Jediným regulátorem lékáren nechť je konkurence

09. ledna 2006, 00:00 - LUBOMÍR CHUDOBA
09. ledna 2006, 00:00

Snížení společné obchodní přirážky, nová vyhláška o úhradách léčiv a platnost nových tiskopisů receptů, to jsou témata, která nyní hýbou nejen lékárenským terénem. Situace s recepty se v současné době uklidňuje především díky stanovisku zdravotních pojišťoven, které se zavázaly po určitou dobu léky předepsané a vydané na „starých“ blanketech proplácet.

Celá situace nám však odhalila i to, jak jsou ceny a úhrady léků nepřehledné.

Lékař je povinen vyznačit na novém tiskopise, zda pacient lék bude mít plně, částečně nebo vůbec hrazený. Tyto informace však doktoři vzhledem k absenci tištěné formy číselníku léčiv ve velké většině nemají, a tak ani na nových recepturních předpisech nejsou často schopni požadovaný údaj správně uvést.

Co se týče úhrad léčiv - ty se, obdobně jako v předchozích letech, k 1. lednu u většiny léků významně snížily. Tato skutečnost má samozřejmě dopad na výši doplatku, který pacient za lék zaplatí. Dle údajů Grémia majitelů lékáren byla například průměrná míra spoluúčasti na léky ve veřejných lékárnách v prvním čtvrtletí zhruba 4,70 procenta a po nabytí účinnosti nové vyhlášky po 1. červenci 2004 se pak spoluúčast zvýšila na 8,60 procenta.

Loni 1. ledna vstoupila v platnost opět novela vyhlášky o úhradách a spoluúčast vzrostla na 10,60 procenta (třetí čtvrtletí 2005).

Vyhláška, která platí od 1. ledna 2006 snižuje pak úhrady léčiv v průměru o osm procent. Pokud zohledníme, že snížením obchodní přirážky klesnou ceny léků o zhruba dvě procenta, jedná se o rozdíl šesti procent.

Ze zkušeností víme, že výrobci léků na snížení úhrad v některých případech reagují sníženou cenou. To ve svém výsledku znamená, že na některé přípravky nebudou pacienti ve srovnání s předchozím obdobím doplácet více. I tak ale předpokládáme, že se spoluúčast pacientů v letošním roce zvýší o tři procenta, to znamená o jednu miliardu korun. Ministerstvo zdravotnictví podle našich informací připravuje další vyhlášku, kterou chce od 1. února 2006 plošně snížit úhrady léčiv z prostředků veřejného zdravotního pojištění o další tři procenta (jako reakci na snížení společné obchodní přirážky distributorů a lékáren).

V případě, že tuto vyhlášku ministerstvo vydá, budou čeští pacienti v lékárnách sahat do kapes ještě hlouběji. K výši úhrad léků se občané vyjadřují zejména prostřednictvím svých pacientských organizací. Nejvíce nám vadí opakovaná a nepravdivá tvrzení ministerstva zdravotnictví, že nezatěžuje více peněženku spoluobčanů. Lékárníci jsou pak terčem stížností a musí často svým pacientům vysvětlovat, že důvodem jejich vyšší spoluúčasti není nárůst ceny léku (ta naopak nejčastěji klesá), ale snížení úhrady u léků, které hradí zdravotní pojišťovny.

Pokud se podíváme na snížení společné obchodní přirážky, je nutné konstatovat, že toto opatření bylo provedeno zcela nesystémově ze dne na den, bez jakékoli předchozí diskuze, bez analýz dopadů na lékárny. V roce 1997 a poté v roce 1999 byla společná přirážka sice také snížena, ovšem pokles nesly v plné míře distribuční firmy snížením své části obchodní přirážky.

V době jejího zavedení činila přirážky distributora 12,5 procenta, v současnosti si ze společné přirážky distributoři „ukrajují“ pět až sedm procent.

Tento zásah do jejich výnosů však také přinesl to, že v Česku působí v současné době pouze čtyři distributoři, kteří dodávají 95 procent veškerého sortimentu všem lékárnám. Jakékoli další snížení své části přirážky distributoři jednoznačně odmítli. Ministr zdravotnictví veřejně sděluje, že se vlastně nic nestane, pokud zkrachuje významnější počet lékáren. Poukazuje také na to, že lékáren je u nás více než v některých evropských zemích. Jako jediný příklad uvádí Rakousko. Skutečně, dle údajů Rakouské lékárnické komory je v Rakousku 2232 lékáren včetně „domácích lékáren“ v lékařských ordinacích na osm milionů obyvatel. V České republice je na 10 milionů 2304 lékáren.

Je nutné ale vnímat systém zabezpečení lékárenské péče v Rakousku v ucelenější podobě. Uvědomíme si pak, že v horských regionech Rakouska nelze zajistit dostupnost léků pouze v lékárnách a že také celkový počet lékáren je limitován striktními pravidly pro zřízení nové lékárny. Rozhodujícími kritérii pro zřízení nové lékárny jsou počet obyvatel a vzdálenost od lékárny stávající. Ministerstvo také porovnává výši obchodní přirážky v Česku s hodnotami v jiných zemích. Nutné je ale vždy znát celková data. Například v evropské zemi, kde na jednu lékárnu připadá 10 tisíc obyvatel, budou jiné nároky na odměňování lékárny a lékárna si bude moci dovolit poskytovat i takové služby, jako je doručení léku až domů.

Vše je nutné vidět v souvislostech, nemůžeme vytrhovat jednotlivosti z kontextu tak, jak se to právě ministrovi hodí. Chápeme také, že pokud je počet lékáren regulován, má smysl regulovat i jejich příjmy. V opačném případě by mělo být jediným regulátorem konkurenční prostředí. Pokud totiž zkrachuji vlivem konkurence, jde o běžné riziko podnikání, které podstupuje každý. Pokud se tak stane vlivem nekompetentního úřednického rozhodnutí, nemůžeme se s tím smířit.

- Ať lékárny krachují pod tlakem konkurence, ale ne rozhodnutím úředníka.

- Reálně se spoluúčast pacientů zvýší o tři procenta.

- Důvodem vyšší spoluúčasti pacientů není nárůst ceny léku, ale snížení úhrad od pojišťoven.

LUBOMÍR CHUDOBA, prezident České lékárnické komory (s přispěním Pavla Vítka, ekonomického poradce Grémia majitelů lékáren)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče