Jednooká milenka

09. dubna 2010, 18:19 - Petr Matějček
09. dubna 2010, 18:19

Komentář

Ještě začátkem devadesátých let byl golf ve většině světa zábavou elitní skupiny. V roce 1996 se na mezinárodní scéně objevil Tiger Woods, a všechno se změnilo. Golf se díky černochovi s božským nadáním stal téměř masovým sportem. Jak důležitým Woods pro zelený sport opravdu je, ukázal až jeho nedávný skandál a dočasný odchod z profesionálního sportu. Sledovanost golfu klesla o víc jak 40 procent a společnosti sponzorující Tigera přišly o několik miliard dolarů.
Nový iPad firmy Apple je na první pohled takovým Tiger Woodsem počítačového světa. Budí podobnou euforii. Ještě před uvedením na trh byl vyprodán. Když minulou sobotu Apple zahájil prodej iPadu ve Spojených státech, nálada na newyorské Páté Avenue připomínala trochu východní Berlín po pádu zdi. Spoléhají na něj média z celého světa. Od amerického magazínu Time po německý Stern, všichni kují „iPadovské“ verze. Dokonce porno průmysl, kterému se v poslední době na internetu moc nedařilo, se na nový přístroj těší jak ochrnutý stařík na Viagru.
Jenže na druhý pohled se iPad podobá spíš jedné z Tigerových milenek než jemu samotnému. Večer vás uchvátí načančaná fasáda a nové aplikace, ráno zjistíte, že chybí vlastnosti, které by zajistily dlouhotrvající harmonický vztah. iPad je totiž silně retrográdní. Snaží se z nás opět udělat pouhé diváky. Není divu, že na něj mediální společnosti čekají jak na spasení. Doufají totiž, že nás vrátí zpátky do starých dobrých časů, kdy jsme jen konzumovali a vytváření obsahu nechávali na televizních stanicích a časopisových redakcích. Oni nabízeli mediální zážitky a my jsme si je k nim chodili lačně kupovat. Nejlepším příkladem je již zmíněná iPadovská verze magazínu Time. Jedná se vlastně o elektronické dvojče tištěného vydání. Mnohem horší než webová stránka. Nemáte možnost komentovat ani pořádně vyhledávat, a to za 4,99 dolaru týdně. Zatímco dálkové ovládání nám dalo kontrolu nad spotřebou médií, internet nám dal kontrolu nad jejich tvořením. Mohli jsme reagovat, přehazovat, rozšiřovat, dělit se. Infrastruktura, na které iPad stojí, nám veškeré tyto možnosti zase bere. iPad nemá webovou kameru, nejjednodušší způsob vytváření obsahu. iPad nemá USB vstup, nejjednodušší způsob, jak sdílet vlastní obsah s ostatními a opačně. Navíc je celá jeho architektura postavena na aplikacích, které si musíte od Applu kupovat. Zatímco dřív přišly firmy za vámi a programy vám musely nabízet a přesvědčit vás, že jsou opravdu nejlepší, dnes vám nezbude nic jiného, než si ve virtuální sámošce Applu nakoupit to, co je zrovna na skladě. Podle amerického bloggera Jeffa Jarvise je iPad takový obrácený trojský kůň, v němž Apple odveze své zákazníky zpět do království kontrolovaného médii, které jsme opustily již před léty. Nakonec to s iPadem ale bude jako s tou milenkou. Prostě se bez ní člověk neobejde.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče