Jiří Hrabák: Trh rádií čekají majetkové přesuny

12. prosince 2012, 10:29 - Aleš Borovan
12. prosince 2012, 10:29

Společnost Londa patří dlouhodobě k nejúspěšnějším hráčům na českém trhu rádií. Její stanice Impuls je s více než milionem posluchačů denně několik let stabilní jedničkou v branži. V současné době musí stejně jako ostatní provozovatelé čelit poklesu investic do rádiové reklamy. „Londa chce expandovat. Budeme riskovat a půjdeme proti vývoji trhu,“ věří si ředitel firmy Jiří Hrabák.

E15: Agentura Zenithoptimedia před nedávnem odhadla, že mediální investice v Česku v příštím roce porostou o 0,9 procenta. Růst se má týkat hlavně internetu a televize, ale ne rádií. Jak vidíte příští rok vy?

Existují různé odhady vývoje. Záleží na tom, která mediální agentura je dělá. Nechtěl bych reagovat na tuto jednu predikci, protože jsem viděl jinou, podle které bude rádio na nule. Nikdo neví, jak bude. Podobně jako loni v listopadu nikdo neodhadl vývoj trhu a rozložení jednotlivých mediatypů pro letošek. Rádia na sobě musí zapracovat, ovšem nikoli z hlediska počtu posluchačů. Spíše musí přesvědčit inzerenty, že stále mají co nabídnout.

E15: Jakým způsobem?

Pokud rádia budou v určitých oblastech postupovat koordinovaně, tak se to může podařit. Kupříkladu při měření efektivnosti reklamy v rádiích, které zkouší konkurenční mediazastupitelství MMS. My o tom v naší mediální síti RRM hovoříme a diskutujeme, zda tento směr je, či není správný. Síť RRM ale nevlastníme.

E15: Změnil se v poslední době, třeba i kvůli ekonomické krizi, přístup zadavatelů, agentur k rádiím?

Rozhlas za poslední dva roky utrpěl „porážku“ kvůli nástupu digitálních televizí. Vůbec to nesouvisí s internetem. Hlavním konkurentem pro rádio je televize. Rádia ale nemohou podlehnout tlaku, že pouze cena je měřítkem pro zadání reklamy. Protože bychom byli z dlouhodobého hlediska mrtví. To se týká jak rádií, tak i třeba prodeje brambor.

E15: Bude vaše mediazastupitelství RRM nějak hýbat s cenami reklamy pro rok 2013?

Rozhodně jsme se nedomlouvali na tom, že by se cena reklamy měla snižovat.

E15: Letošní rok se pro rádia vyvíjí poměrně nepříznivě. Měření Admosphere za první tři kvartály ukázalo, že trh s rozhlasovou reklamou meziročně klesl o více než 20 procent na 661 milionů korun v ceníkových cenách. Jak tato situace na provozovatele dopadá?

Výrazně se snižuje zisk. Zadavatelé by měli více přemýšlet, jak zákazníky a klienty oslovovat jiným způsobem. Musíme na to přijít, abychom se ještě někdy vrátili na předchozí objem reklamy. Samozřejmě to záleží na tom, zda celkové reklamní rozpočty budou vůbec někdy tak velké jako dříve.

E15: To jsou již hodně obecné úvahy. Pojďme ke konkrétním dopadům a opatřením. Omezovali jste například některé náklady?

Musíme si říci, zda je tak velký pokles u každého rádia. Náš propad takový nebude. Za druhé všechna rádia se učí šetřit. Marketingové aktivity ve stejném rozsahu nyní někdo dokáže zrealizovat až o 30 procent levněji. Šetří se takřka ve všem. V Londě jsme sice skoro nesnížili programové náklady, ale podařilo se nám dosáhnout lepších cen ve výzkumu, za šíření signálu, za nákup některých marketingových nosičů. O desítky procent jsme omezili objem barterů.

E15: Londa si v loňském roce nevedla špatně: tržby 311 milionů korun (meziroční pokles o 11 milionů), zisk 78 milionů korun (nepatrná změna). To při klesajícím trhu představuje slušný výkon. Jak dopadne letošní rok?

Čekáme pokles. Byť nižší v porovnání s vývojem celého rádiového trhu.

E15: Zvažujete spuštění další stanice?

Ano. Radu pro rozhlasové a televizní vysílání jsme požádali o udělení licence pro vysílání na středních vlnách. Doufám, že ji dostaneme a že do poloviny roku 2013 tuto stanici spustíme.

E15: Můžete prozradit nějaké podrobnosti o této novince?

Bude to určitý mutant Impulsu pro Prahu, střední Čechy a přilehlé regiony. Rádio zaměřené jen na českou a slovenskou hudbu. Bude tu určitý objem zpravodajství, ale určitě ne v takovém rozsahu jako na Impulsu. A nebude vysílat ranní show. Nové rádio by se mělo jmenovat Rádio Impuls AM. Nedíval bych se na něj jako na stanici s aspiracemi typu rádia Impuls. Spíše má vytvořit určitou nabídku, která zde doposud není.

E15: Kdo bude cílový posluchač?

Skupina 45 až 50 plus. Impuls AM by měl doplňovat cílovou skupinu mateřského Impulsu.

E15: Jaké bude mít tato stanice nároky na dodatečné personální zdroje?

Nemělo by to být personálně příliš náročné. Nebude to znamenat podstatné rozšíření našeho týmu.

E15: Mimochodem jaké jsou výsledky vaší další stanice Rockzone 105,9?

S výsledky této stanice jsem velmi spokojen. Je třeba si uvědomit, že toto rádio má pouze 500wattový vysílač, což je v porovnání s ostatními pražskými rádii velmi nízký výkon. V Praze máme více posluchačů než Rádio Classic, Regina, rádio Hey, Kiss či Bonton. Z tohoto pohledu je to úspěšné rádio. Ale zatím jde o lokální stanici s malým výkonem a nízkými náklady na provoz. Postupně jsme žádali o licence v Brně a v Ostravě. Dosud jsme od rady nikdy nedostali zelenou kartu.

E15: Mediální trh je momentálně hodně v pohybu. Vydavatelské domy tištěných médií prodělávají, televizní trh se fragmentuje, internet roste. To láká velké investory, kteří se snaží realizovat výhodné nákupy. Rozhlíží se i na rádiovém trhu?

Je třeba si uvědomit, že v rádiích došlo za posledních šest sedm let k velké majetkové konsolidaci. Není tu velké množství různých vlastníků. Máme tu Lagardere Active, Media Bohemia, Radio Investments nebo Londu. Pokud zde dojde ke změně, tak některá z těchto skupin bude celá prodána někomu jinému.

E15: Není tajemstvím, že po mediálních investicích pošilhávají Andrej Babiš nebo Jaromír Soukup. Jednali jste s nimi, kontaktovali vás?

Ani pan Babiš, ani pan Soukup Londu nekontaktovali. Pokud dojde k akvizici rádií, tak tím kupujícím bude někdo, kdo již funguje v mediální branži. Nečekám, že by sem přišly peníze odněkud mimo mediální sektor. Ale opravdu si myslím, že během dvou tří let v rádiích může dojít k majetkovým přeskupením. K určitým změnám dojde dokonce během příštího půlroku.

E15: Londa je na prodej?

Nejsem si toho vědom.

E15: Nedávno proběhla anketa moderátor roku, ve které to vypadalo, že Londa ostrouhala. Vyhrál Leoš Mareš z Lagardere a Lucie Výborná z Českého rozhlasu. Přitom vytváření hvězd je jedním ze základů úspěchu rádia. Jak pracujete s tímto fenoménem?

Byl jsem jedním z iniciátorů této ankety. Ta by měla především upozorňovat na fakt, že rádio je stále živé. Naše rádio jsme nikdy nestavěli na hvězdách, ani na takzvaných hvězdách. Vždy jsme pracovali s lidmi, kteří jsou profesionálové. Rovněž záleží na podpoře, kterou rádio moderátorovi věnuje. Letošními výsledky ankety rozhodně nejsme zklamáni.

E15: Nemůžete ale popřít, že nějaká hvězda typu Mareš vám chybí. Nechcete Vlastu Korce nebo Petra Vondráčka dostat na Marešovu úroveň popularity? U Lagardere se teď klube Ruda z Ostravy…

Záleží na tom, koho považujete za hvězdu. Rovněž je podstatné, jak může hvězda zapadat do celkové struktury vysílání. Fenomén hvězd je pouze jedna část vytváření rádia.

E15: Váš konkurent a vlastně i bývalý zaměstnavatel Michel Fleischmann z Lagardere Active v poslední době sází na internet, kde investuje desítky milionů korun (Koule.cz, Pigy.cz, internetová rádia). Neujíždí Londě v této oblasti trochu vlak?

Internetové aktivity jsme opustili, protože si myslíme, že rádio umíme lépe než cokoli jiného. Byl to hezký pokus, který se ale nepovedl.

E15: Zmínil jste, že hlavním konkurentem rádií jsou digitální televize. Nepodněcuje to Londu k úvahám o expanzi do dalších segmentů byznysu?

O něčem podobném uvažujeme. Tyto aktivity však mají smysl, jen když jsou efektivní. Dám příklad: do digitalizace rádií půjdeme v momentě, kdy tu bude vybudováno příslušné právní prostředí. V této chvíli prostě Londa nemůže provozovat pět digitálních kanálů. Dále tu chybí podpora nákupu digitálních přijímačů. Zatím se tedy na digitalizaci díváme jako na něco, co se blíží, ale nemáme důvod to nijak extrémně podporovat.

E15: Při splnění těchto vašich podmínek je Londa připravena rozšířit počet stanic?

Myslím si, že z dlouhodobého hlediska musíme udělat diverzifikaci služeb. Hlavní roli budou hrát jakési matky-programy, které zastřeší množství menších programových mutací. Například může existovat Impuls News nebo Impuls Music.


Jiří Hrabák (51)

Vystudoval pražskou Vysokou školu ekonomickou. V osmdesátých letech působil jako hlasatel a moderátor v Československém rozhlase. V letech 1989 až 1993 externě spolupracoval se zpravodajstvím České televize. Od roku 1991 působil na Evropě 2, kde se vypracoval až na výkonného ředitele. Od roku 1999 je ředitelem Rádia Impuls a od roku 2002 ředitelem rádia RockZone 105,9.


Čtěte také:

Rádio Impuls loni navzdory poklesu trhu udrželo zisk

Jiří Hrabák: Konkurent není nepřítel

Jiří Hrabák: Konkurent není nepřítel


Autor je spolupracovníkem redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče