Ježíš, který hlídal zeleninu

09. ledna 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
09. ledna 2006, 00:00

BEURONSKÁ KAPLE V TEPLICÍCH Bývalý teplický klášter Boromejek skrývá kapli s jedinečnými Beuronskými freskami. Světovému unikátu však hrozí zkáza. Současný majitel - místní gymnázium - totiž nemá na opravy peníze. Hledá proto sponzora. V teplické Alejní ulici, nedaleko městského zámku, stojí bývalý klášter Boromejek.

Beuronská kaple je nyní v majetku sousedního gymnázia.

BEURONSKÁ KAPLE V TEPLICÍCH Bývalý teplický klášter Boromejek skrývá kapli s jedinečnými Beuronskými freskami. Světovému unikátu však hrozí zkáza. Současný majitel - místní gymnázium - totiž nemá na opravy peníze. Hledá proto sponzora.

V teplické Alejní ulici, nedaleko městského zámku, stojí bývalý klášter Boromejek. Budova je na první pohled nenápadná, ve své jižní části však skrývá unikátní kapli s freskami Beuronské umělecké školy - jednu z posledních svého druhu na světě.

Beuronská umělecká škola byla mnišskou dílnou řádu benediktinů, která vznikla v sedmdesátých letech 19. století v klášteře Beuron v jižním Německu. Zabývala se myšlenkou očištění a pozvednutí církevního umění své doby. Inspiraci nalezla ve starém Egyptě, Řecku či Asýrii. Její díla proto vypadají na první pohled nezvykle, jakoby orientálně.

To je i případ teplické kaple, která je v současnosti majetkem Gymnázia Teplice. Ústředním tématem hlavní fresky, před kterou stával oltář, je sedící Kristus s planoucím srdcem, z něhož dopadají paprsky na zemské jablko.

HLEDÁ SE SPONZOR

Současný stav kaple je však výsledkem dlouhodobého zanedbávání památky. Výmalba se vinou zatékání a vlhkosti začala loupat a místnosti neprospěly ani necitlivé stavební zásahy z dob socialismu. Zábradlí na kůru je dnes zcela zničené a do maleb světců je zasekáno provizorní osvětlení.

V současné době se o rekonstrukci památky zasazuje skupina bývalých i současných studentů a kantorů Gymnázia Teplice. Chybí jim však to hlavní - peníze. Jak říká koordinátor všech akcí Jakub Mráček, jen na dokončení rekonstrukce podlahy je potřeba nejméně půl milionu korun, na rekonstrukci fresek pak další tři. Je tedy jasné, že bez sponzora či změny majitele se situace nezlepší a unikátní fresky tak nejspíš navždy zaniknou.

SLÁVA BOROMEJKÁM

Teplický klášter byl postaven roku 1865 řádem milosrdných sester Karla Boromejského, který má své počátky ve druhé polovině 17. století ve Francii. Česká větev však vznikla teprve v roce 1834, kdy do mateřského kláštera v Nancy vstoupily dvě české novicky. Po třech letech se vrátily do Čech a získané zkušenosti uplatnily jako pečovatelky v ústavu slepých v Praze na Klárově. Řád se následně úspěšně rozrůstal a brzy začal pronikat i do menších měst, mimo jiné do Teplic.

Po vzniku zdejšího kláštera, jehož součástí byla také opatrovna dětí předškolního věku a dívčí obecná škola s penzionátem, však bylo nutné ještě vhodným způsobem vyzdobit kapli. Pomoc nalezly teplické sestry v pražském Emauzském klášteře, kam se po vyhnání z Německa uchýlila část Beuronských mnichů. Boromejkám se jejich výrazné malby zalíbily, objednaly si proto podobnou výzdobu i pro svou kapli.

Ta pak sloužila svému původnímu účelu až do druhé světové války. Klášter byl následně obsazen četnictvem a po roce 1945 sem byla umístěna obecná škola a ubytovna pro řecké děti. Kaple, která tak ztratila svůj duchovní význam, se změnila ve skladiště zeleniny. Oltář putoval na smetiště, varhany do zámeckého kostela a do vzácných fresek byly zabudovány elektrické rozvody.

DANAJSKÝ DAR GYMNÁZIU

Poslední ránu však dostala kaple v roce 1989, kdy se ji Městský národní výbor v Teplicích rozhodl přeměnit na školský klub. Investiční záměr v hodnotě 5,5 milionu korun se sice již uskutečnit nepodařilo, zedníci však stihli ještě vytrhat celou podlahu, demontovat vitráže z oken a zazdít dveře na kůr.

Počátkem devadesátých let pak celý klášter včetně zdevastované kaple připadl městu, které jej za symbolickou částku prodalo Gymnáziu Teplice. Unikátní památce přitom hrozilo úplné zničení, protože místo oken byly v otvorech nataženy jen igelitové folie. Tehdejší studenti gymnázia však v roce 1995 zorganizovali na podporu kaple dva koncerty a od města se jim podařilo získat milion korun na nejnutnější opravy. Do kaple tak dnes už nezatéká, její stav je však i nadále velmi špatný.

Kdysi byly ozdobou regionu, teď jsou místní ostudou. Příčiny současného stavu chátrajících pokladů jsou různé, jedno však mají společné: ještě není pozdě na jejich záchranu. Města, obce či jiní vlastníci je často nabízejí za symbolickou korunu tomu, kdo dokáže obnovit zašlou slávu těchto objektů. Právě takové investiční příležitosti vám chceme představit v novém seriálu Profitu.

Hlavy světců „ozdobily“ reflektory.

Původní oltář skončil na smetišti.

Kněžiště na začátku 20. století. 

foto: Jakub Mráček, Jakub Skopec

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče