Jeden velký úlet

12. července 2004, 00:00 - JAKUB KNĚZŮ
12. července 2004, 00:00

PRODEJ L159Vojenská letecká základna Kecskemét sto kilometrů jižně od Budapešti. Minutu co minutu vzlétají Migy 29 v maďarské kamufláži. Doprovází je české L 159 s testovacími piloty Aera Vodochody.

PRODEJ L159 Vojenská letecká základna Kecskemét sto kilometrů jižně od Budapešti. Minutu co minutu vzlétají Migy 29 v maďarské kamufláži. Doprovází je české L 159 s testovacími piloty Aera Vodochody. Letecké manévry nad maďarským územím probíhají od začátku května. Poslední zapůjčená L 159 odletí na domovské letiště koncem července. Vypadá to na dobrý začátek kontraktu, který Aero Vodochody zoufale potřebuje. Ve stejné pozici je však i česká armáda, která by se ráda zbavila svých stopadesátdevítek. Usoudila, že jich má přebytečných čtyřicet sedm. Počítá s tím, že osmnáct letadel bude používat a šest jich zakonzervuje. Rozehrává se tak další kolo pokusů o prodej českého cvičného letounu, který doposud jen marně objíždí štace po celém světě a s nepořízenou se vrací domů. L 159 se běžně hodnotí jako lehký podzvukový bitevník nebo letoun, který má podporovat pozemní vojska, ale jeho základním účelem při eventuálním prodeji je výcvik pilotů. MAĎARSKÁ SPOKOJENOST „Začali jsme využívat L 159, protože jsme potřebovali trénovat piloty pro gripeny, ale neměli jsme na čem. Rusové nám totiž půl roku odmítali dodat nové motory pro naše Migy 29, a tak jsme stáli a čekali. Jenže Švédsko mělo požadavky na určitý počet nalétaných hodin před tím, než naši piloti sednou do gripenů, které si pořizujeme stejně jako vy,“ říká velitel letky Migů 29 Nándor Kilián, který má přezdívku Čingischán. „Naši piloti už totiž používají starší letadla L 39, takže to pro ně bylo rozumné řešení. Navíc stopadesátdevítka je cvičný letoun třetí až čtvrté generace, který je vybavením pilotní kabiny srovnatelný s gripenem. Moderní vybavení tohoto letounu se vůbec nedá srovnat se sice výborným, ale přesto již zastaralým Migem 29,“ uzavírá Kilián a po letištní ploše odchází ke svému Migu 29 na další cvičný let. Tentokrát bude simulovat vzdušný souboj se svým kolegou. Čeští vojenští piloti se zatím na gripeny takto nepřipravují. Maďarskou pečlivost oceňuje i testovací pilot Aera Rostislav Stroin: „Naším úkolem je tady v Kecskemétu představit L 159 a zaujmout zákazníka. Pro Maďary je, podle mého názoru, příprava pro gripeny na našich letounech přímo ideální. V současnosti na tom nejsou dobře. Jejich cvičné letouny L 39 jsou stejně jako Migy 29 zastaralé.“ Podle Stroi-na jsou Maďaři lépe připraveni na přechod na švédsko-britské stroje. Na kecskemétské základně už stojí hangáry, kde budou své gripeny parkovat. ARMÁDA CHCE TAKÉ PRODAT PŘEBYTKY Do Maďarska se teď kromě Aera tlačí i česká armáda se svými přebytečnými cvičnými letouny. Vláda jí minulou středu posvětila plán, že může prodat čtyřicet sedm ze svých celkových jed-nasedmdesáti kusu. (Jeden kus ztratila armáda při tragické nehodě, kterou nepřežil pilot letounu.) Aero Vodochody by na případném kontraktu participovalo. „Zákazník může chtít letoun nějak upravit podle vlastních představ, bude potřebovat servis, náhradní díly, generální opravy, to všechno bychom zajišťovali my,“ vysvětluje mluvčí Aera Vítězslav Kulich. Celkem stát zaplatil v průběhu uplynulých šesti let Aeru za dodávku stopadesátdevítek téměř padesát miliard korun. Kolik by dostal při případném prodeji, zatím jasné není. Především samozřejmě proto, že se nezná ani odběratel, který bude určovat finální cenu. Spekuluje se zatím o několika zájemcích - Maďarsku, Alžírsku, Egyptu, Polsku, Izraeli a Řecku. Varováním však mohou být několikaleté neúspěšné pokusy Aera prodat jejich letadla přímo. Už teď je jasné, že stát na nákup nepotřebných letadel tvrdě doplatí. Přitom rozpočet armády se několik let prohýbal pod tíhou splátek za L 159, která mu neumožnila pořizování téměř žádné další vojenské techniky. Politická opozice v podobě stínového ministra obrany Petra Nečase z ODS kritizuje armádu, že projekt modernizace letectva nezvládla. „Když se rozhodovalo, kolik letadel a jak se nakoupí, byla to otázka politická a technická. Rozhodnutí tenkrát padlo na domácí průmysl. Doba se změnila, z toho vychází, že i počty strojů jsou jiné,“ obhajuje nákup sedmdesáti dvou kusů ředitel programu L 159 na Národním úřadu pro vyzbrojování Eduard Oborník. S jeho názorem souhlasí i Vladimír Ficenec, který byl šéfem vyjednávacího týmu při pořizování Gripenů a je zástupcem náčelníka operační sekce Generálního štábu. „V roce 1997 připravil Generální štáb požadavky, které vycházely z tehdejších podmínek. Uvědomme si, že jsme v té době ještě nebyli členy NATO, veškeré úvahy vycházely z úplně jiných dat. Až později se situace změnila a zjistilo se, že letadel potřebujeme daleko méně.“ POTÍŽE S DODÁVKAMI**

Česká armáda podepsala s Aerem smlouvu v roce 1997. Všechny sedmdesát dva letouny měly být dodány do roku 2002, ale tyto podmínky Aero nedodrželo. Posledních 14 letounů dodala firma s ročním zpožděním.

Smlouva se připravovala nejméně tři roky. Dílčí smlouva na vývoj byla podepsána už v roce 1994, smlouva o smlouvě budoucí o rok později. Přes dlouhodobou přípravu se smluvní vztahy s Aerem nevyhnuly komplikacím. Tyto potíže dokumentuje například, že smlouva má přes třicet dodatků. Podle ředitele programu L159 Eduarda Oborníka z Národního úřadu pro vyzbrojování počet dodatků nebyl a není problémem. Armáda se spíše věnovala otázce, jakým způsobem penalizovat Aero za pozdní dodávky. Žalovala Aero o téměř dvě miliardy korun v rozhodčím řízení, které bylo uzavřeno na počátku března letošního roku. Armáda v arbitráži uspěla, ale jak vysokou kompenzaci dostala, se zatím neví.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče