalo, že pro stát a daňové poplatníky teď nejsou výhodná. Třeba pro institut domácího vězení. Jsem přesvědčen, že v budoucnu se bude muset zavést elektronická kontrola odsouzených. Ale v okamžiku, kdy máte 150 odsouzených ve výkonu trestu, je zřejmé, že vyhodit desítky milionů korun a spouštět elektronické hlídání je plýtvání penězi. Studie se shodují na tom, že se tento systém státu vyplatí, když bude mít 500 a více osob ve výkonu trestu domácího vězení.

Ale soudci tvrdí, že domácí vězení neudělují právě proto, že chybí jeho vymahatelnost.

To je výmluva. Soudce má soudit podle zákona, ne podle toho, zda si myslí, jak je ministerstvo spravedlnosti připraveno zajistit aplikaci tohoto trestu.

Soudci říkají, že domácí vězení má být druhým nejpřísnějším trestem, ale pokud není zajištěn permanentní monitoring odsouzených, tvrdost trestu to zmírňuje.

Je na zákonodárcích, aby rozhodli, jak má vypadat zákonná úprava, ministerstvo spravedlnosti je od toho, aby zajistilo aplikaci této zákonné úpravy. Soudci mají aplikovat zákon. Domácí vězení je v zákoně. Stát zajišťuje dostatečnou kontrolu těch 150 odsouzených, protože jsme přijali 90 zaměstnanců, kteří jsou speciálně vyčleněni na jejich kontrolu. Stát se rozhodl, že do určitého počtu odsouzených bude kontrola prostřednictvím zaměstnanců Probační a mediační služby, a od určitého počtu se to bude kontrolovat elektronicky. I dnes jsou země, kde mají pouze tuto lidskou kontrolu, a přesto je domácí vězení plnohodnotný trest.

Takže kontrola těch odsouzených je dostatečná?

Kontrola odsouzených dnes probíhá několikrát týdně. Asi 20 procent z nich už bylo převedeno do trestu odnětí svobody, protože byli nachytaní, že se nezdržují doma v době, kdy tam měli být. Můžu udělat výběrové řízení na elektronické hlídání, ale pak musím vysvětlit voličům, proč mám ročně utratit

100 či 150 milionů korun, abych takto hlídal 150 lidí. To by vyšlo mnohem dráž, než kdyby tito lidé seděli ve vězení.

Probační a mediační služba odhaduje, že na strop svých možností dosáhne možná už příští rok. Nebude pozdě, teprve pak vypisovat výběrové řízení?

S panem ředitelem Probační a mediační služby jsme domluveni tak, že až se bude blížit počet 500 odsouzených, vypíšeme výběrové řízení. Podle našich odhadů je 100 zaměstnanců schopno kontrolovat do tisíce odsouzených. To je ale krajní hranice. Klíčové je, aby na nový systém měl stát peníze.

Elektronizace se má dotknout i samotného chodu justice. Co vše už funguje?

Na přelomu roku bychom chtěli spustit plnou verzi elektronického platebního rozkazu. To je klíčové. Dnes je funkční jen první fáze tohoto projektu, která občanům umožňuje komunikovat se soudy elektronicky. Ale soudům to práci neubralo, protože jsou dál zatíženy papírováním.

Proč?

Protože teprve ta poslední fáze, kterou spustíme na konci roku, umožní vést elektronický soudní spis. Úředník bude plně komunikovat pomocí elektronického média. Dnes se sice navenek elektronický platební rozkaz tváří jako elektronický, ale uvnitř soudu se vede stejná agenda jako u klasického platebního rozkazu.

Takže od nového roku skončí tištění spisů?

Ano. Už od přelomu listopadu a prosince bude prvních pět soudů testovat v pilotním režimu tento projekt. Pokud se to osvědčí, mohly by se pokrýt do poloviny příštího roku všechny příslušné soudy. Jde o klíčový projekt eJustice v tomto volebním období. Když se nám to podaří, vytvoří se základ elektronického spisu. Časem se může rozšířit i do dalších oblastí, třeba do správního soudnictví, kde to bude nejjednodušší. Dále doufám, že se brzy podaří spustit elektronickou podatelnu. Ta přiděluje jednotlivé spisy příslušným soudcům a odstraňuje tak podezření, že se manipulovalo s tím, který soudce dostane příslušný spis. Zvlášť v oblasti insolvence je to problém. A i ta zmiňovaná zpráva BIS poukazuje na to, že v této oblasti dochází k problémům.

Jiří Pospíšil (36)

Od roku 2010 vykonává funkci ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády. Jako ministr spravedlnosti působil už od roku 2006 do roku 2009. Předtím byl čtyři roky poslancem a zároveň místopředsedou Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny. Členem ODS je od roku 1998. Od září 2009 do srpna 2010 byl děkanem Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Nebude možné i toto automatické přidělování spisů zmanipulovat?

Ne. Zkušenosti ze Slovenska, kde měli problémy s korupcí v justici a kde jim elektronická podatelna hodně pomohla, jsou velmi dobré. Dá se to navíc zavést i proto, že nejde o příliš nákladný systém.

Dá se čekat, že se časem přejde k výhradně elektronické komunikaci se soudy?

Ne, protože by to mohlo omezit dostupnost spravedlnosti pro lidi, kteří nemají k elektronické komunikaci přístup. Ale můžete pozitivně motivovat lidi k využívání elektronické komunikace. U elektronického platebního rozkazu je soudní poplatek nižší než u klasického platebního rozkazu. Tak to mají například i v Německu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče