Jedna, nebo dvě sazby?

01. srpna 2011, 16:52 - Miroslav Toman
01. srpna 2011, 16:52

Sazby DPH jsou letos politickým evergreenem. Názory se ale různí nejen mezi politiky

PRO
Zastánci zachování snížené sazby se nejčastěji opírají o sociální argument, protože chudší domácnosti utratí více za potraviny ve snížené sazbě. Nicméně jak jsme s kolegou Liborem Duškem ukázali ve studiích IDEA, bohaté domácnosti utratí za potraviny více v absolutních částkách. Díky snížené sazbě tak více ušetří bohatí, což staví tento argument na hlavu.
Na přerozdělení od bohatých k chudým máme lepší nástroje než daň z přidané hodnoty: daně z příjmu a sociální systém, který může efektivně kompenzovat zrušení snížené sazby DPH. Například zvýšením cílených sociálních dávek a slev na dani je možné dosáhnout toho, že chudé rodiny na tom budou po sjednocení DPH lépe a zároveň stát nebude dotovat košík potravin bohatých. Jednotná sazba DPH řeší jeden důležitý, ale často opomíjený problém. Různé sazby DPH se promítají do cen zboží a služeb, a ovlivňují tak chování spotřebitelů – což je nákladné a často neopodstatněné. Extrémním příkladem je snížená sazba DPH pro lyžařské vleky, které navíc využívají především ti bohatší.
Stranou zájmu je bohužel i zdanění položek nyní úplně vyjmutých z DPH, jako například finančních služeb. Přitom čím širší skupinu zboží a služeb zdaníme, tím nižší sazbu si můžeme dovolit. Ačkoli snížená sazba pokrývá také některé zboží šetrné k životnímu prostředí a kulturní služby, ve většině případů existují cílené programy, které dosáhnou těchto cílů podobně dobře jako nižší sazba DPH. To, zda je chceme a budeme podporovat, je politické rozhodnutí, způsobů je několik. Jednotná sazba nabízí také další výhody. Například náklady firem i státu na administraci daně z přidané hodnoty jsou nižší s jednotnou sazbou. Zároveň čím méně je výjimek a sazeb, tím méně se najde příležitostí pro daňové úniky. Sjednoťme sazby DPH. Vyjasněme si ale důvody, proč tak činíme, spojme tento krok s dalšími reformami a o její sjednocené výši se bavme v rámci komplexní debaty o podobě daní a přerozdělování. Daňové změny zároveň vykompenzujme opatřeními, která povedou k naplňování sociálních, ekonomických, kulturních a environmentálních cílů podle vize vlády a společenského konsenzu.

Petr Janský přednášející na Univerzitě Karlově

PROTI
Na výše uvedenou otázku odpoví každý výrobce potravin jednoznačně: samozřejmě dvě sazby DPH, a ta snížená na potraviny. Jenže co platilo ještě začátkem tohoto roku a bylo považováno za jednu z mála jistot v našem nepříliš stabilním podnikatelském prostředí, vzalo velmi rychle za své. Najednou je zde návrh na sjednocení sazby DPH. Rázem se tak Česká republika ocitne ve skupině zemí s extrémním zdaněním potravin, které je typické pro nové členské státy EU. V řadě zemí má přitom snížená sazba DPH dvě úrovně – klasická snížená na potraviny a dále ještě více snížená nebo i nulová na vybrané základní potraviny.
Co to v praxi znamená pro český trh s potravinami? Zcela určitě masivní odliv spotřebitelů k nákupům v příhraničních oblastech, protože sousední země budou mít podstatně nižší DPH u potravin – Německo sedm procent, Rakousko deset, Polsko osm, respektive pět procent. Zároveň můžeme očekávat růst dovozu levného a často nekvalitního zboží s cílem udržení původní cenové hladiny ve zdejších německých a rakouských obchodních řetězcích. Mimochodem pak už řeči o popelnici Evropy budou pouze a výhradně holou pravdou. Lze předpokládat, že dovoz u některých tradičních potravinářských komodit (mléčné výrobky, maso a masné výrobky, drůbež, vejce) přesáhne padesátiprocentní hranici. V takové situaci lze jen těžko udržet potravinářskou, ale i zemědělskou výrobu na stávající úrovni. Ostatně zářným příkladem zvýšení DPH u potravin na úroveň 20 procent je Slovensko. Zde se po tomto aktu propadla v některých odvětvích potravinářského sektoru výroba více než o pětinu a dosud se na původní úroveň nevrátila. Celé české akci „DPH“ hrozí ještě jedno velké nebezpečí. Nikdo neví, zda je rozhodnutí o sazbě 17,5 procenta konečné. V Evropě přece existují daleko vyšší sazby, třeba 25 procent. A to už je lákavé procento pro doplnění státního rozpočtu. Že přitom výrazně klesne spotřeba, je v euforii výpočtů a škrtání ostrou tužkou zanedbatelná komplikace. Kdo by na ni myslel, když teoretické propočty a analýzy (pokud ovšem existují) hovoří úplně jinou řečí…

Miroslav Toman prezident Potravinářské komory ČR

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Papíry jsme jim nevytiskli aneb o reálném založení chovné stanice
Připojištění na dovolenou? Nutnost nebo zbytečnost?
Poroste rychleji USA nebo eurozóna? MMF upravil předpovědi
Která země má nejdražší tarify ve střední Evropě? ČR nebo Polsko?
Co je dobré vědět o základní daňové slevě?
Auta
Evropská komise vyšetřuje BMW, Mercedes a VW kvůli údajnému…
Mercedes vymění DTM za elektrické formule. Ostrý start plánuje na rok 2019
Subaru WRX STI proletělo Nürburgring téměř stejně rychle jako Porsche 918 Spyder
Mazda poprvé ukázala nový crossover CX-8. Bude to vlajková loď pro Japonsko
Bentley Continental GT Galene Edition je silniční jachta pro 30 movitých zákazníků
Technologie
AMD se díky kryptotěžařům a Ryzenu dostalo v druhém čtvrtletí do zisku – tedy skoro
Objevily se výsledky Radeonů RX Vega v 3DMarku. Start prodejů přesně za dva týdny?
Skype 5.4 pro Linux přidává podporu pro skupinové videohovory
Nvidia už má Tesly s čipy Volta, rozdala první karty výzkumníkům umělé inteligence
Čína blokuje WhatsApp, Rusko po jeho vzoru hodlá blokovat služby VPN a proxy
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít