Jedna bitva končí, válka nikoli

20. března 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
20. března 2006, 00:00

LÉKÁRNÍCI VERSUS RATH Již několik měsíců je česká veřejnost svědkem nelítostného boje mezi lékárnami a ministrem zdravotnictví Davidem Rathem. Nyní se zdá, že nejnovější podoba obchodní přirážky lékáren je přijatelná pro oba tábory. V cestě však tentokrát stojí ministerstvo financí.

LÉKÁRNÍCI VERSUS RATH Již několik měsíců je česká veřejnost svědkem nelítostného boje mezi lékárnami a ministrem zdravotnictví Davidem Rathem. Nyní se zdá, že nejnovější podoba obchodní přirážky lékáren je přijatelná pro oba tábory. V cestě však tentokrát stojí ministerstvo financí. Ani v případě zavedení degresivní marže ale spory neskončí. Novým terčem lékárníků se totiž stává novela zákona o léčivech.

Zástupci lékárníků a ministr zdravotnictví David Rath se velmi přiblížili dohodě o zavedení takzvané degresivní marže na léky. Ta by měla podle zatím posledního návrhu začínat na 33 procentech u nejlevnějších léků a končit na šesti procentech pro léky nejdražší. Nahradila by tak dosavadní plošnou 29procentní taxu. „Nyní se zdá, že Grémium majitelů lékáren má k jednání vstřícnější postoj. Nelze tedy vyloučit, že degresivní marže bude ještě do voleb domluvena,“ říká ministr Rath.

Česká lékárnická komora se sice s novým návrhem ještě podrobně neseznámila, ale podle jejího prezidenta Lubomíra Chudoby je na základě jemu dosud známých informací přijatelný. Největší překážkou by tak mohlo být ministerstvo financí, které je podle předsedy Grémia majitelů lékáren Pavla Polácha proti z toho důvodu, že by byly ohroženy příjmy fakultních nemocnic. Ty totiž ze svých lékáren financují také provoz vlastní nemocnice.

TŘI PROCENTA - POSLEDNÍ KAPKA

Současný spor vyvolalo lednové snížení obchodní přirážky z 32 na 29 procent. Marže je společná pro lékárny i distributory, její pokles však dopadl pouze na lékárny. Distributoři si v průměru ponechali svých pět procent. „Tímto krokem je existenčně ohrožena až čtvrtina lékáren, zejména pak ty menší na vesnicích a malých městech,“ zlobil se tehdy prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Podle údajů Asociace velkodistributorů léčiv je navíc přes 500 lékáren v druhotné platební neschopnosti. „Plošné snížení marže muže být posledním hřebíčkem do rakve,“ obává se šéf asociace Pavel Suchý.

ZASE TO ODNESLI MALÍ První návrhy na zavedení degresivní marže se v lednu objevily z pera jak z ministerstva zdravotnictví, tak i samotných lékárníků. Původní ministerský návrh prodejci léků odmítli, neboť by podle nich došlo k dalšímu snížení příjmu pro malé lékárny. „Návrh České lékárnické komory by zase zdražil léky pacientům. To je pro nás nepřijatelné,“ hodnotil naopak návrh komory Rath. Současná podoba návrhu je jakýmsi kompromisem. „Malé lékárny by se dostaly svými příjmy na úroveň loňského roku. Bude to na úkor nemocničních lékáren, které jsou však v současnosti značně zvýhodněny,“ říká předseda Grémia majitelů lékáren Pavel Polách. Podle něho se ceny sice trochu u levných léků zvýší, bude to však v řádu desítek haléřů či korun. Zavedení degresivní marže se nebrání ani některé nemocniční lékárny. PRIVILEGOVÁNÍ LÉKÁRNÍCI? Proti krokům ministra Ratha protestovali lékárníci koncem ledna zavřením provozoven. Připojili se i k protestní akci soukromých lékařů, která se uskutečnila 24. února na Staroměstském náměstí. Protesty lékárníků však vzbudily nevoli u ostatních podnikatelů. „Protesty mi přijdou přehnané. Obchodníci mají marže daleko nižší než lékárny, mezi pěti a deseti procenty, a nebouří se,“ domnívá se viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Podle něho svědčí o tom, že se prodejci léků nemají zrovna špatně, i zvyšující se počet lékáren. „Například v Kroměříži byly před deseti lety čtyři, dnes jich tam je 14,“ počítá Juračka. Celkově se počet lékáren zvýšil z 950 v roce 1990 na 2300 v roce 2005. S tímto hodnocením však lékárníci nesouhlasí. „Je třeba se podívat, kde lékáren přibývá. Určitě to není na venkově, kde by byly potřeba, ale naopak vznikají ve velkých městech a v místech, kde je tato péče již pokryta dostatečně. Neexistují totiž žádná pravidla tvorby sítě. Lékárníci-provozovatelé tak bojují s nezdravou konkurencí založenou pouze na dosažení zisku, kterou často zakládají nelékárníci. Jsou nuceni minimalizovat provozní náklady a nezbývá jim pak na zkvalitňování péče a rozšiřování služeb pacientům,“ rozčiluje se lékárník Martin Mikuš, provozovatel dvou menších lékáren v Praze. Ministr Rath je však přesvědčen, že snížení marže nebylo likvidační. „Od začátku roku bylo vydáno deset osvědčení pro otevření nové lékárny,“ říká. Podle něho navíc není lékárna na vesnici žádná samozřejmost. „Problém dostupnosti léků v malých obcích řešíme jiným způsobem. Zjednodušujeme podmínky pro otevření výdejny či umožníme výdej léků přímo lékařům,“ vysvětluje ministr. S tímto hodnocením však prezident lékárnické komory Chudoba nesouhlasí. Podle něho totiž provozovatelé těch deseti lékáren rozhodli o založení firmy ještě před snížením marže. „Kdyby to věděli, tak to většina z nich neudělá,“ tvrdí Chudoba. ZATÍM ČTRNÁCT OBĚTÍ ||
Z údajů České lékárnické komory vyplývá, že snížení marže se stalo zatím osudným čtrnácti lékárnám. „Postiženy jsou hlavně lékárny na malých městech či vesnicích či takzvané výdejny. Většina se jich sice stále drží, ale to pouze z toho důvodu, že lékárníci mají svoji práci rádi a snaží se všemi prostředky lékárny udržet. Pomáhají jim také distributoři, kteří tolerují velmi dlouhé doby splatnosti,“ říká členka představenstva České lékárnické komory Leona Štěpková. Příkladem je výdejna léků v obci Lubenec. „Několik let jsme dotovali tuto provozovnu z příjmů lékárny v Podbořanech. Snížení marže bylo posledním hřebíčkem do rakve, už se to prostě nedalo utáhnout,“ říká provozovatelka Věra Šperglová. Zánik lékárny či výdejny přitom může na malém městě způsobit obyvatelům řadu potíží. „Nejbližší lékárna je 17 kilometrů, což je zejména pro starší občany dost problém,“ shrnuje Šperglová. Zánik hrozí například lékárně v Bečově na Mostecku. „Zrušit lékárnu? To by byla katastrofa,“ reagoval na dotaz starosta Bečova Václav Turnovský. Obec, v níž žije na dva tisíce lidí, bojovala o lékárnu několik let. Před čtyřmi roky se nakonec dohodlo její vedení s VZP a za symbolickou korunu pronajalo prostory mostecké firmě Mofa. Pokud by se teď uzavřela, obrovské množství starých lidí by muselo pro léky jezdit do Mostu nebo do Loun. Budoucnost lékárny je ale hodně nejistá. „Snížení o tři procenta tak dělá až čtyřicet tisíc korun měsíčně,“ vysvětluje ekonomické obtíže jednatelka společnosti Mofa Jitka Božkovová. Ministr Rath však žádný problém v zániku venkovských lékáren nevidí. „Lékárna ve městečku s dvěma tisíci obyvatel nemá šanci přežít. A je nesmysl držet vysokou marži za prodej léků proto, aby existovaly. To je luxus,“ tvrdí.
KDYŽ NE MARŽE, TAK ZÁKON O LÉČIVECH

I kdyby se však v dohledné době podařilo zavést degresivní marže, boj mezi lékárníky a ministrem nekončí. Lékárníkům se totiž také nelibí připravované změny v zákonu o léčivech. Novela například zahrnuje opatření, podle kterého by prášky mohli vydávat přímo lékaři v ordinacích.

Lékárníci s tím nesouhlasí. Obávají se, že doktoři by se tak snadno mohli dostat pod tlak farmaceutických firem. „Taková věc není nikde v zemích Evropské unie. Přejeme si, aby toto ze zákona vypadlo,“ říká rezolutně Chudoba. Ve zmiňovaném zákoně mu dále vadí i možnost, že si lidé mohou léky na recept kupovat přes internet.

Dalším jablkem sváru je také vypuštění možnosti takzvané generické substituce v lékárnách. Pokud by k eliminaci tohoto paragrafu došlo, nemohl by lékárník vydat pacientovi jiný lék, než je uvedeno na receptu, ačkoliv by obsahoval stejné účinné látky. „Tento princip byl opět díky tlaku lobbistických skupin ze zákona vypuštěn,“ říká vedoucí ústavní lékárny Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Thomayerovy nemocnice Michal Hojný.

Podle něj je možnost generické substituce řešením stavu, kdy se spoluúčast pacientů mnohdy zvyšuje i díky tomu, že lékař trvá na výdeji doplatkového přípravku, přestože je na trhu plně hrazený srovnatelný konkurenční lék. Lékárníci také požadují regulaci sítě lékáren a také oddělení marže lékárníků a distributorů, tak jak to běžné v zemích Unie.

**JESTLI SE NEPOLEPŠÍ, PŮJDEM ZA PAROUBKEM

Lékárníci se na svém nedávném mimořádném sněmu dohodli, že pokud ministr David Rath nepřehodnotí svou politiku a nebude se zabývat jejich připomínkami, znovu vyjdou do ulic. Nechtějí však už jednat s Rathem, ale přímo s premiérem Jiřím Paroubkem. „Pro nás je totiž mnohem důležitější než zavedení degresivní marže zákon o léčivech.

Chceme, aby byly problémy lékáren řešeny komplexně,“ zdůrazňuje Chudoba.

Někteří lékárníci navíc nevěří, že k zavedení degresivní marže skutečně dojde. „Ministr Rath pouze lže a situaci lékáren vůbec nerozumí. Již tolikrát něco řekl a nakonec to neplatilo, že už mu nevěřím ani slovo. Nejde mi do hlavy, jak by mohl se svými názory na něco takového přistoupit,“ rozčiluje se lékárnice Věra Šperglová, která provozuje lékárnu v Podbořanech na Ústecku.

S přispěním Milana K. Osvaaga

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče