Jiří Kuliš: Veletrhům hrana nezvoní

24. března 2010, 13:05 - Petr Korbel
24. března 2010, 13:05

Stisk ruky a pohled vlastníma očima nejdou nijak nahradit, domnívá se generální ředitel a místopředseda představenstva společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš. Infrastruktura kolem výstaviště je hotova a dopravní kolaps se už podle něj konat nebude.

Autor: Martin Siebert

Udrží se veletrhy v době internetu a videokonferencí?

Domnívám se, že jde o komplementární prostředky. Výstavy využívají internet a obráceně to také platí – na veletrzích se občas představují firmy jako je například Google. Občas používám citát bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly, který prohlásil, že po internetu si ruku nepodáte. V období recese se vždy začne mluvit o tom, zda veletrhy ještě vůbec mají význam. Ale když recese opadne, veletrhy zase nějak nastartují. Nejde tedy ani tolik o boj s internetem, jako spíše o čekání na konjunkturu.

V rámci sdružení veletržních správ středoevropských zemí jsme si nechali udělat průzkum, z něhož vyplývá, že v regionu střední a východní Evropy utrpěly spíše odborné veletrhy, tedy veletrhy zaměřené na obchodování a předávání informací mezi firmami. Drží se však poptávka zaměřená na zákazníky, čili takzvaný model B2C, různé festivaly. Naopak v Německu se velice dobře drží odborné oborové veletrhy.

Myslíte si, že letos už bude lépe?

Někdy se zdá, že ekonomové jsou placeni za to, aby se mýlili, takže je těžké dělat předpovědi. Nám se tento rok stále jeví jako těžký. Šetření postihlo celou oblast marketingu a propagace. V úsporách přitom existuje setrvačnost: byť v nějakém oboru krize odezní, firmy stále šetří. Když se tedy dívám na očekávané příjmy, žádné známky velkého zlepšování nevidím. Ale může to být tím, že nyní nám tam nabíhají veletrhy typu Autotec a Autosalon, kde se o účasti teprve jedná. Trochu jinak je to například v případě veletrhu Kabo. Baťa měl pravdu, boty opravdu musí nosit každý. Obměnu obuvi žádná krize na dlouho nezastaví, takže tento veletrh mírně roste. Naproti tomu v oděvním průmyslu vidíme propad.

Pokud jde o potravinářské veletrhy, český trh s potravinami je velmi ovlivněn působením obchodních řetězců. A vzhledem k jejich síle je to tak, že výrobci spíše chodí za nimi, než aby nákupčí řetězců obcházeli veletržní stánky. V oblasti zemědělské techniky cítíme mírný optimismus, velcí výrobci zatím sice moc neprodávají, ale veletrh cítí jako šanci k tomu, aby v druhém pololetí prodávali lépe. Ve stavebním průmyslu stále trvá stagnace. Nějaké procento oživení by se mohlo projevit na naší klíčové podzimní akci, strojírenském veletrhu, ale zatím je to pouhá spekulace, protože přihlášky můžeme začít počítat až někdy v květnu.

Jaké veletrhy jsou pro vás nejdůležitější?

Vedle strojírenských jsou nejdůležitější stavební veletrhy.

Počítačové veletrhy jsou již zřejmě minulostí. Nebo je oživíte?

JIŘÍ KULIŠ (57)
Narodil se v Brně, vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické. V roce 1976 nastoupil do firmy Brněnské veletrhy a výstavy (BVV). Prošel řadou funkcí, působil jako projektový manažer, v marketingu, zástupce obchodního ředitele. V roce 1992, kdy byl obchodním ředitelem zahraničních akcí, se rozhodl přejít do diplomatických služeb. Postupně byl obchodním radou na Novém Zélandě, v Austrálii, Japonsku a v USA. V roce 2005 začal působit jako externí poradce vedení společnosti BVV pro internacionalizaci, pak byl ředitelem vnějších vztahů a od prosince 2009 je generálním ředitelem.

Už se nekoná ani veletrh informační techniky v Las Vegas, na němž Bill Gates a Michael Dell kdysi šířili svoje vize. Firmy v oblasti informačních technologií dnes tvrdí, že podobné akce nepotřebují. Nicméně jsme se s nimi domluvili, že by pro ně bylo zajímavé mít IT sekci na strojírenském veletrhu, a tuto novinku chystáme. Budou se tam nabízet řešení pro firmy ze zpracovatelského průmyslu. Bez řídcího systému se obráběcí stroje již neobejdou. IT řešení dnes ostatně najdete všude, i třeba v traktorech. Půjde rovněž o doplňková zařízení, jako jsou třeba tiskárny, protože na strojírenské veletrhy chodí z tohoto hlediska nejvhodnější cílová skupina – lidé, kteří mají ve firmách na starosti investice. Uvažujeme také o tom, že bychom uspořádali další setkání IT odborníků Invex forum na téma e-governmentu.

Na jaře se konají automobilové veletrhy, přičemž jste vždy střídali osobní auta s užitkovými. Proč jste letos obě kategorie spojili? Rozhodnutí jsme přijali na základě dohody s automobilovými asociacemi. V okamžiku, kdy skončilo daňové zvýhodnění aut s mřížkou, nemá smysl pořádat samostatnou akci jen pro lehká užitková vozidla, protože by na ni nepřijelo dost vystavovatelů ani návštěvníků. Automobilky mají samozřejmě zájem podpořit také odbyt osobních vozů. Nepůjde ovšem o plnohodnotný mezinárodní autosalon, na němž by automobilky měly expozici osobních automobilů srovnatelnou se ženevským. Osobní auta prostě doplní expozici lehkých užitkových vozů téže značky. O účasti zatím jednáme. Vypadá to lépe než loni touto dobou, v oblasti autopříslušenství už je veletrh v podstatě naplněn. Problém je s nákladními vozidly, protože na jejich výrobce krize dolehla nejvíce, ale vypadá to, že se zúčastní právě proto, aby otočili trend. Automobilky typu Škoda, Volkswagen, Kia a Hyundai tuto příležitost podle mého názoru plně využijí. Jaký je význam veletržního průmyslu v ekonomice? Velký, ale málo se o něm ví. Všude na světě, a zvláště v USA, se veletržní a kongresový byznys bere dohromady. Tam jde většinou o nějaký kongres a v jeho rámci je výstava. U nás je to obráceně, koná se veletrh a souběžně se koná nějaký doprovodný program, třeba menší kongres. Ale ta dvě odvětví patří dohromady. Podle studií je jen brněnské výstaviště multiplikátorem zaměstnanosti v řádu osmi tisíc pracovních míst. Příležitosti vznikají při stavbě a rekonstrukci pavilonů, ale i jinak. Jedna koruna vydaná pro veletržní správu přináší dvě koruny pro doprovodné služby – v ubytování, stravování, a také pro elektrikáře, truhláře a podobně. Vždy se proto zlobím, když ze země odejde nějaký investor, zmizí dvě stě pracovních míst, a hned je z toho velká aféra, kterou řeší vláda. A ta vláda na druhou stranu nedělá skoro nic pro to, aby podpořila veletržní průmysl, který má tak obrovský multiplikační efekt. Jihomoravský kraj a město Brno jsou si toho ovšem vědomy a veletrhy podporují. Z jakých států byste chtěli přilákat další vystavovatele? Brněnské výstaviště je po stránce infrastruktury, kvality a managementu bezesporu považováno za nejkvalitnější v středoevropském regionu, respektive v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Dojezdová návštěvnická vzdálenost u veletrhů je asi čtyři sta kilometrů. Vystavovatelé jsou – pokud mají šanci uzavřít výhodné obchody – ochotni přijet třeba až z Aljašky. Nicméně struktura vystavovatelů přirozeně kopíruje složení hlavních obchodních partnerů České republiky. Na prvním místě je tedy Německo. Strojírenského veletrhu se i v době recese zúčastnilo 250 německých firem přímo, a stovky dalších prostřednictvím své české dceřiné společnosti. Druhým největším partnerem je Slovensko. Pro nové a malé slovenské firmy bývá účast na brněnském veletrhu prvním krokem do zahraničí, slovenské ministerstvo hospodářství ji podporuje. Hojně se účastní také Rakušané a Poláci. Na pátém místě je Itálie, následují Čína s Tchaj-wanem. Tato skupina výrazně předstihla Francii, Velkou Británii a Španělsko. Proč k tomu došlo?

V Číně mají od loňského roku pobídky pro účast na zahraničních veletrzích, a jde o velmi výraznou podporu. Firmy, které v tomto dotačním programu uspějí, mají jakousi spoluúčast ve výši tisíc eur. Vše ostatní jim hradí stát a provincie. Kdo by za těchto podmínek neudělal pokus prosadit se v zahraničí, kdo by si za tak málo peněz nedopřál výlet do Evropy? Jen na loňském veletrhu Styl/Kabo bylo sto čínských vystavovatelů, což je obrovské množství. Vůbec poprvé jsme se setkali s velmi negativní reakcí naší Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Její představitelé vyjádřili přání, aby čínské firmy byly aspoň někde bokem. Zní to trochu diskriminačně, avšak v Německu se to stává, a ve Švédsku dokonce asociace oznámily, že pokud přijedou Číňané, švédské společnosti se veletrhu nezúčastní. Ale my jsme otevřená ekonomika a jako veletržní správa vidíme čínské vystavovatele rádi, protože jsou to bezproblémoví účastníci, kteří řádně platí.

Pro nás Čína znamená devizové inkaso v řádu desítek milionů korun ročně. S Indy je to složitější. Mají sice peníze a účastní se například textilních veletrhů, ale pokud jde o strojírenství, jejich nabídka obvykle nebývá na takové úrovni, aby oslovovala zdejší zákazníky. Zajímavé je pro nás Turecko, které má velmi dobrý systém podpory účasti firem na zahraničních výstavách. Turci se zúčastňují výstavy Autotec, stavebních i textilních veletrhů, a Brno skutečně využívají pro kontakty se všemi středoevropskými partnery.

Dá se účast domácího podniku na tuzemském veletrhu rovněž chápat jako mezinárodní marketing? Měl by ji stát podporovat jako součást proexportní politiky?

Určitě, v sousedním Německu to tak funguje. Kolem 75 procent německých firem využívá účasti na veletrzích v Německu pro exportní účely. To nenastalo úplně samovolně, ale na základě značné podpory státu a spolkových zemí. Veletrhy v Německu mají značnou prestiž, kterou si léta budovaly, a Němci cílevědomě podporovali zahraniční návštěvnost. Jednáme s Ministerstvem průmyslu a obchodu, aby byl větší podíl proexportní podpory věnován účasti zahraničních návštěvníků na vybraných veletrzích. Ne na všech, protože ne všechny jsou z tohoto hlediska tak významné, jde nám hlavně o strojírenský veletrh.

Nikde jinde na světě nebude na jednom místě tak široká nabídka českých obráběcích strojů, přičemž patříme k největším evropským výrobcům a vývozcům tohoto zboží. Takže má smysl oslovit lidi třeba z Egypta a podobných zemí, kde je po tomto zboží poptávka, a dát jim nějakou pobídku, aby se k nám přijeli podívat.

To se dosud neděje?

Děje, ale v omezené míře. Existují dva programy Ministerstva průmyslu a obchodu, které se nám po několikaletém úsilí podařilo prosadit. Jde o program Inkubátor pro začínající exportéry, kteří dosud na veletrhu nebyli, jenž slouží mimo jiné k tomu, aby se noví vývozci naučili s veletrhem pracovat jako s odbytovým kanálem. A dále o program Incoming, který je administrován prostřednictvím oborových svazů a slouží právě k tomu, aby na veletrh byli pozváni potenciální partneři z určitých zemí a mohli si celou nabídku prohlédnout. Zajímavé je, jak mají podobný program rozvinutý jinde. Na Tchaj-wanu vám kromě letenek a ubytování dají i jednodenní lékařskou prohlídku ve špičkovém zdravotnickém zařízení – s tím jsem se nikde jinde nesetkal.

Na co se letos zaměří podzimní strojírenské veletrhy?

Hlavním nosným oborem budou obráběcí stroje v rámci IMT. Věřím, že se zúčastní všichni naši a velcí zahraniční výrobci. Letos není světový veletrh EMO, takže tomu nic nebrání, snad ani jejich finanční situace, pokud předpokládáme, že ve druhém pololetí a v roce 2011 nastane ten kýžený obrat v ekonomice k lepšímu. Máme předběžný příslib, že na letošním strojírenském veletrhu se budou prezentovat také uchazeči v tendru na rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Chtějí demonstrovat svoje nabízené technologie kvůli transparentnosti výběrového řízení.

Kromě velkých akcí pořádáte například výstavy psů. Vydělá si to?

Psi si na sebe nějak vydělají. Ze strany obyvatel Brna cítíme tlak, aby areál nebyl zavřeným prostorem, aby se jeho brány více otvíraly. Chceme vyjít vstříc veřejnosti a víme, že ne každého obyvatele Brna zajímají soustruhy a frézy, pece nebo zemědělská technika. A na výstavu vojenské techniky se běžný návštěvník ani nedostane. Poptávka po akcích pro širší veřejnost proto stoupá.

Brňané by navíc uvítali, kdyby mohli o víkendech areál využívat k cyklistice či k bruslení. Jenže to je složité, znamenalo by to provozní výdaje. Když jsme měli osmdesáté výročí výstaviště, uspořádali jsme akci Výstaviště Open, kde byly různé atrakce a na závěr ohňostroj. Přišlo 35 tisíc lidí. Různé prodejní výstavy a potravinářské festivaly také mohou mít úspěch. Například vánoční trhy lákají hodně zájemců. Lidé již mají dost uniformní nabídky potravin v obchodních řetězcích a chtěli by ochutnat například regionální a pozapomenuté speciality.

Nezatěžuje výstaviště obyvatele příliš, například z hlediska dopravy?

Situace se výrazně změnila. V posledních třech letech se kolem výstaviště budovala odpovídající infrastruktura. Dopravní problémy skončily. Ani v době strojírenského veletrhu obyvatelé města nepocítí, že na výstavišti je denně třicet tisíc lidí.

Jste spokojeni s nabídkou doprovodných služeb?

Pokud jde o stravování na výstavišti, je pořád co zdokonalovat, byť už se nabídka zlepšila. Kapacita hotelů v Brně v současné době zhruba odpovídá poptávce. Změnila se totiž jedna věc: pracovníci řady českých firem na veletrh dojíždějí a v Brně již nepřespávají. Hotely, v nichž se ubytovávají zahraniční hosté, mají normální evropskou úroveň. Ozývá se kritika na ceny v době konání nejvýznamnějších akcí, ale to je v podobných případech všude stejné. V době velkého kongresu či veletrhu ceny vyskočí. Zahraniční návštěvníci to pak někdy řeší tím, že se ubytují třeba ve Velkém Meziříčí, a Rakušané zůstávají za hranicemi.

Jaký cíl máte v letošním roce?

Pokud jde o hospodářské výsledky, letos by nás potěšila černá nula, ale plánujeme ztrátu. Loni jsme oznámili předpokládanou ztrátu 151 milionů při odpisech ve výši 160 milionů. Konečný výsledek bude však příznivější. Kvalitu veletrhů lze stále zlepšovat. Nemá cenu jen čekat, až bude lépe, a dělat věci stejně. Krizi musíme využít k tomu, abychom naše služby zdokonalili. Rozhodli jsme se, že převedeme obchodní činnost a komunikaci na on-line elektronickou bázi – od přihlášky po elektronickou fakturaci. Slibujeme si od toho zjednodušení administrativy, odstranění zbytečných mezikroků, úspory na poštovném a tisku, a to jsou v našem případě miliony korun, protože udržujeme kontakt řádově s deseti tisíci aktivními partnery a s dvojnásobným množstvím potenciálních partnerů. Firma nyní zaměstnává 380 lidí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče