Jednotný patent má poslední šanci

13. března 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH
13. března 2006, 00:00

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Patentová ochrana pro území 25 států Evropské unie v současnosti stojí několikanásobně více než pro celé Spojené státy nebo Japonsko. Návrhem na jednotný systém se přitom bruselští úředníci zabývají již několik let. Podnikatelé se mohou k chystanému nařízení vyjádřit do konce března.

OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Patentová ochrana pro území 25 států Evropské unie v současnosti stojí několikanásobně více než pro celé Spojené státy nebo Japonsko. Návrhem na jednotný systém se přitom bruselští úředníci zabývají již několik let. Podnikatelé se mohou k chystanému nařízení vyjádřit do konce března. Konkurenceschopnost malých a středních podniků a jejich inovační schopnosti zásadním způsobem omezuje absence levného a jednoduchého společného patentu. Pokud chce totiž podnikatel získat patentovou ochranu v rámci celé Unie, musí si připravit zhruba 37 až 57 tisíc eur. V USA by mu však stačilo pouze 10 tisíc eur. Celá řada firem si takto drahou ochranu jednoduše dovolit nemůže. Klaus-Dieter Langfinger z Unie průmyslových a zaměstnavatelských svazů UNICE k tomu dodává: „Unie zde neposkytuje dostatečnou právní jistotu a únosné náklady. Pokud se snažíme udělat ekonomiku více konkurenceschopnou, měli bychom odstranit tyto bariéry.“ VYNÁLEZČE, OTŘES SE! Nejjednodušší způsob patentové ochrany v rámci Unie poskytuje tak zvaný evropský patent, který uděluje Evropský patentový úřad v Mnichově. Nejde však o jednotný celounijní dokument, ale spíše o soubor národních patentů. Žadatel si v jednom ze tří jazyků, angličtině, němčině či francouzštině, zažádá o ochranu svého vynálezu a také si určuje, ve kterých zemích bude platit. V případě kladného vyřízení získává stejná práva a povinnosti jako majitel národního patentu. Musí však v každém z těchto států u úřadu průmyslového vlastnictví podat překlad patentového spisu a zaplatit poplatek. Právě kvůli tomu však dochází k neúnosnému prodražování právní ochrany vynálezu. Podle Luise Berenguera, prezidenta španělského antimonopolního úřadu, je takováto ochrana „spíše protekcionistickým nástrojem sloužícím zájmům velkých společností“. Dalším problémem je také absence jednotného evropského soudu, který by se patentovým právem zabýval. V případě sporů se tak musí daný podnikatel soudit u jednotlivých národních soudů, což je velmi náročné finančně i technicky. Jejich rozsudky se navíc mohou rozcházet, a vzniká tak právní nejistota. Je to do značné míry kvůli skutečnosti, že evropský patent funguje mimo unijní struktury, jen jako regionální dohoda evropských států. V JEDNODUCHOSTI JE SÍLA Situací se už několik let zabývá Evropská komise, která prosazuje takzvaný komunitární patent. Ten by zajišťoval jednotnou úroveň ochrany vynálezu na celém území Unie a především by umožňoval vyřízení všech potřebných formalit na jednom místě. Konkrétní návrh byl dokonce předložen už v roce 2003, přičemž cena patentu byla stanovena na 25 tisíc eur. Kromě jednotných pravidel zahrnoval i založení evropského patentového soudu, pověřeného řešením sporů, jazykových režimů, nákladů, stanovením role národních patentových úřadů a také distribucí poplatků. Finální dohoda se však zadrhla o rok později na určení detailů návrhu. Největší problém byl, do kolika jazyků bude muset žadatel návrh přeložit a jaké bude právní řešení situace, kdy bude návrh přeložen špatně a kvůli tomu dojde k problémům. Původní návrh, který počítal s překládáním pouze do tří hlavních jazyků, byl totiž upraven a nově vyžadoval překlad patentových nároků do všech oficiálních jazyků Evropské unie. Tím se vytratil jeden z hlavních důvodů, proč jej přijmout, tedy snížení finančních nákladů. K jeho schválení tak nakonec nedošlo. Podle informací Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky totiž průměrný evropský patent zahrnuje zhruba pět až šest zemí a překlad je tedy nutný jen do odpovídajícího počtu jazyků. „POSLEDNÍ POKUS“ Současnou snahu Evropské komise o znovuoživení celého projektu označuje komisař pro vnitřní trh a služby Charlie McCreev za „poslední pokus“. Pod jeho taktovkou komise spustila otevřenou diskusi firem i odborníků, která by měla být počátkem nové snahy o prosazení komunitárního patentu. „Dobrá pravidla pro duševní vlastnictví jsou naprosto zásadní. Podpora inovací a vývoje vytváří nová pracovní místa a hospodářský růst. To je důvod, proč vyzývám firmy a podnikatele, aby mi řekli svůj pohled na věc, na to, jak toho dosáhnout,“ vyzývá McCreev. Připomínky k navrhované patentové legislativě mohou fyzické i právnické osoby vyjádřit do konce března na webových stránkách Unie. ŽÁDNÉ VELKÉ NADŠENÍ V současnosti je však těžké odhadnout, do jaké míry bude komunitární patent v případě schválení skutečně využíván. I kdyby se podařilo dosáhnout dohody o jazycích a v rámci celého řízení by bylo možné vystačit například s angličtinou, zůstává problémem jeho cena. Pokud by se opět pohybovala kolem 25 tisíc eur, může být pro malé a střední firmy i nadále nedostupný. Například Kamil Pětroš, spolumajitel firmy Jinpo-plus, která se zabývá potrubními systémy a svá řešení patentuje v řadě zemí Evropy, vidí potenciální přínos skepticky: „My už jsme opustili myšlenku jakýchkoliv plošných patentů. Ty se podle mého názoru v takto malé zemi, obzvláště když v ní chybí jakákoliv podpora podnikání v know-how, vůbec nevyplatí“. Určitý přínos by nicméně mohl díky zřízení jednotného patentního soudu vzniknout v oblasti právní ochrany patentů, která je dnes poměrně nízká. „Tady je totiž největší problém. Často dochází k obcházení patentů a české i unijní zákony jsou natolik benevolentní, že mnohdy nemá smysl se ani soudit,“ uzavírá Pětroš.  PRAKTICKÉ RADY Patentovat lze vynálezy, které jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslově využitelné. Patentovat nelze: * objevy, vědecké teorie a matematické metody * estetické výtvory * plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů * způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle Patenty se zásadně neudělují na: * vynálezy, které se příčí veřejnému pořádku či morálce * na odrůdy rostlin a plemena zvířat, nebo biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat, neplatí pro mikrobiologické postupy a výrobky těmito postupy získané.  DALŠÍ OSUD NÁVRHU PATENTOVÉ LEGISLATIVY**

  • připomínkové řízení končí 31. března
  • Evropská komise se návrhem bude znovu zabývat na začátku června, následně vypracuje hodnotící zprávu
  • hodnotící zpráva poslouží jako základ pro znovunastolení komunitárního patentu do jednání Unie
  • k přijetí komunitárního patentu mohlo dojít do konce první poloviny roku 2009

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče