Jiří Běhounek, hejtman Vysočiny: Chceme změnit název na Kraj Vysočina

09. dubna 2010, 14:01 - Libuše Frantová
09. dubna 2010, 14:01

Jediné dva ze čtrnácti krajů ČR nemají přímo ve svém názvu slovo kraj. Vedle Prahy je to i Vysočina. Představitelé tohoto regionu to nyní chtějí změnit.

Autor: Martin Siebert

„Jde pouze o sladění běžně užívané praxe s právním stavem,“ vysvětluje hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

Proč chcete změnit název kraje, což by si vyžádalo změnu ústavního zákona?

Čas a život přinesly otázky, na něž bylo třeba reagovat. K předložení zákonodárné iniciativy na změnu názvu z Vysočiny na Kraj Vysočina nás vedlo několik důvodů. Chtěli bychom především odstranit problémy, které souvisejí s používáním názvu kraje při komunikaci s orgány veřejné správy a dalšími adresáty práva. Například v naší datové schránce Vysočina často končí podání určená Katastrálnímu úřadu pro Vysočinu. Název Kraj Vysočina také běžně máme na našich propagačních předmětech a informačních brožurách, i občané jsou zvyklí používat toto označení. Formálně jde tedy pouze o sladění běžně užívané praxe s právním stavem.

Kolik by kraj změna názvu stála?

Nemělo by jít o nějakou přehnanou finanční částku. Jak už jsem řekl, označení Kraj Vysočina běžně používáme.

Vaším regionem prochází dálnice D1 a dvě mezinárodní silnice – E59 a E55. Takže na silniční spojení si váš kraj stěžovat nemůže?

Na jedné straně je výhodou a přínosem, že Vysočinou prochází několik důležitých dopravních tepen ve vlastnictví státu včetně velmi frekventované dálnice D1. Na druhé straně je však třeba si uvědomit, že stav těchto tranzitních tahů je často nevyhovující a neodpovídá intenzitě zejména kamionové dopravy. To se výrazně projevuje zatížením našich silnic například při nehodách na D1 nebo při kalamitních stavech v důsledku špatného počasí. Vedle toho musí samotný kraj obhospodařovat více než 4600 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, a to představuje nemalé finanční prostředky, které jsou každoročně vynakládány na investice a údržbu silnic z krajského rozpočtu.

Řada spojů hromadné dopravy byla na Vysočině kvůli malé vytíženosti zrušena. Nepřináší to lidem v malých obcích problémy?

Při rozhodování o zajištění základní dopravní obslužnosti je nutné brát ohled na několik skutečností. Musíme zabezpečit, aby se lidé dostali do zaměstnání a do škol a musíme také zohlednit ekonomické náklady jednotlivých autobusových a vlakových spojů. Věřím, že by bylo pohodlné mít k dispozici vlak nebo autobus v půlhodinových nebo hodinových intervalech, ale těžko bychom si před občany obhájili, že platíme spoj, jímž se přepravuje stěží pět osob. Naší snahou je spíše vytvořit model podobný integrovanému dopravnímu systému, který by v závislosti na místních podmínkách logicky provázal jednotlivé autobusové a vlakové spoje.

V minulosti zkrachovalo mnoho textilních a sklářských firem. Co děláte pro vznik nových pracovních míst? Vznik nových pracovních míst přímo ovlivnit nemůžeme, ale snažíme se v maximální možné míře podporovat firmy a živnostníky v našem regionu. Už vloni jsme vyhlásili grantový program na podporu malého a středního podnikání a tento program běží i v letošním roce. S velkým ohlasem se také setkaly podnikatelské mise do Belgie a na Ukrajinu. Na Vysočině je kolem stovky chátrajících průmyslových areálů. Kraj jich investorům vloni nabízel kolem třiceti. Kolik z nich se vám podařilo udat?

Za zmínku stojí například regenerace zón v Golčově Jeníkově a v Náměšti nad Oslavou. V Třebíči byla úspěšná rekonstrukce areálu bývalého zemědělského objektu. Budoucnost má i bývalý zemědělský areál v Havlíčkově Brodě v místní části Perknov, kde vyrostou nové výrobní prostory, montážní a skladovací haly.

A jaký osud čeká ty ostatní?

V úzké spolupráci s agenturou na podporu podnikání CzechInvest se snažíme zájemcům o regenerace brownfields vyhledat vhodný dotační titul. Marketingová podpora kraje spočívá v prezentaci nabízených objektů investorům a developerským firmám na webových stránkách kraje, na veletrzích investičních příležitostí a prostřednictvím zpracované databáze na interaktivním CD.

Budete prosazovat změny v rozpočtovém určení daní, aby malé obce získaly více peněz na svůj rozvoj?

Současný systém rozpočtového určení daní je podle mého názoru nevyvážený. Fungování obcí a krajů ukazuje, že jsou schopny efektivněji ve svých teritoriích řešit problémy, které jsou nyní řízeny z centra. Změna rozpočtového určení daní by přispěla i k vyváženějšímu hospodaření ve veřejných financích.

Proč nesouhlasíte s výstavbou větrných elektráren poblíž jaderné elektrárny Dukovany, jestliže nemají být postaveny na Vysočině, ale v sousedním Jihomoravském kraji?

Náš nesouhlas vychází z dlouhodobého přístupu samosprávy kraje Vysočina k živelnému budování větrných a v poslední době i fotovoltaických elektráren. Tyto zdroje energie jsou v kurzu pouze díky štědré dotační politice státu, která garantuje vysoké výkupní ceny. Nikdo už se nezamýšlí nad ochranou krajinného rázu, efektivitou provozu, výkonem, životností a také zajištěním bezpečnosti a zdraví občanů. V několika případech například ohrožovala odlétající námraza provoz na nedalekých silnicích. V tomto konkrétním případě se navíc proti výstavbě několika větrných elektráren postavili občané Dukovan, jimž by stožáry měly vyrůst jen kilometr od jejich domů.

Vysočina je známá krásnou a neporušenou přírodou. Co děláte pro to, aby se v takové podobě zachovala i pro další generace?

Vysočina opravdu patří k malebným koutům České republiky. Nabízí přírodní krásy a zajímavosti i množství cenných historických památek. Můžeme se pochlubit, že tři z nich jsou zapsány do seznamu UNESCO, což je nejvíce ze všech krajů. Budu spokojen, pokud si na konci svého funkčního období budu moci říct, že jsme udělali maximum, aby se na Vysočině lidem dobře žilo. Pro příklad bych zmínil některé konkrétní kroky, jako dotace na ochranu životního prostředí, podpora systému třídění odpadů nebo také výše zmíněný negativní postoj k zaplevelení volné krajiny větrnými a fotovoltaickými elektrárnami.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče